Když investiční had požírá sám sebe

Milí čtenáři, dnes se nebudeme věnovat technické hodnotě AI. Nepochybně nějaká je, sám ji používám například ke generování kompilačních skriptů a podobných záležitostí, které a) lze snadno zkontrolovat na korektnost a b) výrazně šetří čas, jenž se pak dá použít někde jinde. I na detekci některých chyb je celkem dobrá. (Naproti tomu do “jádrových aktivit”, například těch psacích, jsem ji nepustil a ani neplánuji pustit)

24. 11. 2025 | Česky | 6 min. čítania | 0 komentárov |

Ilustračné foto / Foto: Pixabay

▶ ❚❚ ↻

Nicméně ty velké otazníky nad celým sektorem AI nejsou ani tak v oblasti jeho schopností, jako v oblasti jeho ekonomiky. Tam vznikla situace, která je, řekněme, zajímavá. Netroufám si posoudit, jestli jde o jasné znamení bubliny – to se vždycky nejlíp posuzuje zpětně. Ale je to situace, no, zkrátka zajímavá.

Jádrem této zajímavé situace je firma Nvidia, kterou dříve znali hlavně počítačoví hráči, protože jejím byznysem je výroba grafických čipů a karet. Nvidia je už dlouho významná a velká firma, ale v poslední době se z ní stal MAMUT. Přesněji řečeno:

MAMUT!

Jak velký mamut, to můžete posoudit z následujícího grafu, který zahrnuje vývoj tržeb Nvidie během posledních pár let, dělený po kvartálech.

V současné době zkrátka Nvidia utrží zhruba 50 miliard dolarů za kvartál, což je opravdu impresivní; z takových příjmů byste si snad mohli dovolit i 4+kk v Praze bez hypotéky. Legrácky stranou, Nvidia je teď největší firmou světa podle tržní kapitalizace a předběhla i dlouho kralující Apple. Pro srovnání, saúdské Aramco (ropná společnost) se aktuálně krčí na šestém místě žebříčku, nedosáhnuvše ani na bramborovou medaili.

Zároveň z toho grafu celkem jasně vidíte, ve kterém sektoru se ten raketový nárůst tržeb Nvidie odehrál. Počítačoví hráči jej rozhodně netáhli, ti mají stále zhruba stejné potřeby; byla to datová centra. Jinými slovy, trénink AI modelů, pro který jsou čipy od Nvidie vhodné. Utrácení za “železo” pro AI se během dvou let zdesetinásobilo, a projevuje se to nejen u Nvidie. Například korejský Samsung teď prudce zvýšil cenu pamětí – až o 60 procent – protože poptávka AI center je tak velká, že výroba nestíhá. Budete-li si chtít k Vánocům koupit nový počítač, připlatíte si…

(Ne! Radši knihu!)

Nu, a ta zajímavá věc spočívá v tom, že Nvidia pro změnu svoje zisky zase investuje do AI společností, které tvoří její hlavní zákaznickou grupu. A to nikoliv málo, opět v miliardách dolarů. Tím vzniká “cirkulární ekonomika”, jejíž zdraví není úplně jasné. Není to úplně čistá bublina jako v době, kdy Holanďané kšeftovali s cibulkami tulipánů (viz: Zapomenuté příběhy, kapitola “Květiny nad zlato”), protože zde aspoň cirkulují skutečné služby a skutečné zboží. Ale stejně se v podstatě děje to, že Nvidia si svými investicemi do AI společnostmi zajišťuje budoucí tržby od nich, a to v obřím měřítku.

Oboustranné toky peněz mezi Nvidií a AI společnostmi shrnuje tento poněkud incestní diagram z Bloombergu:

Jenom samotná OpenAI dostala od Nvidie v září 100 miliard dolarů na další rozvoj svých aktivit. Část z toho půjde do výstavby elektráren, a ne málo, protože k pohonu těchto nových žravých počítačů bude potřeba cca 10 GW kapacity pro výrobu elektřiny. Ale většina půjde do čipů.

(Oboje jsou mimochodem čísla dobře srovnatelná s českými poměry, v tom smyslu, že 100 miliard dolarů je skoro přesně velikost českého státního rozpočtu na rok, a 10 GW je zhruba instalovaný výkon všech českých hnědouhelných elektráren dohromady.)

Nejpřirozenější otázka je, zda tento kolotoč peněz náhodou nepřifukuje tržní hodnotu všech zúčastněných firem víc, než je zdrávo. Tržní hodnota je vůbec dost závislá na psychologii aktuálně nakupujícího davu, a poslední dobou si všímám, že nálepka “AI” se dá přilepit skoro na všechno; půjde-li to takto dále, brzy se v Hornbachu dočkáme AI lopat a krumpáčů. Ono je to ale trochu divné i mimo Hornbach. Například Microsoft poslední dobou cpe ten svůj Copilot úplně do všeho, včetně produktů, kde to nedává příliš smysl. Při té příležitosti vás nutně napadá, že se tím může zkreslit skutečná hodnota jeho AI divize, jejíž produkty jsou po takových čachrech papírově rozšířenější, než by “organicky” byly.

Pak je ovšem i jiná otázka, a to, jak moc jsou ty vzniklé vazby mezi všemi hráči riskantní. Nvidia teď v podstatě funguje jako ústřední banka AI sektoru a tím také jako jeho potenciálně slabé místo; v případě potíží může stáhnout všechny ostatní pod hladinu. Což by tedy byla veliká legrace, a to i politicky. Současné AI investice jsou tak obrovské, že v první půlce tohoto roku byly pro americký ekonomický růst důležitější než utrácení běžných spotřebitelů, kterých je přitom 342 milionů. To taky není zcela unikátní záležitost, takové Dánsko svého času utržilo ohromné peníze na Ozempicu, ale zase je to prvek potenciální destabilizace. Růst založený na jednom sektoru má tendenci k prudkým skokům.

No, přátelé, my v ČR si můžeme dát kávičku, nebo čaj… (pivo? kombuchu? kvas?) Tuhle situaci neovlivníme ani v případě, že by se příští vláda rozhodla škrtnout starobní důchody a nakoupit místo nich čipy do nějakého hypotetického Datového centra Libuše, věštícího slavnou budoucnost naší země (bez záruk a s hojnými AI halucinacemi). V tomhle maelströmu peněz by to totiž bylo plivnutí do moře.

V téhle bitvě prostě nemáme ani pěšáka, ač případné následky se samozřejmě projeví i u nás.

Diskusní fórum ke článku najdete zde.

Hudební epilog

Pro klidný večer…

Marian Kechlibar

Článok pôvodne vyšiel na portáli kechlibar.net

Pošlite nám tip

NAŽIVO

Dom, v ktorom vyrastal anglický spevák a skladateľ David Bowie, sprístupnia verejnosti. Poschodový železničiarsky dom z 19. storočia v meste Bromley pri Londýne kúpila pamiatková organizácia Heritage of London Trust, ktorá ho plánuje sprístupniť na budúci rok, kedy by sa Bowie dožil 80 rokov.