Jak dlouho trvalo, než jsme se mohli trochu reálně bavit o covidu a o očkování? Dodnes to nejde úplně hladce, ale přece jenom se za poslední čtyři roky ukázalo, že hento očkování od Fajzru zase nebylo tak zázračné, takřka se přestalo tvrdit, že žádný covid neexistoval, ukázalo se, jestli se naplnila varování všech těch Flégrů, porovnalo se to se situací v jiných státech… debata se stále ještě umí vyhrotit, ale její naléhavost pominula. Přišly jiné problémy.

Jak dlouho trvalo, než válka na Ukrajině dostala trochu objektivnější kontury? Vlastně až teď se v anketách ukázalo to, co Chcimíři říkali od začátku – Rusko neprohraje a čím déle bude tato válka trvat, tím horší budou podmínky pro vyjednávání. Podpora Západu není nikdy „dokud bude třeba,“ ale jen dokud jim to bude vyhovovat. Ztráty Ukrajiny jsou mnohem vyšší, než Ukrajina tvrdí a ztráty Ruska jsou mnohem nižší, než tvrdí Ukrajina. Až teď najednou vychází v dotaznících, že i lidé v naší vyhysterčené republice dávají přednost uzavření míru i za cenu posunutí ruských hranic. Stejně tak už, kromě Vetchého, málokoho zvedá ze židle poplašná zpráva, že Rusové co nevidět napadnou i nás. Realita na bojišti tak prostě nevypadá.

Jak dlouho trvalo, než se v průzkumech začalo projevovat, že Fialova vláda masivně ztrácí podporu? Když byla v září 2022 první demonstrace, vzápětí byly komunální a senátní volby. Jejich výsledky ještě Blyštivého Péťu nijak nedeklasovaly. Dokonce i prezidentská volba byla ještě vítězstvím liberálů a to docela drtivým. Musel uběhnout další rok, kdy se Petr Pavel projevoval ve funkci, muselo dojít na konsolidační balíček, zdražení hypoték, energií a vůbec všeho, aby začala Česká televize bít na poplach, že nejlepší vládě známého vesmíru jaksi klesá oblíbenost.

Vybral jsem několik příkladů, ale našlo by se jich samozřejmě víc. Chtěl jsem poukázat, že když přijdou velké problémy, tak prostě nějakou dobu trvá, než jsou celospolečensky prodiskutovány. Ve všech uvedených případech existovali lidé, kteří hned na začátku věděli lépe než ostatní, jak se to bude vyvíjet. Už deset let posloucháme o problémech s energetikou… a teď ty problémy přišly. Hned na začátku doby covidové upozorňovali někteří, že to s covidem i očkováním bude jinak… a ukázalo se, že měli pravdu. Už před dvěma roky zaznělo, že Rusko tuhle válku neprohraje, že mu to vůbec nejde špatně, že si poradí se sankcemi a bude masívně zbrojit, že Západ svou finanční i zbrojní podporu neudrží dostatečně dlouho… a teď je to tady. Stejně tak už na první demonstraci proti Fialově vládě zazněla většina varování před tím, co dneska všichni zažíváme.

Deset, patnáct let se mluví o dostavbě Temelína. Ještě se nekoplo do země. Pořád jsme ještě ve fázi politických keců i když se evropská a česká energetika začíná povážlivě sypat a máme skoro dvojnásobně dražší elektriku. Ještě jsme nedořešili Temelín a už nastupují problémy s bioplynovými elektrárnami, které by podle představ EU měly dodávat elektřinu jen v době, kdy sluníčko nesvítí na soláry a ve zbylém čase by ten bioplyn asi měly jen tak pálit do vzduchu. Nastupují problémy s emisními povolenkami, které zdražují uhelnou elektřinu tak, že se tepelné elektrárny vlastně nevyplatí provozovat.

Ještě se nedořešil covid ani Fajzr a óóóhromný tunel pro farmabyznys, nedořešila se ztráta důvěry v lékaře i zdravotnictví jako celek a přišla válka, která Západ uzbrojila a usankcionovala tak dokonale, že jde evropský průmysl totálně do kopru. A ještě neskončila válka, ještě se ani nedořešila smysluplnost sankcí, ještě se ani nevymyslelo, jak tomu zlému Rusku čelit trochu efektivněji, nevymyslelo se, jak nakopnout hospodářství a už tu máme tak zhoubná grýndýlová opatření, která v celé Evropě vyhnala traktory do ulic.

