Nervozita jako prase

Bratislava 25. marca 2023 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:TASR/AP-Allie Joseph/New York Stock Exchange via AP)

Tak jsme se dozvěděli další jobovku… Akcie Dojče Bank jaksi klesají na hodnotě, investoři jsou patřičně nervózní a protože jde o hóóódně velkou německou banku, která sama sebe označuje za první ligu, tak by její pád měl samozřejmě dalekosáhlé důsledky. Proč se Dojče Bank dostala do problémů? Inu, stejně jako švýcarská Credit Suisse se hodně angažovala na americkém trhu s cennými papíry. Investiční banky už jsou prostě takové. V Americe mají vysokou produktivitu práce především proto, že si navzájem velice efektivně přeprodávají úvěry

Víte, jak se pozná opravdová nervozita mezi investory? Každá banka, která je zdravá, vydělává a má dost peněz, tak kupuje na trhu své vlastní dluhopisy. Kdysi je vydala, dostala peníze, tyto peníze dobře investovala, vydělala na tom a teď z trhu skupuje svoje vlastní závazky, aby se jich zbavila. Přesně tohle udělala Dojče Bank. Podívejte se milí investoři, nemusíte se bát, jsme tak zdraví a tak při penězích, že skupujeme z trhu své dluhopisy. Jenže ono to nezafungovalo. Trh zareagoval přesně opačně a vyhodnotil to nikoliv jako důkaz solventnosti, ale naopak jako důkaz průseru.

Celé věci samozřejmě nepomohly hlášky amerického FEDu za poslední dny, že úrokové sazby neklesnou, ale naopak ještě stoupnou a ať milí investoři nepočítají s tím, že by v dohledné době mohlo být líp. Inflace vole.

Hele, neberte mě za slovo, nejsem investiční bankéř, ale laicky řečeno, všichni očekávají recesi. Všichni. Podniky zcela přestaly investovat do rozšíření výroby a pokud ještě vůbec investují, tak do úspor. Kromě zbrojařů, protože ti mají zlaté časy, se nikdo nepokouší postavit novou halu na výrobu šicích strojů, ale maximálně ještě zatepluje tu starou halu a předělává topení, aby ušetřil na nákladech. Pokud ještě někam tečou peníze, tak do úspor a blízko je chvíle, kdy dojde na úspory i bez investic – takové to, že propustíme tyhle čtyři lidi a uvidíme, jestli i přesto udržíme výrobu na stejných číslech.

Nervozita na trhu je zřejmě tak vysoká, že už je vlastně úplně jedno, jestli je banka v dobré finanční kondici nebo není. Pokud vypukne panika (nebo té panice někdo dopomůže) tak run na vklady položí kteroukoliv instituci a je úplně jedno, jak je ctihodná nebo respektovaná. To je jen taková rada pro Vítka Rakušana (dávám ji zadarmo), že sem by měl zaměřit svoje úsilí na hledání dezinformátorů. Teď je to jednoduché Stačí rozšířit mezi znalými kvalitní zprávu o tom, že je nějaká banka v řiti a ona bude během chvíle opravdu v řiti. Zdravíme Sberbank… Jestli nepamatujete, tak je to necelý rok, co ji podobná (a mnohem menší) panika položila.

Na americkém bankovním trhu prý ještě zdaleka není hotovo a dočkáme spousty dalších ošklivých zpráv. Ať už od bankéřů, investorů, nebo od FEDu. Finanční stabilita je totiž to jediné, co americkému renomé ještě zbylo. A pokud něco neudělají, půjde do kytek i tohle. A protože evropské banky se tam angažují jak mohou, tak je to klidně může vzít sebou.

Moc se mi líbilo, jak měl Fiala tiskovku, kde nás chlácholil, že se nemusíme ničeho bát, že mluvil s ředitelkou evropské banky i s dalšími hlavouny a všechno je v pořádku, ehm, ehm. Zakuckal se nám kluk jeden premiérská. Vzápětí přišly zprávy právě o té Dojče Bank.

Mimochodem… neměla by být nějaká mnohem horší finanční krize v Rusku? Neměly by tam padat banky a u bankomatů být dlouhé fronty? Místo toho jen trochu klesá kurz rublu. Což pomůže ruskému exportu. Za každý dolar dostanou víc rublů. Dodnes totiž dělají hodně moc obchodů v dolarech.

Ruské hospodářství mělo být už dávno v troskách, ruské suroviny měly být skoro zadarmo, s tím, že je stejně nikdo nechce, ruská armáda měla být rozložená, protože ji vedou idioti, neměla mít munici ani jídlo ani vojáky. Místo toho si na tři dny přijede Sitting Ping a mluví o největších změnách za celé století. Já vím, jsem jen vesnický Vidlák, vůbec tomu nerozumím a všechny ty prozápadní tužby se vyplní už příští týden. Inflace ani recese nás nezastaví.

Už víte, vy režimní intervjuci, proč pořád píšu tyhle buřičské a štvavé články? Už víte vy, strážci evropských hodnot, proč se jaksi nedokážu zařadit? Už víte vy, moji bývalí kamarádi, proč se raději producíruju po demonstračních pódiích, než abych doma boural vepřové?

Jak dlouho myslíte, bude mít Biden čas, řešit celý svět a Ukrajinu zvláště, když se mu doma bude sypat hospodářství, lidi budou naštvaní a do voleb už zase není tak daleko? Jak dlouho myslíte, bude Scholz ochoten uvažovat o Leopardech pro Ukrajinu, když bude německá centrální banka muset tisknout peníze na záchranu banky, která je příliš velká, než aby padla? Jak dlouho myslíte, že Polsko udrží svůj velmi deficitní rozpočet kvůli armádě, když se úvěry sakra prodraží a inflace, sviňa jedna, ne a ne klesnout?

Vážně se blížíme k vítěznému konci? Vážně je všechno v nejlepším pořádku? Vážně není žádný důvod, když už ne k panice, tak alespoň k zamyšlení? Vážně se nemusíme bát o vklady? Protože kromě inflace je už ohrožuje i nervozita na trhu a propady akcií. Vážně si vládo myslíš, že tě tvoji zahraniční páni zachrání, když budou mít svých starostí dost?

Nehodnotím… jen se ptám. Metaforicky.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.