Nezaznamenal jsem ani jedinou analýzu, proč jsou ve střední a jižní Americe socialisté tak populární. Prostě tam byl ráj, všichni se pod americkým protektorátem měli moc dobře, ale pak lidem z nějakého důvodu jeblo a začali podporovat různé Fidely, Cháveze a další. Vlastně vidím jediné logické a univerzální zdůvodnění – může za to Putin. Ani slovo o jihoamerické chudině, ani slovo o favelách… ani slovo o těžařských smlouvách, které byly pro místní podobně výhodné, jako francouzské smlouvy v Sahelu na těžbu uranu. Sorry jako, ale takhle si jen lžeme do kapsy. Antipatie vůči USA latinskoamerických zemí začala už před sto lety americkou politikou „velkého klacku“ a pokračuje dodnes. Američany tam mají rádi asi jako v Pákistánu Brity a v Čadu Francouze.

Nu což, Donald Trump si přesně podle své bezpečnostní strategie začal zavádět kázeň na svém zadním dvorečku. Dlužno říct, že zvolil odlišnou strategii od svých předchůdců. Ti nejprve všechno vybombardovali do doby kamenné, pak tam zavedli volby a pak se divili, že zbombardované obyvatelstvo masově volilo ještě větší hrdlořezy, než tam měli předtím. Trump je inovativní. Prostě jim rovnou unesl prezidenta. Asi se inspiroval u Brežněva. Ten to velmi podobně udělal v šedesátém osmém u nás… Třeba bude Maduro také podepisovat Newyorské protokoly… Brežněvovi to zafungovalo. Kdopak asi bude ve Venezuele zavádět normalizaci? Kdo tam bude novým Husákem?

Podle vojenských blogerů měly takřka všechny americké útoky na Venezuelu souvislost s komandem amerických Rambů, kteří si došli pro Madura. Američané nebombardovali ani vojenské cíle, ani rafinérie, ani těžařské kapacity. Nebombardovali dokonce ani vojenská letiště a Venezuelci zase naopak nevzlétli ani s jednou stíhačkou a NIKDO(!!!) neodpálil ani jednu jedinou střelu IGLA odpalovanou z ramene proti americkým vrtulníkům. Podle prvních fotek navíc Maduro vypadal v docela dobrém rozmaru. Jako by se mu vůbec nepřevrátil svět vzhůru nohama.

Ale oproti Clintonovi a jeho bombardování Jugoslávie a Bushovi a jeho bombardování Iráku je to rozhodně pokrok. Otázkou je, jestli je tento pokrok dán Trumpovým lidumilstvím (je lepší zabít jednoho Kásima Sulejmáního na oficiální státní návštěvě, než pozabíjet statisíce Íránců) a nebo jestli už Spojené státy na pořádnou bombardovací kampaň nemají dost munice, protože všechno už poslaly na Ukrajinu… a tak muselo nastat pokračování války jinými prostředky.

Ale hlavní otázka samozřejmě zní, jestli Trumpova akce proběhla s mlčenlivým souhlasem Číny a Ruska a nebo proběhla navzdory jejich velmocenským plánům. Přece jenom, Čína ve Venezuele investovala minimálně sto miliard dolarů a hodlala se ve Venezuele uchytit ještě víc. Ano, Spojené státy jdou do Venezuely kvůli ropě, ale Rusové i Číňané tam jsou ze stejného důvodu. Kvůli černookým venezuelankám to není.

