Asi to funguje. V mém okolí už sice celá řada lidí dostala nové likvidační rozpisy záloh, ale musím se přiznat, že jsem čekal prudší reakci. Kupodivu ale stále předpokládají, že všechno dobře dopadne, že moje strašení je přehnané, to přece nikdo nemůže dopustit, atd, atd. Kromě toho Péťa působí tak rozvážně a mužně, dělá hentu strategickou komunikaci a vysílá jasné signály. Cena hentoho plynu klesá, no ni? Už je jen na čtyřnásobku. Zásobníky jsou plné, poptávka klesá…

Já se vládním kecům posmívám, ale ono na tom něco bude. Koneckonců pro vládu pracují ti nejlepší. Americká soft power je fakt vymakaná – oni vědí, jak předstírat, že je augiášův chlív bez poskvrny. Den ode dne se situace zhoršuje ve všech kritériích. Naštvanost roste, ale roste kurňa strašně málo. Lidi přicházejí o úspory, sedí doma ve studených bytech, rodinný výlet na hrad či zámek začíná cenou připomínat cestu k móři, běžný nákup stojí téměř dvojnásobek… všichni to zažívají, ale je neuvěřitelné, kolik lidí si myslí, že jde jen o nějakou anomálii. Přechodný stav, který se brzy zase vrátí do normálu.

Hodně mladých lidí se o tom vůbec odmítá bavit. Ne, že by byli hloupí, nebo měli vymyté mozky. Ani nejsou líní. Jen prostě očekávají, že technický pokrok tohle vyřeší sám. Nějaké volby, či současné ideje? Přece přichází doba, ve které budeme mít naimplantovaná technická udělátka, svět bude fungovat úplně jinak, vy staří tady vedete úplně zbytečnou válku, protože budoucnost bude úplně jiná, než si myslíte. Nemá smysl jim popisovat důležitost elektřiny…

Proč tohle všechno píšu…

Jako kluk jsem měl rád romány jako Tajuplný ostrov nebo Robinson Crusoe. Lidé nám ztroskotají na pustém ostrově, posbírají si z vraku lodi pár zbylých věcí a protože jsou houževnatí, plni nezdolného ducha a pevné víry, vybudují si pomocí pár civilizačních udělátek snesitelný život.

Takhle to máme ne? Jsme obklopeni spoustou vymožeností. Když nebude plyn v trubce, bude plyn v bombě. Když nebude plyn v bombě, bude benzín, když nebude benzín, bude líh, nebo alespoň větve. Když nebude elektrická pila, bude ruční pila… nebo alespoň sekyra, nebo nůž.

Uděláme si papíry na zbroják, koupíme si pistoli a náboje… ubráníme se. Pořád je u nás dost průmyslu, pořád se tu dělá nějaké zemědělství. Dokonce se tu pořád ještě chovají krávy a prasata. I kdyby tento svět ztroskotal, ve vraku toho hodně zbude a pokud to posbíráme, tak se s tím bude dát žít… Sice nuzně, ale žít.

Jenže, ono to vypadá, že se náš svět potopí naprosto spořádaně a ještě před tím z něj bude „evakuováno“ všechno, co by se mohlo mocným hodit. Ne, nesměřujeme k prudkému nárazu, který sice bude bolet a hodně toho zničí, ale také po něm hodně zůstane. Směřujeme k pěkně pozvolnému úklidu. Žádný náhlý kolaps hospodářství, žádná šoková terapie. Uklidni se národe, plyn v zásobníkách vydrží, cena je sice vysoká a Němci si cenu zatropovali podstatně níž, ale to nevadí, brzy se zase sejdou ministři a budou rokovat… tentokrát už určitě na to celoevropské řešení přijdou.

Zatímco jedny továrny budou krachovat, jiné se odstěhují do USA. Zatímco jedni budou živořit, jiní se odstěhují… Klid, nic se neděje. To jen dezoláti vykřikují. Ve skutečnosti je všechno na nejlepší cestě k zářné budoucnosti plné elektroaut, zdravého jídla a ekologického způsobu života. Lidi nebojte se, máme čas řešit jednotné konektory do mobilů a zdražovat emisní povolenky. Putin nám to na chvíli narušil, ale nebojte se, všechno máme pod kontrolou…

V poslední době si začínám říkat, jak snadné bylo, dostat Židy do plynových komor. Oni je už tenkrát uměli pomocí vysílání signálů uklidnit dost na to, aby do poslední chvíle spolupracovali se svými katy. Koneckonců já to při domácích porážkách nedělám jinak. Prasátko je třeba držet v rajské nevědomosti až do konce.

A tak nás uklidňují. Mají k tomu vybudovaný obrovský aparát, mají na to lidi… a až definitivně ztroskotáme, nejspíš se ukáže, že nám tu nic nezbylo. Že praskla už jen prázdná skořápka zůstaly nám tu jen věci zbytečné a nepoužitelné. Všechno smysluplné a funkční už bude dávno za Atlantikem nebo v Dubaji. Nejsme určeni ke ztroskotání… jsme určeni k vysátí. Ještě je tu hodně věcí, které někomu jinde zajistí blahobyt.

Proto bych čekal, že prozatím žádný náraz nepřijde. Jen řízené potápění. Ještě nás všechny zablokují, protože to uklidňování půjde stále hůř a škarohlídi by jim to mohli komplikovat. Ještě udělají pár evropských summitů, ještě nám Šafr s Kmentou budou chvíli vysvětlovat, že Babiš je horší než konec průmyslu, ještě je zapotřebí přesunout ty použitelné výrobní linky někam jinam a až pak budou odhozeny rukavičky. Až už tu nic použitelného nebude.

Až pak nám shodí měnu, abychom přišli o peníze… koneckonců proč bychom si za naše úspory měli kupovat naší elektřinu, když se teď horečně staví nová vedení do Dojčlandu, no ne? Oni budou naší elektřinu potřebovat víc než my a český člověk by jim jen zbůhdarma užíral kilowatty. Ale až pak… teď ještě musíme spolupracovat. Ještě je třeba rychle a lacino vydělávat na německé majitele firem, ještě je zapotřebí hodně strojů a technologií zabalit do beden a naložit v Hamburku na loď, ještě je zapotřebí nějaký kanonefutter na východní frontu.

Tentokrát to Robinson Crusoe bude mít těžké… ztroskotá s prázdnou a vybrakovanou lodí.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.