Vůbec jsem nezmínil migrační krizi… Trochu objektivnější diskuse byla možná také až po mnoha letech liberální masírky a jednoho útoku Hamásu na Izrael. Ale také to není dořešené. Rakušan teď dělá hodně pro to, aby se nevědělo, jak moc povinnou solidaritu v EU podepsal. Tok migrantů nijak neklesl. V Texasu se prostě vzbouřili a staví zeď na hranicích s Mexikem, ale tady v Evropě Frontex hranice nechrání, ale o to lépe a radostněji migranty dováží. Pořád.

Ano, ve společnosti došlo k posunům a i když u nás nehoří ulice jako ve Francii, nevysypáváme vlaky s obilím jako v Polsku a neorganizujeme generální stávky jednotlivých profesí jako v Německu, i u nás se smýšlení veřejnosti proměňuje. Dokonce rychleji než v okolních zemích. Náš Nutelliér pravidelně obsazuje příčky nejmizernějšího premiéra světa.

Ale i přes tyto změny ve smýšlení společnosti, problémy stále přicházejí mnohem rychleji než jsou řešeny.

Ano, jsou to velké problémy. Afrika v pohybu směrem k Evropě, to není malý problém. Rozpadající se energetika, to není malý problém. Covid není malý problém, liberální pochod institucemi a jejich propojení politiky a médií, to je velký problém a válka s Ruskem, to je příšerně velký problém. Ale žádný se nepodařilo demokraticky vyřešit. Společnosti prostě trvá příliš dlouho, než se s ním popasuje.

Úspěšnější jsou autoritativní režimy, kde prostě někdo bouchne pěstí do stolu a nějaké řešení nastolí. Dokonce to ani nemusí být to nejlepší řešení, jen se prostě neztrácí čas desetiletou diskusí, jestli reaktor potřebujeme nebo nepotřebujeme a kdo ho vlastně bude stavět. I méně dokonalé řešení je řešení. Možná díky tomu Orbán staví jadernou elektrárnu, nemá problém s migrací ani s protestujícími zemědělci, jeho volební podpora je vysoká, zbavil se Sorošových vlivových organizací a teď si v klidu dojde raději za Klausem, Zemanem a Babišem, než za Fialou a Petrem Pavlem.

Ano, nejspíš teď v eurovolbách uvidíme první výraznější posuny v politických preferencích. Ano, nejspíš ve sněmovních volbách dojde ke zhoupnutí politického kyvadla. Ano, Blyštivý Péťa se do dějin zapíše jako nejmizernější premiér od roku 1918 a jeho vláda bude nenáviděna ještě dlouho poté, co už nebude existovat.

Ale nic se nezmění na tom, že problémy budou pořád přibývat rychleji, než se s nimi budeme schopni demokraticky popasovat, protože naše demokracie už dávno obsahuje zahraniční vměšování (zcela demokraticky a podle zákona), obsahuje liberální média, jakožto rozhodčí, kteří nadržují jedné straně a obsahuje procedury, kterými jsme chtěli omezit korupci, ale ve skutečnosti jsme jimi jen podvázali jakoukoliv akceschopnost. Tohle nezmizí ani po výměně Fialy za někdo přijatelnějšího.

Budování nové občanské společnosti sice probíhá a první vlaštovky uvidíme po eurovolbách, ale národní obrození také v podstatě trvalo sto let. Navíc u nás se na mocenskou hradbu spíše močí, než že by se prorážela hlavou. Ještě se nakupí hodně problémů a bude se o nich dlouze a naprázdno žvanit, než se i u nás dopracujeme do situace, aby se dalo bouchnout pěstí do stolu a nějaké řešení prostě nastolit.

Je třeba se dál bouřit, dál hledat cestičky, dál sypat písek do soukolí, dál se bránit tak jak to jen jde. Je třeba se chystat na volby i na protesty, je třeba zatnout zuby a dál nacházet alespoň malá řešení.

Ale také je velmi rozumné počítat s tím, že to celé skončí špatně.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.