Dovoz ruského obilí do EU šel formálně přes Kazachstán nebo Turecko, protože Rusko samotné je pro evropské hodnoty fůůůj. Nějak si nedovedu představit, že Erdoganovi nebude vadit, že přišel o podíl na kšeftu. Pro Turecko je to totiž naprosto dokonalý kšeft. Zaplatíte fakturu Putinovi a vystavíte fakturu Leyenové. Nic víc nemusíte dělat. Obilí převáží loď pod panamskou vlajkou s filipínskou posádkou, která ve skutečnosti patří nějaké globální korporaci s americko čínským kapitálem. Prachy pro Turecko jsou v podstatě zdarma a celý ten kšeft dělá nějaká turecká firma, která patří přímo tureckému Sultánovi.

Pokud mám správné a aktuální informace, z Ruska se do EU dovezlo zhruba jeden a půl milionu tun obilovin. Z hlediska evropských importů a exportů je to směšné množství. Ve stejné době se do EU dovezlo dvacet milionů tun ukrajinského obilí…

Víte, jednotná evropská zemědělská politika není ani trochu jednotná – je to politika založená na zvýhodňování Francie, ale jednu věc umí. Umí udělat jednotnou evropskou cenu na obilné burze. Stejně jako to dělá s elektřinou. V praxi to funguje úplně jednoduše, kdo umí nejlevněji vyprodukovat, ten prodá jako první. Až evropské krávy, prasata a evropští občané (savec jako savec) toto obilí sežerou, cena trochu stoupne a prodávat začnou ti ostatní, co produkují dráž. A tak dále a tak dále. Proto je cena po žních vždycky nejnižší a za normálních okolností zvolna stoupá až do dalších žní.

Co se stane, když do Evropy přijdou miliony tun levného ukrajinského obilí? Ano, milí debilní politici, bude se prodávat především tato levná ukrajinská pšenice a cena stoupne, až se tato produkce sežere. Pokud chce evropský zemědělec prodat svou produkci, aby měl z čeho pokrýt své náklady, musí prodávat za stejnou cenu. Na Ukrajině se produkuje levně, protože používají mnohem tvrdší chemii, nikdo jim nenařizuje úhory, nemusejí mít papír na každou blbost a mohou mít mnohem vyšší koncentrace reziduí a tak se prodejní cena obilovin dostala pod náklady evropských zemědělců. Ti teď mají jen dvě možnosti. Buď prodat pod cenou a nebo čekat. Dělají obojí. V českých silech je cca o čtyřicet procent víc zásob, než by v tuto dobu mělo být. Obchod se téměř zastavil.

Velmi mě pobavil ministr Výborný a tupí novináři kolem něj, kteří papouškují mantru, že k nám do České republiky se dovezlo zanedbatelné množství ukrajinské pšenice. Ano, to je pravda. Ale už nedodávají, že se k nám dovezlo obrovské množství německé mouky vyrobené z ukrajinské pšenice. Že má příliš vysoké koncentrace chlorpyryfosu? To nevadí, smíchá se to s jinou moukou a koncentrace klesnou na povolenou úroveň. Jednotná zemědělská politika, vole! Není vůbec zapotřebí dovážet ukrajinskou pšenici, abyste dnes a denně jedli výrobky z ukrajinského obilí. Čtyřicet procent masa, které si kupujete, je vykrmené ukrajinskými obilovinami. Čtyřicet procent mouky, kterou kupujete, je z ukrajinského obilí, čtyřicet procent rohlíků je v konečném důsledku z ukrajinských zemědělských surovin. Ano, přesně o těch čtyřicet procent české pšenice , co se neprodalo a leží ve skladech. Pochopili to všichni?

Co myslíte, že se stane, až nabydou platnost ta cla na ruské obilí? Řeknu vám to úplně přesně. Ukrajina k nám vyveze ještě o nějaký ten milion tun produkce navíc . Oni tam mají také plné sklady a uživili by svou produkcí celou EU. Když máme Ukrajinu, nepotřebujeme žádné evropské zemědělce. Všechno se levně vyrobí tam, jen vám nesmí vadit chemie a ničení ukrajinského životního prostředí. Ale to je v pohodě… nikomu v Evropě nevadí, že tam umírají statisíce mužů, proč by mělo vadit, že si vydrancují půdu, že?

Ceny v Evropě se nepohnou. Jak jsem řekl, nejprve se prodá to, co je nejlevnější. To je základní znak burzy. Ukrajina může dodat klidně dalších dvacet milionů tun. Když tak si z Běloruska dovezou a udělají totéž, co doteď dělalo Turecko. Peníze nesmrdí. Koneckonců, ukrajinské tanky také pohání ruská nafta od Lukoilu a nikomu to nevadí. My jsme se nakonec také odstřihli od ruských energií asi tak na 40% a tím to skončilo.

Mimochodem, všimněte si, jak pěkně to vychází – odstřihli jsme zhruba 40% ruské ropy a plynu a ve skladech nám leží 40% českého obilí. Rozdíl je jen v tom, že Putin si našel nové trhy a my jsme nenašli nic.

Jo a nasereme Erdogana. Vlastně bych teď čekal, že zase začnou přicházet syrští uprchlíci, protože Turci těžce ponesou, že přišli o miliardy peněz za nic. Stejně tak už určitě volají z Kazachstánu i dalších postsovětských zemí, že takhle by to nešlo. Že původní dohody zněly úplně jinak a začnou dělat nějaké nepříjemné odvetné kroky, které si Leyenová ve svém kuřecím mozečku ještě nedovede představit.

Abychom si to shrnuli:

Poptávka po ruském obilí bude nahrazena poptávkou po ukrajinském obilí. Trh s evropskou produkcí to ovlivní naprosto mizivě.

Ceny se v Evropě nepohnou ani o milimetr, protože Ukrajina může ruský výpadek promtně nahradit.

Evropští zemědělci nejsou schopni této ceně konkurovat. Někteří zkrachují, jiní se domohou kompenzací, ale nic se nevyřeší.

Demokratické Turecko, demokratický Kazachstán a další demokratické státy plné umírněných lidojedů budou naštvané, že jsme je odstřihli od snadno vydělaných peněz.

Tuhle válku rozhodně vyhrajeme, kupředu pravá, zpátky ni krok. Ve jménu vítězství evropských hodnot není žádná česká oběť dost velká.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy