Parlament následně prezidentovo rozhodnutí přehlasoval, takže se tam teď mohou všichni navzájem zatknout, všichni jsou nelegitimní a to je chvíle, kdy má pravdu ten, kdo má největší klacek. Demokracie, vole! Oni tam mají už sedmdesát let příměří, nikoliv mír, takže mají pro případ výjimečného stavu poměrně drakonické zákony i drakonická opatření.

Kim Čong Un děkuje, Vladimír Putin děkuje, Sitting Ping děkuje. Není nad to, když si zemi rozjebete sami…

Neměli nám Korejci stavět ten atomový reaktor? Pardon, paní Vesecká, zase jsem jízlivý a lepší to nebude…

Ale prý už je po všem, prezident je sesazen a Petr Fiala se konečně stane tím nejméně oblíbeným lídrem…

A teď už dnešní text:

Tak nám zaměstnanci Volkswagenu vstoupili do stávky. Udělali to s německou důkladností. Na výzvu odborového svazu IG metal prý každá směna v závodě ve Cvikově na dvě hodiny přeruší práci. Postupně se prý přidají zaměstnanci osmi z deseti továren VW v Dojčlandu. Krize přišla i na firmu, která od druhé světové války ani jednou nepropouštěla pro nedostatek práce. Dokonce ani za krize 2008 nepropouštěli. Dělala se kurzarbeit, stát firmě pomohl, ale nepropouštělo se.

Že by se této stávce a této situaci čeští pravdomluvní novináři nějak významně věnovali, to nemohu říct. Vždycky jen problesknou krátké zprávy a jejich tón je, jako že bylo teplé jaro, sníh roztál brzy a tak byla zimní sezóna pro vlekaře poněkud krátká.

V Německu se samozřejmě o tématu mluví hodně, protože zavírání továren Volkswagenu je příliš symbolické, než aby to naše západní sousedy nechalo chladnými. A tak tam rozhovor stíhá rozhovor, řeší se propouštění, řeší se, co bude dál, řeší se, kde se vlastně stala chyba a já na to tak koukám a prakticky na první pohled vidím, že čas ještě nenazrál. Grýndýl za to totiž pořád ještě nemůže. Může za to německá vláda, může za to vedení Volkswagenu, může za to čínská konkurence, ale rozhodně za to nemůže koncept elektromobility jako celku, nemůže za to zavírání elektráren a už vůbec za to nemůže boj proti klimatické krizi.

A tak nám němečtí odboráři bojují proti krizi ve Volkswagenu tím, že mu pomáhají ještě k větší krizi tím, že se v době stávky nevyrábí. Ale tohle funguje jen v době, kdy firma šlape na plné pecky, nestíhá a lidé chtějí mít na této konjunktuře větší podíl. Ve chvíli, kdy můžete na firemních parkovištích vidět tisíce neprodaných elektroaut a lepší to nebude, tak si můžete stávkovat jak chcete. Vedení Volkswagenu dnes není kapitalisticky nenažrané, které vykořisťuje dělníky. Je prostě bezradné, protože doba, kdy si ve Wolfsburgu dupli a na kancléřství se podělali, ta doba je dávno pryč.

U budov Evropské komise a u Europarlamentu je klid. Tam nikdo neprotestuje. A i kdyby protestoval, zřejmě by si netroufl grýndýl zpochybnit. Netroufl by si říct, že elektromobilita v podmínkách nedostatku elektřiny je oxymórnon. Netroufl by si říct, že za všechno mohou grýndýloví fanatici.

Naopak… i naši novináři nezapomínají zdůraznit, že grýndýl se nedá zrušit. Nedá! Prostě nedá! Říkají to s uspokojením, že jim nikdo jejich bábovičky nemůže rozkopat. A krize ve Volkswagenu s tím jednou provždy NE-SOU-VI-SÍ! Stejně jako nesouvisejí bombové útoky ve Švédsku či hořící kostely ve Francii s muslimskou migrací a naše konsolidační balíčky a důchodové reformy nesouvisejí s válkou na Ukrajině. Jasné?

Evropští zemědělci loni alespoň věděli, kde se to všechno tvoří a kde musejí zasáhnout. A tak se postarali, aby v europarlamentu byl ještě několik týdnů cítit pach hořící slámy a pneumatik. Postarali se, aby europoslanci chodili do práce zadním vchodem. I v Německu agrární komory věděly, proti komu protestují. U nás se Jan Doležal s Martinem Pýchou postarali o krotké jízdy odnikud nikam a k protestu před Strakovkou se odhodlali jen jednou. Nebýt „zlých zemědělců,“ tak by o tom naše mééédia také neměla co říct.

Němečtí dělníci z automobilek se zatím nepoučili. Jejich protesty jsou striktně apolitické a nemíří proti vládě. Míří proti vedení firmy, které je stejně bezmocné jako oni a rozhodně nezpochybňují oficiální klimatické náboženství. A tak není nic, co by se mohlo změnit. Neexistuje žádný parametr ve Volkswagenu, který by se mohl změnit, aby se nepropouštělo. Není žádné byznysové a obchodní opatření, které by zařídilo, aby se továrny nemusely zavírat. Klíč k řešení leží jinde, ale oni ho ještě nechtějí ani vidět ani o něm mluvit.

A tak se k odbytové krizi ještě přidá i výrobní krize…

Zajímavé je, že Škodovku to zatím míjí. Ale zřejmě to také nebude na dlouho. V Německu jde do kytek celý průmysl. V první chvíli nám to vlastně skoro pomůže – přece jenom se u nás vyrábí levněji, takže v první fázi se část ztrátové výroby přesune k nám. Ale jen na chvíli. Pak se továrny přesunou do USA nebo do Číny a s nimi i zakázky pro české subdodavatele.

Za rok budeme v situaci roku 1990. Tehdy kolaboval Sovětský svaz a my byli ze dne na den bez tamního trhu. Teď úplně stejně kolabuje Německo a my do roka a do dne budeme… ano, bez tamního trhu. Ne, že by nás někdo vyhazoval… z Ruska nás také nevyhazovali. Jen prostě najednou neměli jak zaplatit…

Ale stejně pojďme raději řešit hentu Koreu… To bude zajímavější diskuse.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz