Studentské dluhy – americká obdoba exekucí

Bratislava 2. decembra 2022 (HSP/Petrhampl/Foto:Pixabay)

 

Američany nezajímá válka na Ukrajině. Je jim jedno, jestli se dva druhy Rusů zabíjejí nebo ne. Pouze je štve, že se tam posílají desítky miliard, které pak chybí v Americe. Místo toho mají jiná témata. Třeba studentské dluhy – je to sociální bomba v mnohém podobná českým exekucím, ovšem s tím rozdílem, že nepostihují převážně nejchudší vrstvy, ale spíš ty, kdo jsou majetkově uprostřed

učenie študent knihy
Ilustračné foto

Schéma je jednoduché. Bez slušné vysoké školy nemáš v Americe šanci ani na průměrné místo. Jenže studium je čím dál dražší, za posledních 30 let se jeho cena zvýšila 15násobně (při započtení inflace). Sem tam někomu se podaří vyjednat stipendium, ale milionům dalších ne. Výsledkem je zadlužení na desítky let nebo na celý život, ze stagnujících mezd se to nedá splácet… a důsledky si dokážete představit. Na konci roku 2020 se řešilo, že více než 5 milionů mladých lidí není schopno splácet své studentské dluhy, a počet podobných případů rychle roste. Celkové studentské dluhy činí 1,7 bilionů dolarů.

Reklama

Jenže co s tím.

Republikánská odpověď je nechat to být. Půjčili si, tak ať platí. A jestli skončí špatně, tak je to problém jejich a ne společnosti. Do určité míry to má logiku. Absolventi vysokých škol jsou přece aspiranti na nadprůměrné bohatství. Proč by měli servírky, pokojské a řadoví dělníci financovat ze svých daní studium advokátů a soudců. Nezazní už, že systém, kde hlavní daňová zátěž neleží na korporátních manažerech, nýbrž na servírkách, je zvrácený. Nicméně i když v tom mají pravdu, problém to neřeší. Výsledkem je, že mladí hlasují ve volbách proti Republikánům – včetně mladé dělnické třídy. To se projevilo při nedávných volbách.

Reklama

Demokraté navrhují, aby ty dluhy prostě zaplatil stát. Jenže to taky neřeší nic. Univerzity si budou účtovat stále vyšší a vyšší částky, mladí si budou bezstarostně vybírat studijní programy – a výsledkem bude podobné drancování veřejných prostředků s minimálním účinkem, tedy něco hodně podobného našim podnikovým dotacím.

Přitom to je řešitelné poměrně jednoduše. Prvním krokem musí být tvrdá regulace cen. Tržní komsomolci vám budou tvrdit, že povede k nedostatku, že budou fronty a studium prodávat na černém trhu. Blábol. Samozřejmě se nic z toho nestane. Ani neklesne úroveň výuky. Prostě se univerzity spokojí s o něco nižšími zisky.

Pak může stát nabídnout, že univerzitu zaplatí těm, kdo se zavážou, že pak budou pracovat pro stát řekněme po dobu deseti let, a že se během té doby spokojí s průměrným dělnickým platem.

Za třetí. Federální vláda by měla začít konečně ovlivňovat, co se studuje. Dnes je Amerika zemí, kde připadá padesát právníků na jednoho inženýra. To prostě nemůže fungovat. A to nemluvím o absurdních oborech, kde se studují převážně ideologické poučky.

Takto je to jenom v rychlosti načrtnuto. Možná to by ještě chtělo některé pravidlo doladit, provést nějaké kalkulace, ale možná by dokonce někdo měl ještě lepší nápad. To, co jsem v článku uvedl, to je rozhodně není jediná možnost.

Reklama

Tím se otvírá otázka, proč v Americe taková debata neběží. Proč nikdo nehledá rozumné řešení.

V první řadě samozřejmě proto, že na té současné situaci někdo vydělává. Je to krátkozraké. Těch, kdo prodělávají, je více (včetně celých průmyslových odvětví) a z dlouhodobého hlediska prodělají všichni. Ale tak to prostě chodí – velké krátkodobé zisky vyhrávají, protože jejich majitelé jsou nejsilněji motivovaní a mají nejvíc prostředků.

Jenže ono taky hraje roli, že jsou lidé uzavřeni v ideologických bublinách. Vykřikne se heslo a dav je šťastný. Konec vydělávání na zničených životech mladých lidí! Ani dolar pro lenochy a příživníky! Dav je

šťastný a mobilizuje to mou stranu v konfliktu. Fajn. Jenže ve zdravé společnosti by nad tím měli být lidé s chladným analytickým myšlením, kteří chtějí problém vyřešit. Dnes tam možné najdete chladné mozky s analytickým myšlením, jak co nejvíc navýšit zisky. Ale především tam najdete ten stejný fanatismus. Čím jdete ve společenském žebříčku výše, tím více fanatismu.

A za třetí chybí osobnosti. Není už nikdo jako Roosevelt nebo Kennedy nebo Reagan, kteří dokázali přinést vizi a velký program a převzít za něj odpovědnost. Nechci teď řešit, který z těch programů opravdu pomohl a který ne, ale bylo v tom něco velkolepého. Dnes bojují jen marketingové slogany. I Trumpova transformace Ameriky se ukázala jen mediální bublinou. Dnešní mocenská elita produkuje jen velmi málo osobností.

Reklama

A pak je tu neoliberální ekonomie. Stupidní systém mnoha tabu, který brání vyřešit jakýkoliv problém. Kdyby byl systém univerzit efektivnější a rozumněji řízený, prý bychom byli na cestě k nevolnictví. A vedle toho stejně naivní americká představa o „socialismu“. Pak můžete mít nejlepší univerzity a je to k ničemu.

