Dále si pusťte jeho projev bez zvuku a spočítejte, kolikrát zatnul pěsti… Řeč těla nelže…

Projev byl prázdný, jako kdyby mu ho napsala Danuše Nerudová, ale byl v podstatě jediný možný. Vláda za dva roky nic neudělala a pokud udělala, tak pozdě, nevhodně a špatně. Měla úplně jiné priority, než blahobyt tohoto národa, měla úplně jiné priority, než české zájmy a tak není divu, že do projevu tak nějak nebylo co dát. Státnický projev by za těchto okolností nedal dohromady ani guru Mára. Rychlá anketa na libtardích Novinkách to potvrdila. Osmdesát procent respondentů by Fialovi dala pětku a asi patnáct procent jedničku a takřka nic nebylo mezi tím. Takhle nějak budou vypadat volební preference SPOLU.

A čekat, že se premiér omluví a řekne, že všechno bylo špatně? V té chvíli by z toho byl projev rezignační. Od Fialy se dá spíš čekat, že se jednou bude ze svojí funkcí loučit podobnou písničkou jako Vladimír Mečiar. Jeho vládnutí je sice tragické, ale vládní stodevítka ve sněmovně drží a vzhledem k tomu, že preference klesají celé Pětikolce (snad kromě neviditelných Pirátů), těžko se mezi nimi najde někdo, komu by ve volbách pomohlo, že vládu shodil.

Na Fialovi je vidět něco jiného. On si myslí, že udělal všechno dobře a teď jen nechápe, proč to nefunguje. Myslí si, že to je jen nějaká chyba v matrixu, nějaká hloupá komplikace, on je přesvědčen, že to přece už už zafungovat musí. Proto ta naděje. Ta nebyla ani tak pro nás, jako spíš pro Fialu samotného. Občané, své vize a priority jsme vždy splnili nikoliv na sto, ale na sto padesát procent. Zvyšování daní, to byla jen taková technikálie. Na porušení tohoto slibu se vztahuje plnomocný odpustek. To samé platí pro cenzurování a kriminalizaci svobody projevu. To se také může, protože z toho nehrozí žádné následky.

Fialovy hlavní priority a hlavní vize jsou přece jasné a všichni jsme už před parlamentními volbami věděli, že je mají. Ve volební kampani se tím nijak netajili. A skutečně tyto priority splnili naprosto maximálně a plnohodnotně.

První prioritou je, že patříme na Západ a patříme do Evropy. Tak moc, že se klidně vzdáme vlastní měny, vlastního práva veta i vlastních žalostných zbytků ekonomiky. Co Západ dělá, to dobře dělá. Chce-li EU přísnou normu Euro 7, sláva EU, takováto norma je příležitost. Chce-li EU méně přísnou normu Euro 7, sláva EU, jsme rádi, že spalovací motory ještě chvíli budou k dispozici. Chce-li EU dotovat eletromobily, my je budeme dotovat nejvíc. Chce-li EU emisní povolenky z každého prdu, skvělé, je to příležitost. Co EU dělá, to dobře dělá.

Patříme do NATO, je to základ naší bezpečnosti. Chce-li NATO bojovat na Ukrajině, my dodáme nejvíc zbraní, protože Biden ví, co dělá. Nebudeme se na nic ptát, nebudeme mít s ničím problém, jakékoliv přání našeho transatlantického bratra bude promtně splněno. My totiž patříme na Západ a jak říkal už historik Josef Pekař, našemu národu se dařilo dobře, když jsme dostatečně lezli do germánské, francouzské a americké řiti.

Liberální recept na blahobyt je přesně tohle. Odezírat Západu ze rtů, pevně se přimknout za každou cenu, protože ze Západu přichází pokrok a porozumění. Poslouchejte Vondru, poslouchejte Nýdrmajera, poslouchejte Fialu, poslouchejte Pekarovou, kam že jel Vystrčil?

Druhou prioritou Petra Fialy je, že nepatříme ani trošililínku na Východ ani nikam jinam. Jakékoliv vlákénko, které nás spojuje s Ruskem nebo Čínou musí být přetnuto, i když je to ropovod nebo plynovod… nebo ocelovod, uhlovod, hliníkovod, dřevovod… i když to bylo odbytiště pro naše výrobky, i když nemáme za ruské suroviny plnohodnotnou náhradu.

Musíte uznat, že nikdo neudělal tolik pro to, aby se i druhá priorita naší vlády vyplnila.

Nějaké zvyšování daní, pokles životní úrovně a podobné prkotiny, to je pod rozlišovací schopnost našeho Péti. Recept na blahobyt jsou tyto dvě priority. Patříme na Západ a ani trošku nepatříme na Východ. Zvyšování životní úrovně přijde samo.

