Získat tato data byla docela kovbojka, což popisujeme v článku Čtyři sady stačí, drahoušku. Leč podařilo se a hlavní zásluhu na tom má paní senátorka Jitka Chalánková. Je pozoruhodné, že z 281 členů parlamentu problém dramaticky a záhadně klesající plodnosti českých žen zaujal jen asi 5 zástupců lidu, zbytku je tento zdaleka nejdůležitější problém současné české společnosti srdečně ukradený.

Odborný článek jsme napsali na podzim 2024 v mezinárodní sestavě vedené paní Vibeke Manniche, kterou mnozí naši čtenáři znají ze slavné dánské studie o variabilitě šarží covidových vakcín. Dalším autorem je pan Jonathan Gilthorpe, který stojí za iniciativou NorthGroup, k níž jsme se před nedávnem také připojili.

Prudký a nevysvětlený propad plodnosti představuje nejdůležitější problém současné západní civilizace a my jsme v článku presentovali světově unikátní data. Neuměli jsme si proto představit, že by se zveřejněním článku mohl být nějaký problém. Jenže jsme narazili na neprodyšnou zeď cenzury. Článek jsme postupně poslali do šesti impaktovaných časopisů a v každém jsme byli obratem odmítnuti. Ani jeden časopis neposlal náš článek na recenzi. Takže až vám zase budou tvrdit něco o „vědeckém konsensu“, už budete vědět, jak takový konsensus vzniká.

Minulý týden nám došla trpělivost a článek jsme zveřejnili na preprintovém serveru. Už se těšíme na vyjádření slovutných profesorů, doktorů a docentů, že „to neplatí“, protože článek neprošel recenzním řízením. Inu, neprošel. Nikdo si na něj totiž netroufnul.

Hlavním výsledkem článku je graf, který pro větší pohodlí přetiskujeme níže a který zpřesňuje a rozšiřuje původní graf v článku Komu chybí děti. Kvalitativně se nic moc nezměnilo, ale teď už jsou data téměř jistě správně (blíže zde), a navíc popisují delší období.

https://www.preprints.org/manuscript/202504.2487/v1

Aby byl další text srozumitelný, dovolíme si použít pojem „úspěšné početí“, čímž myslíme takového početí, které vedlo (asi tak za devět měsíců) k narození dítěte. Horní panel obrázku ukazuje vývoj podílu žen ve věku 18-39 let, které byly ke konci měsíce očkované alespoň jednou dávkou jakékoliv covidové vakcíny. Spodní panel ukazuje počet úspěšných početí v daném měsíci na tisíc žen s daným vakcinačním statutem. Neočkované ženy jsou označeny bílou barvou, očkované (jakoukoliv dávkou jakékoliv vakcíny proti covidu před početím) tmavě šedou. Všechny ženy jsou označeny světle šedou, takže světle šedý sloupec je váženým průměrem tmavě šedého a bílého s tím, že váhy odpovídají podílu očkovaných a neočkovaných žen v populaci v daném měsíci.

Detaily metodiky si prosím přečtěte přímo v článku, ať zde nezdržujeme. Hlavní pozorování jsou tato.

1. Ženy očkované proti covidu počaly dramaticky méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Jinak řečeno, asociace očkování a nízké plodnosti je statistický fakt, nikoliv nějaká spekulace či konspirační teorie. Tím je definitivně vyvrácena lež Petra Koubského v Deníku N, kterou se většina veřejnosti uklidňuje.
2. Nárůst plodnosti neočkovaných v druhé polovině roku 2021 je téměř jistě způsoben tzv. „indikačním vychýlením“: Ženy, které chtěly v té době otěhotnět, rozumně ignorovaly doporučení vakcinologů a očkování se vyhnuly. Úspěšná početí se tedy koncentrovala ve skupině neočkovaných, a naopak ve skupině očkovaných zůstaly ženy, které zrovna dítě mít nechtěly.
3. Tento „indication bias“ ovšem nebyl jediným mechanismem, který působil, protože úhrnná plodnost celé populace žen (bez ohledu na vakcinační status) na začátku roku 2022 prudce klesla, takže někdy na jaře 2021 muselo dojít ke skutečnému snížení celkového počtu početí, nejen k rozdělení žen na ty, které chtějí dítě a nechtějí vakcínu, a ty, které nechtějí dítě a chtějí vakcínu.
4. Po ukončení intenzivní fáze očkování plodné kohorty se plodnost neočkovaných vrátila na úroveň plodnosti celé populace před pandemií. Plodnost očkovaných se ale ustálila na asi o třetinu nižší hodnotě.

Výše uvedená data tedy ukazují, že celý prudký pokles plodnosti českých žen je vysvětlen tím, že očkovaným ženám se z nějakého důvodu rodí asi o třetinu méně dětí, než bychom očekávali. Neočkovaných žen se pokles plodnosti netýká.

Pokud se tedy budou profesorky, doktorky a docentky pokoušet vysvětlit pokles plodnosti nějakým faktorem X (válka na Ukrajině, drahé byty, „hodnotové přenastavení mladých lidí“, „chybějící protirozvodové bariéry“ atd. , viz článek kolegyně Jochové na Neviditelném psovi), budou muset vysvětlit, proč faktor X působí pouze na očkované a proč na ně začne působit asi tak v okamžiku očkování.

Já – ubohý učitel matematiky se simplexním myšlením – se spokojím s nejjednodušším vysvětlením, které je kompatibilní s daty (to nám ostatně radí princip Occamovy břitvy již mnoho staletí). A to vysvětlení je, že pokles plodnosti českých žen byl způsoben očkováním plodné populace experimentální genetickou vakcínou proti covidu. Představují výše uvedená data důkaz této domněnky? Nikoliv. Představují velmi silnou evidenci ve prospěch této domněnky? Rozhodně ano.

Vzhledem k tomu, že problém chybějících dětí se bude dále kumulovat a celá situace bude dále eskalovat, je jisté, že o výše uvedených datech ještě uslyšíte.

Tomáš Fürst

Článok pôvodne vyšiel na portáli Smis-lab.