Já osobně se stále ještě přikláním k první variantě. Spojené státy se vracejí k Monroeově doktríně a nyní si s velkou slávou a pompou vymezily teritorium. Vyvozuji to z jednoduchého důvodu – ruské zbraně ve Venezuele na americké mariňáky nevystřelily a jak Rusko, tak Čína protestovaly jen velmi krotce. Asi tak krotce jako Západ, když si Brežněv obsazoval Československo… Sověti si prostě doma dělali pořádek a všichni to respektovali. A sto miliard venezuelských investic je možné odepsat, když dostanete Tchajwan… Američané měli lodě u venezuelského pobřeží docela dlouho a netajili se tím, že půjdou do pozemní operace. Rusové už před vánoci evakuovali svůj diplomatický personál. Kdyby Rusko i Čína chtěly, asi by dokázaly Madura uchránit někde v bunkru a alespoň Amíkům trochu zasolit.

Navíc – znáte nějakou zemi, kterou za posledních třicet let Spojené státy obsadily a nastala tam samá pozitiva a sociální jistoty? Zatím pokaždé se Američané jen zapletli do neřešitelného konglomerátu vnitřních problémů, se kterými nepohnuli a naopak to ještě zhoršili. Výsledkem nikdy nebyl stabilní stát, kde by byla radost žít a naopak tam nostalgie po bývalých diktátorech značně vzrostla. Lidé z těch zemí zpravidla dodnes prchají… do Německa.

Dovolím si ještě připomenout, že Britové se od Trumpova venezuelského dobrodružství veřejně distancovali.

Dominaci USA na západní polokouli ovšem už nikdo zpochybňovat nebude… Tedy… pokud to Trump dotáhne. Teď, v této chvíli, má sice Madura, ale Venezuela není jeho o nic víc než minulý týden. Navíc, armáda už se rozmístila, milice také… od ukrajinského Majdanu se Američanům už žádná barevná revoluce nepodařila. Ani v malé Gruzii ne. Mééédia nás zásobují rozjásanými Venezuelany, ale v cizině, ne v Caracasu. Navíc, země okolo Venezuely nejsou z amerického zásahu vůbec nadšené… asi se jim vybavily dávné i méně dávné vzpomínky na Theodora Roosewelta.

Svým způsobem, nejslaběji teď působí Čína. Putin si troufl zabrat Krym a zahájit válku proti NATO, ale tam, ve Žlutém moři pořád stojí americká nepotopitelná loď Tchajwan. Číňan je desetkrát ba stokrát bohatší než Rus, má největší námořnictvo světa, největší armádu světa, teď už i nejvíc inovací světa, ale při poměřování pindíků je Sitting Ping až třetí… Nevím, jestli teď Čína uspíší své vojenské plány, ale zřejmě definitivně kývne na další ropovody a plynovody z Ruska. Moři ještě pořád vládnou Spojené státy a jeden nikdy neví, co Trumpa napadne. Zřejmě dojde i na další pozemní dopravní koridory, protože Asie, Evropa a Afrika jsou dosažitelné po pevnině. Tam americké letadlové lodě nejsou.

Evropská unie zatím zavedla uhlíková cla… Aby se nám tady vyrábělo ještě dráže a ještě hůře. Největším nebezpečím je pořád ještě klimatická změna. K čemu nám bude hospodářská síla, když všichni uhoříme, nicht wahr? My se tady nepřipravujeme na válku, ale na úplně normální kolaps.

Každopádně, na rozluštění celého geopolitického rebusu nebudeme čekat dlouho. Uvidíme, jestli Orbán vsadil na správného koně a jestli si velcí kluci na Aljašce opravdu něco dohodli. Stále mám před očima rozradostněného Babiše po telefonátu s Trumpem… zároveň ten stejný Babiš teď jede na setkání koalice ochotných. Dobře si pamatuju na Putinův umírněný postoj se Sýrií i Íránem. Američan už víceméně dostal všechno, co chtěl (Grónsko nepočítám, to je zdarma), takže teď uvidíme, jestli to byla jen finta a nebo jestli je za tím dohoda o sférách vlivu.

Žirinovský to v roce 2020 odhadl tak, jak se to teď děje… Američané si vezmou Venezuelu a Rusko si vezme Ukrajinu. Tož uvidíme, zda měl pravdu.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.cz.