Po vzorném a demokratickém majdanu, kdy se konečně vláda lidu k Tobě slavná Ukrajino navrátila, začali konečně Tvé světlé zítřky

Ano na východě a jihu naši rozlehlé země se v té době vyskytovali obyvatelé, kteří nechtěli s námi v našem skvělém státě žít a hlavně budovat naši světlou budoucnost. Nu což, byli pomýlení a tak jsme se správně rozhodli, že je necháme svému osudu.Každý strůjce svého štěstí.

Jejich území jsme oplotili, udělali kontrolní stanoviště, aby se k nám z jejich území nešířili ty stále stejné nešvary, kterých jsme se naši revolucí úspěšně zbavili.

Vím zní to již v dnešní době zvláštně, hesla typu demokracie, budování světlých zítřků, Sláva Ukrajině, ale náš národ neměl na růžích po celá staletí ustláno. Byli jsme obětí našich agresivnějších sousedů ať z východu, jihu, západu či severu a každý se nás snažil předělat k obrazu svému. Proto žilo na Ukrajině tolik lidí, kteří neměli ukrajinštinu jako svoji rodnou řeč.

Což, staletí jsou staletí a historii jsme nechali minulosti a přestali se na ni vymlouvat. Vzali jsme to jako prostý fakt, že různé části země měli jiný historický vývoj a snažili se z toho poučit. Myslím, že úspěšně, dnešní lidé se ukrajinštině rozhodně naučili, používají ji nejen v kultuře, ale i v běžném životě. Další generace ji bude brát již jako samozřejmost. Pak ty jiné dnes používané jazyky zůstanou již jen u babiček a dědečků, ve starých knížkách, prostě vývoj jako jinde v Evropě..

My jsme demokrati a rozhodli jsme se správně, že násilí se zcela vyvarujeme a dnešek nám dává již zapravdu.

Byl rok 2014 a co dál?

Nejdůležitější bylo uspořádání demokratických voleb, které o našem osudu rozhodli.

Skvělé, zvítězili jsme v nich, všechny zpátečnické reakce byli na hlavu poraženi.

Vyhlásili jsme 1. desetiletí obnovy.

a) stop úplatkům

nejdřív provedli rozsáhlou kampaň proti tomuto nešvaru a po půl roce, se již dostavili první výsledky.
Oligarchové nebyli schopni nic koupit a ovládat, nu kdokoliv kdo přesto bral dál úplatky byl po zásluze odsouzen k veřejným pracem, takže měl z ostudy kabát a byl vyřazen z demokratického života a obchodování.

b) naše zákony jsme zjednodušili, aby jim každý rozuměl.

c) z prvních zahraničních půjček jsme spustili rozsáhlou obnovu naší infrastruktury – výstavu dálnic a železnic nového typu, rekonstrukce vodních cest.
(protože, tam kde je stavba je i práce! Tam kde je práce, tam jsou peníze! Kde jsou cesty, tam je jednoduchý pohyb nejen lidí, ale i zboží! Tam je následně obchod, kde je obchod, tam jsou peníze, mír a prosperita).

d) po prvním nejistém období začali u nás zahraniční partneři investovat do rozsáhlé obnovy našeho průmyslu a služeb.

e) zcela respektovali naše rozhodnutí, že zemědělství zůstane v domácích rukách, protože jsme dělný lid a vidíte dnes. Vyvážíme obiloviny do celého světa a zabraňujeme hladomorům, kterému byla naše drahá vlast v historii nejednou vystavena.
Jsme rádi, že západní společenství nakupuje toto naše “přírodní zlato”, které zde díky přírodě vypěstujeme a pomáhá svými skutky šířit mír po celém světě.

Takže se stačí podívat do minulosti. V roce 2019 naše demokratická fronta obnovy s ústavní většinou zvítězila v dalších svobodných volbách a tím byl potvrzen, že náš směr byl zvolen zcela správně.

Většina Ukrajinců, kteří ještě pracovali v zahraničí se vrátili domů do vlasti, protože je tu víc práce, než lidí.
Píše se únor 2022 a za více než rok nás čekají další demokratické volby, již třetí v pořadí a tak bychom mohli začít hodnotit jak jsme na tom a kam se vydáme dál..

Z geopolitického hlediska jsme obstáli na jedničku.

Celistvost země byla zachována. Východní oblasti se zcela vylidnili a odešli za prací a životem do zbývající Ukrajiny. Je jen otázka času, kdy se lidí budou chtít vrátit do svých domovů na Donbasu a vyženou odtamtuď ty vyžírky co je celou dobu strašili, že z nich uděláme občany druhé kategorie. My jim v tom bránit nebudem, každý si má udělat pořádek doma sám.

Krym je na tom sice z hospodářského hlediska obstojně, přece jenom tam tečou peníze z celého Ruska, ale obyvatelé přesto nedokáží jen tak zapomenout na naší bezplatnou pomoc ohledně dodávek elektřiny a hlavně vody v zásobovacím kanálu pro krymské zemědělství. Ruské vedení se snažilo naší pomoci zabránit, ale následně se jim tam začalo vše hroutit a tak opět využili naši opravdu bratrské pomoci.
Navíc když tamní hoteliéři vidí jak na našem krásném černomořském pobřeží vznikají zcela nové podniky zábavy a oddechu a naši pracující je v plné míře využívají, sami vidí kde se lépe žije.

Navíc celé příhraničí s Ruskem a Běloruskem, jezdí za lepší prací a výdělkem k nám.
Takže osobně si myslím, že je to sice otázka dalšího desetiletí, ale již teď je na Krymu silné naše hnutí za návrat domů do lůna Ukrajiny.

Z vnitro hospodářského hlediska:
páteřní dálniční síť se začíná rýsovat, mnohé úseky jsou již v plném provozu, železniční tratě taky a hospodářství vzkvétá. Ano, není to jenom naši zásluhou, ale též zásluhou našich západních partnerů, kteří nám přesvědčili, že je lepší investovat do vlasti, do vzdělání dětí než do zbraní.

Dále, že nám pomohli s obnovou našich strategických podniků jako např. musím zmínit Antonov a jeho letadla díky své jednoduchosti a spolehlivosti brázdí oblohu po celém světě.

Je vidět, že jsme se vydali správným směrem a stali jsme se po zásluze opravdovými světlonoši v ruském světě. Přece jenom Kyjevská Rus byla první vlastí všech Slovanů na východě a Kyjev je matička všech ruských měst,
Sláva Ukrajině, sláva Kyjevské Rusi.

A jelikož se nikdo takový na celé Ukrajině nenašel a hlavně se nenašel nikdo ze “západu”, aby takového člověka podpořil a umožnil mu takový výsledek. Za 8let se dá spousta věcí stihnout, aby bylo vidět kdo je kdo. Tak jsme tam kde jsme a čteme zprávy co čteme. To není chyba Ruska, ale “západu”, že se z Ukrajiny stala Ukradina.

Nedělám si iluze o Rusku, ale krom pár nacionalistů ať sovětského nebo carského ražení neslyším od nich ty válečné bubny.
Ovšem stačí se zaposlouchat do letošní mírové  “Mnichovské konference” (ten kdo vybral místo a název konference měl opravdu smysl pro zvláštní humor, místo odčinění historické hanby, se to stane místem trvalé historické hanby) a není slyšet nic jiného než Rusko, Rus se nikdy nezmění ať je v jakékoliv podobě a musí se sním jednat jen se silou.

Jak nápadně my to připomíná mluvu z Třetí říše či Rakouska-Uherska. Jaké následky tato mluva ponese to si každý rozumný dokáže představit.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlákovy kydy.