A pokud nepřichází, tak za to může nějaký nepřítel. Ideálně takový, který je zároveň uvnitř a zároveň venku. Proto se kdysi náckové tak hladce pustili do Židů. Oni byli uvnitř i venku a díky tomu mohli být zároveň silný i slabý nepřítel. Američtí Židé byli ti silní, ale ti němečtí, ti byli slabí a jejich potřením se Němci „zbavili páté kolony.“ Dneska tu máme proruský narativ. To je ten vnitřní nepřítel, který je slabý, ale tam venku je zároveň silný, protože Rusko je jaderná velmoc. Jestli Fiala přežije ještě rok, tak přesně tohle bude obsah jeho příštího vánočního projevu. Naděje nepřišla i když jsme udělali všechno správně a tak je třeba najít viníky, kteří to sabotovali.

Abych byl spravedlivý, takhle to dělal i Lenin v Rusku… také přinesl henten marxismus-leninismus, jehož zavedení mělo být automatickým zdrojem blahobytu… a když blahobyt nepřišel, tak bylo zapotřebí popravovat třídní nepřátele, kteří to kazili. Ani Leninovi to dlouho nevydrželo. Prostě musel angažovat lidi, kteří to hospodářství prostě uměli… třeba americké průmyslníky, kteří do Sovětského svazu vozili celé továrny.

Prosím všimněte si základního znaku všech druhů totality – Nepřítel je u nich vždycky zároveň silný a zároveň slabý a vždycky je zároveň uvnitř i venku.

Fiala splnil všechno, co podle jeho, vlastně primitivního, rozumu bylo zapotřebí, abychom se měli dobře. Podle něj nás od ráje oddělovala ta zemanovská a babišovská závislost na Rusku a jejich neochota patřit plně na Západ. Ti hajzlové totiž na Západ patřili liknavě a za úplatu… a odmítali vypnout Družbu, zmetci jedni. Válka na Ukrajině posloužila, aby se Fialovi splnil sen. Dostal šanci, o jaké se Vondrovi při lobování za americký radar ani nesnilo a plně ji využil. Nikdo nelezl do americké i evropské řiti snaživěji, nikdo nebyl příkladnějším spojencem, v nikomu neměla americká administrativa takovou jistotu, jako ve Fialovi.

Jen… ten blahobyt se nedostavil. Z velké, ba utopické vize zase nic nevzešlo. Zase nestačilo jen nastavit priority. Zase nestačila jen víra ani naděje. Zase si jeden vysokoškolsky vzdělaný profesůrek myslel, že konečně přišel na tu jedinou správnou cestu pro naší zemi. Nikdy mu nedošlo, že kdyby to bylo tak jednoduché, už by to dávno udělali jeho předchůdci a lidem by fakt nevadilo patřit na Západ, který by jim každý rok zajistil růst životní úrovně a bezpečí.

Petr Fiala je apoštolem českého cargo cultu. Udělal všechny úkony, které sliboval. Jako domorodci, co s kokosovými skořápkami na uších simulovali provoz letiště v očekávání, že tím přivábí ty velké ptáky plné báječných věciček. Fiala prostě nepochopil, jak to funguje, ale o to vehementněji napodobuje. A ztrácí čas na skutečná racionální opatření. Když si místo lovu hrajete na letiště, tak se prostě budete mít hůř.

A jako obvykle, po velkých kormidelnících s velkými vizemi budou muset přijít přízemní a nesnesitelní národohospodáři, aby to dali dohromady. Ti samozřejmě budou narážet na to, že sice rozumějí účetnictví, umějí stavět silnice a možná i jaderné elektrárny, ale nestudovali strategickou komunikaci, nenacvičili si vysílání signálů, na kameře působí vysloveně hrubě či povýšeně a neumějí dělat kampáááň. Proto zase přijdou další Fialové a jiní zelení totalitáři, kteří budou vědět, že k blahobytu stačí uhlíková neutralita a rektální alpinismus.

Uroboros se zakousl do svého ocasu, kruh se uzavřel…

Je vám to jasné, ne? Fiala udělal všechno dobře. Vlezl do evropské i americké řiti a tak ví, že blahobyt už brzy přijde. A kdyby náhodou nepřišel, tak za to můžou dezinformátoři a kolaboranti, se kterými bude zapotřebí si vypořádat, protože Rusko je strašně slabé a už za tři dny mu dojdou náboje, nafta i jídlo. Ale pokud nebudeme Ukrajinu podporovat, tak Rusové zanedlouho dojdou až sem, až tak jsou silní.

Čermáka a Tušla jsme už zavřeli. Jsou totiž úplně stejní jako Jindra Rajchl nebo Tomio Okamura. Terorista Balda je toho důkazem. Střelec z filozofické fakulty se naopak v akademickém prostředí nemohl zradikalizovat, ten se jen zbláznil a nedalo se tomu zabránit. Už brzy nás zachrání nové technologie o kterých ve vládě víme asi tolik, co Kateřina Jacquses o biomase. A i když krademe jako Dozimetr a pase nás Slepičák, vyvěsíme plnomocný odpustek s Putinem v pytli na mrtvoly a pražští voliči nám všechno odpustí… Vynechal jsem něco?

Zvyšování daní a hospodářskou recesi do toho netahejte, to je jen drobný kamínek na naší cestě za štěstím. Jasné?

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.