Soudní spory jednotlivců proti digitálním platformám, pomyslných Davidů s Goliáši, pro vás mapujeme. Pojďme se podívat, jak nakonec dopadly některé z nich.

Migrace – smutné prvenství v novodobé cenzuře

Uprchlická krize je jedno z témat, o kterém se veřejně nemá moc mluvit. Ve slušné diskusi prostě nemá co dělat. A když už na to přijde řeč, pak jedině v dobrém (a rovnou pro jistotu i přínosném). V České republice spadá mezi kontroverzní témata a jak mainstream často a rád upozorňuje, jedná se o téma zneužívané opozičními stranami, ryze populistické a navíc protkané dezinformacemi. Slušný člověk se o tom prostě nebaví, nic nezpochybňuje a hlavně se na nic neptá.

Ve světle těchto okolností nejspíše málokoho překvapí, že novodobá masová online cenzura začala právě migrací, jde o první cenzurní téma vůbec. Jen pro zajímavost, podle průzkumu o svobodě slova z roku 2023 vyšlo najevo, že je to téma, p kterém se lidé v České republice nejvíce bojí mluvit.

Pravdou je, že v České republice zatím tolik nepociťujeme dopady neuvážené politiky otevřených dveří Německa, která se nejvíce vyostřila v roce 2015, kdy se Německo potýkalo s náporem až 10 000 uprchlíků denně.

Čerstvě nabroušené nože

A z Německa pochází i náš první příklad soudního sporu z roku 2019, kdy uživatel sítě zažaloval platformu za neoprávněné zablokování svého profilu z důvodu porušení pravidel. Pro kontext si připomeňme, že od roku 2015 do roku 2016 přišlo oficiálně do Německa cca 1,2 milionu uprchlíků. A jak vyplynulo z policejní statistiky, počet trestných činů, které v Německu spáchali žadatelé o azyl, stoupl v roce 2016 ve srovnání s rokem předchozím o polovinu.

Píše se rok 2018 a v německém pořadu Nedělní slovo (Wort zum Sonntag) zaznívá ostrá kritika 51letého muže směrem k Velké koalici a její uprchlické politice. Tento muž následně na svém facebookovém profilu zveřejňuje, že uprchlíci v Německu mají krom nových bot a mobilních telefonů také „čerstvě nabroušené nože“. Facebook jeho účet blokuje s odkazem na porušení zásad komunity. Platforma argumentuje tím, že muž vykreslil uprchlíky jako násilníky, jedná se tedy o nenávistný projev, který porušuje její zásady.

Muž se obrací k soudu a německý soud rozhoduje jinak. Soudkyně výroky uživatele uznala za „stále ještě přípustné“ s tím, že se jednalo o vyjádření strachu a vztahuje se na ně svoboda projevu. Muž, který se rozhodl bránit proti cenzuře ze strany Facebooku, nakonec uspěl a rozhodnutím Zemského soudu v Mnichově mu Facebook musel profil v roce 2019 odblokovat.

„Daňoví poplatníci to platí a kvůli těmto nestydatým vyžírkům vstávají v půl šesté ráno“

Ve stejném roce Facebook zablokoval profil německé uživatelky a znemožnil jí po dobu 30 dnů používat svůj profil. Důvodem pro zablokování profilu byl komentář uživatelky k článku pojednávajícím o tom, že uprchlíci jezdí na dovolenou z Německa do svých domovských zemí, aby se odtud zas vraceli zpět: „A němečtí daňoví poplatníci to platí a kvůli těmto nestydatým vyžírkům vstávají v půl šesté ráno, aby mohli včas dorazit do práce!“ Napsala tehdy. Tuto 30denní lhůtu Facebook následně prodloužil o dalších 30 dnů kvůli jejímu komentáři pod videem, na němž bylo vidět, jak žadatelé o azyl napadli během policejní operace policisty. Ve svém komentáři označila uprchlíky za „lůzu“, kterou „nemůže vystát“, a vyzvala je, aby opustili zemi, protože „sem nepatří“.