Prostě příznaky hroutící se impéria. Kombinace zděděného bohatství, zděděných technologií a neuvěřitelné válečnické moci s naprostou neschopností. Co říci o systému, který nedokáže ani zajistit vysokoškolské vzdělání pro vlastní obyvatele? Jak chce být takový stát technologickou jedničkou?

Čímž rozhodně neříkám, že Amerika není schopna reformy a že se znovu nemůže stát civilizačním vzorem.

Petr Hampl

Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.

 

Pošlite nám tip
Reklama

Odporúčame

Reklama

Varovanie

Vážení čitatelia - diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne. Viac o povinnostiach diskutéra sa dozviete v pravidlách portálu, ktoré si je každý diskutér povinný naštudovať a ktoré nájdete tu. Publikovaním príspevku do diskusie potvrdzujete, že ste si pravidlá preštudovali a porozumeli im.

NAŽIVO

Včera 20:20

Švédska agentúra pre poskytovanie grantov náboženským inštitúciám vo štvrtok oznámila, že znižuje podporu pre ruskú pravoslávnu cirkev. Podľa švédskej tajnej služby je totiž zneužívaná na spravodajské aktivity Moskvy.

Včera 20:08

Polícia vo štvrtok zadržala v Moskve šéfredaktora ruských nezávislých novín Novaja gazeta Sergeja Sokolova pre obvinenia z diskreditácie ruskej armády. TASR správu prevzala z agentúry AP, ktorá sa odvoláva na samotný denník.

Včera 19:56

Bývalý americký prezident Donald Trump vyzval vo štvrtok prezidenta Joea Bidena, aby podstúpil kognitívny test. Skritizoval ho tiež za “príšerné rozhodnutia”.

Včera 19:42

Inflácia v eurozóne tento mesiac ďalej klesla. Ukázali to vo štvrtok predbežné údaje z najväčších ekonomík regiónu. To zosilní tlak na Európsku centrálnu banku (ECB), aby začala so znižovaním úrokových sadzieb neskôr v priebehu roka.

Včera 19:29

Európska agentúra pre pohraničnú a pobrežnú stráž (Frontex) trojnásobne zvýši počet svojich pracovníkov na bulharskej vonkajšej hranici EÚ s Tureckom. Od 20. marca ich bude v Bulharsku pôsobiť ďalších 500 až 600, oznámil vo štvrtok riaditeľ Frontexu Hans Leijtens.

Včera 19:29

Výstrely vypálené izraelskými vojakmi zasiahli približne desať palestínskych civilistov. Incident sa odohral vo štvrtok ráno na severe Pásma Gazy, kde vypukla panika pri rozdávaní humanitárnej pomoci.

Včera 19:27

Ceny ropy vo štvrtok večer mierne vzrástli. Barel (159 litrov) americkej ľahkej ropy West Texas Intermediate (WTI) s dodávkou v apríli sa vo štvrtok o 18.30 h SEČ predával po 78,72 USD (72,71 eura). To bolo o 18 centov alebo 0,23 % viac ako v predchádzajúci deň na konci obchodovania. Cena aprílového kontraktu na severomorskú ropnú zmes Brent, ktorý vo štvrtok vyprší, vzrástla len o 1 cent na 83,69 USD za barel.

Včera 18:50

Taliansky minister zahraničných vecí Antonio Tajani vyzval vo štvrtok na “okamžité prímerie” v Pásme Gazy a žiadal Izrael, aby chránil palestínskych obyvateľov. Reagoval tým na streľbu izraelských vojakov na humanitárny konvoj v meste Gaza.

Včera 18:33

Dvaja Izraelčania prišli vo štvrtok o život pri streľbe ozbrojenca na čerpacej stanici neďaleko osady Ely na okupovanom Západnom brehu Jordánu. TASR správu prevzala z agentúry AFP odvolávajúcej sa na miestne záchranné zložky a izraelskú armádu.

Včera 18:27

Kubánska vláda po prvýkrát požiadala potravinový program OSN o pomoc, keďže sa stále zhoršuje nedostatok potravín na tomto karibskom ostrove.

Zobraziť všetky

NAJČÍTANEJŠIE










Reklama

NAJNOVŠIE










Reklama
Reklama

NAJNOVŠIA KARIKATÚRA

POČASIE NA DNES

NAJNOVŠIE ROZHOVORY

NAJNOVŠIE Z DOMOVA

NAJNOVŠIE ZO ZAHRANIČIA

NAJNOVŠIE ZO ŠPORTU

NAJNOVŠIE ZO SVETONÁZORU

FOTO DŇA

Na snímke sopka Popocatépetl chŕli veľký oblak popola počas východu Slnka v Mexiku

Autor: TASR/AP-Marco Ugarte

Facebook icon

Vážení čitatelia, prosíme vás, aby ste sa prihlásili na našu novú facebookovú stránku. Facebook nám totiž zmazal niektoré účty, ktoré starú stránku spravovali

Reklama
Reklama

Blog - redakcia Hlavných správ nezodpovedá za obsah blogerských príspevkov

René Pavlík

Ivan Štubňa

Pavel Jacz

Viktor Pondělík

Gustáv Murín

Reklama
Facebook icon

Vážení čitatelia, prosíme vás, aby ste sa prihlásili na našu novú facebookovú stránku. Facebook nám totiž zmazal niektoré účty, ktoré starú stránku spravovali