Uživatelka se obrátila na Zemský soud v Kolíně nad Rýnem s žádostí o vydání předběžného opatření, kterým by bylo společnosti Facebook nařízeno, aby přestala blokovat její profil a komentáře. Zemský soud rozhodl jednomyslně. Uživatelka se dle soudu vyjadřovala ke konkrétním zprávám, které podle jejího názoru dávaly důvod považovat konkrétní chování některých cizinců za zvlášť zavrženíhodné. Soud shledal, že důraz komentářů byl kladen na „politickou debatu, která je spojena s konkrétními incidenty, a nepodněcuje slepou nenávist založenou na paušálním odsouzení určitých skupin obyvatelstva bez jakéhokoli racionálního referenčního základu.“ Soud zdůraznil, že výroky uživatelky je třeba vykládat v jejich celkovém kontextu, a nikoli izolovaně. Konstatoval, že uživatelka neměla v úmyslu obecně štvát proti všem cizincům, ale vyjadřovala se pouze k těm, kteří plánují nebo páchají závažné násilné činy, a k těm, kteří podle uživatelky čerpají neoprávněné sociální výhody. Soudní dvůr konstatoval, že průměrný uživatel „zpočátku předpokládá, že Facebook v souladu se svým dobře známým obchodním modelem v zásadě nabízí každému možnost šířit fakta a názory na všechna myslitelná témata,“ a proto „neočekává […] závažné omezení […] v důsledku dalekosáhlé kontroly obsahu ze strany [Facebooku]”. Z tohoto důvodu společnosti Facebook nařídil, aby se zdržela mazání komentářů na své síti a blokování profilu uživatelky.

„Jste neozbrojený a z mé strany by nebylo příliš fér se s vámi hádat“

7. srpna 2018 zveřejnil německý zpravodajský web Spiegel-Online na své facebookové stránce článek o rakouských hraničních kontrolách. V komentářích pod ním se rozhořela bouřlivá debata, v níž došlo na nevybíravou urážku německé političky Heike Themel. Bavorská politička na ni v diskusi pod článkem reagovala citací německého básníka: „Nemohu s vámi soutěžit v hádce. Jste neozbrojený a z mé strany by to nebylo příliš fér.“ Facebook následně její komentář smazal a pozastavil jí účet na 30 dní, protože komentář porušoval zásady komunity.

Themel se obrátila na Vrchní zemský soud v Mnichově a ten rozhodl, že Facebook nesmí při mazání komentářů omezovat svobodu projevu svých uživatelů přísněji, než to mohou činit státní orgány, a Facebook musí při uplatňování svých vlastních zásad a pravidel zohlednit právo uživatelů na svobodu projevu podle německých zákonů. Soud zdůraznil, že účelem Facebooku jakožto platformy sociálních sítí je poskytnout svým uživatelům „veřejné tržiště“ pro výměnu názorů a stanovisek, a poznamenal, že v kontextu práva na svobodu projevu nelze přípustné projevy názorů z platformy vymazat. Soud shledal, že je nespravedlivé umožnit Facebooku mazat komentáře, které neporušují právo na svobodu projevu, jen proto, že Facebook jednostranně shledá, že jsou v rozporu s jeho zásadami. Soud proto rozhodl, že smazání komentáře političky představovalo porušení smlouvy, neboť Facebook je povinen ve vztahu ke svým uživatelům respektovat právo na svobodu projevu.

Tři zmíněné případy, kdy vyhrála svoboda projevu, rozhodně nejsou vyčerpávajícím souhrnem všech soudních střetů, které se v posledních letech odehrály. Jsou ale povzbudivým důkazem toho, že i běžný občan může uspět u soudu proti jedné z nejvlivnějších globálních korporací. A to dokonce v Německu, kde je společenská atmosféra nejvíc nakloněná progresivistům a kde je tlak na vítací politiku největší. A ačkoli je to v dnešních turbulentních podmínkách čím dál obtížnější, tyto spory nám připomínají, že boj za spravedlnost ještě stále může skončit úspěšně.

Článok pôvodne vyšiel na portáli sosp.