Akorát Vidlák bude dál kverulovat, že tohle všechno je sice moc hezké, ale nic to nemění na tom, že v Polsku i Německu jsou potraviny levnější… A zase jsme o u toho, co říkám už nějakou dobu… mysleli jsme si, že všechny ty antimonopolní úřady, nezávislá média a neziskovky na ochranu spotřebitele, jsou tu pro nás… ale nejsou. Stalo by se něco, kdybycom celý ten úřad škrtli? Stalo by se něco, kdybychom zrušili všechny ty ochrany spotřebitele? Stalo by se něco, kdybychom Nekulu vynesli v zubech? Nestalo, bylo by to pořád stejné, jen bychom nevyhazovali peníze oknem.

Považuju se za levičáka, ale když si přečtu článek o tom, jak antimonopolní úřad nic nezjistil, i když se chyba evidentně stala, protože žrádlo je drahé jak sviňa, i když máme henten jednotný unijní trh, tak se ze mě stává texaský redneck, který vlastně raději žádný stát ani nechce a začnu toužit po pušce pověšené nad krbem. Samozřejmě přeháním. Chci veřejné zdravotnictví a státem garantovaný důchodový systém. Ale jestli se stanu v této zemi osvíceným diktátorem, tak všechny tyhle zbytečné antimonopolní instituce bez milosti zruším.

Vůbec mám v poslední době pocit, že rozumný politik by si mohl založit dlouholetou premiérskou kariéru jen na tom, že bude rušit nepotřebné úřady a neziskovky… a přimlouval bych se, aby zrušil i Českou televizi, případně aby nechal zbořit budovu zpravodajství. Pokud z úst příštího premiéra často uslyším větu: „Tohle dělat nebudeme,“ tak mi to zřejmě bude stačit ke štěstí.

A když už teda henten antimonopolní úřad nic nezjistil, co kdyby nás seznámil s detaily? To by nešlo, že? To bychom se mohli dozvědět, jak velké ty marže jsou a to by se hytlermarketům moc nelíbilo… lidi by to mohli považovat za zlodějnu.

Musím ovšem Nekulu pochválit, jak názorně lidem vysvětluje, k čemu je dobré samozásobitelství a co nejširší soběstačnost. Na to se totiž nedá uvalit DPH a spotřební daň. Když si se sousedem vyměňujete marmeládu za med a sádlo za víno, stát z toho nemá ani korunu a vy oproti hentomu globálnímu trhu docela slušně ušetříte.

Přátelé, vězte, že se nám jaro přehoupává v léto. Ledoví muži jsou za námi, v teplých částech kotlinky je nejvyšší čas dát ven rajčata, papriky, cukety, dýně a podobné teplomilné rostlinky. Ve studenějších částech kotlinky se dávají do skleníku, ale to se mohlo už dřív. Už by vám ze země měly vykukovat brambory… Zřejmě ještě nebudou nijak velké, protože byla dlouho zima a i když takové počasí snášejí, nerady v něm rostou. Teď to ovšem doženou a během čtrnácti dnů zakryjí půdu pod sebou.

Je vhodné k bramborové nati přihrnout půdu. Barmbory dělají hlízy v kypré půdě a čím více kypré půdy kolem nich, tím víc hlíz. Zároveň je vhodné právě teď s půdou kolem brambor pohnout, protože vyschne a s ní vyschne i plevel, který se také začíná klubat. Pokud se na to teď nevykašlete, ušetříte si hodně práce za měsíc. Doporučuji počkat si na déšť a udělat to hned poté, co pak půda trochu oschne. Vláha zůstane v zemi, plevel bude vytržen z kořenů a než se znovu vzpamatuje, budou mít brambory už navrch.

Také je nejvyšší čas začít bojovat proti imperialistickému broukovi – mandelince. Kdo jste EKO, BIO a dělá se vám šoufl ze slova chemie, začněte sbírat. Až vysbíráte mandelinky z celého řádku, znovu ho projděte. Pokud ještě najdete alespoň jednu mandelinku na jednom metru, tak jste to udělali blbě a začněte znovu. Většina lidí to rozumně vzdá po třech bezvýsledných směnách s bolavými zády a dojede si pro postřik, BIO neBIO.

My vinaři už kontrolujeme, jestli se nám na zelených vinohradech nemnoží svilušky a jiní roztoči. Já osobně už je ve vinohradu mám a tak prorokuji, že letos bude i dost plísní a dalších problémů. Réva byla dlouho studená, pupeny si dávaly načas a škůdci dostali čas se připravit.

Každou chvíli už budou ředkvičky. Ale nedivte se, když budou dřevnaté. Dny jsou už dlouhé a ony začínají nasazovat na květ. Ředkvičkám vyhovuje teplé jaro za krátkých dní. To letos nebylo.

Ze země by vám měla už vykukovat červená řepa a až rostlinky trochu zesílí, je zapotřebí je vyjednotit. To znamená protrhat, aby každá budoucí hlíza měla dost místa kolem sebe.

Letos dost prší, takže se vám do kapustiček, zelíčka a dalších rostlin pustí slimáci. Je vlhko, to oni mají rádi a když mají podmínky jako letos, tak se pohybují o dost rychleji, než byste si mysleli. Já používám osvědčený trik. Mezi řádky zeleniny pokládám stará prkna. slimáci se pod ně přes den stáhnou, večer stačí jen odklopit, posbírat a hodit slepicím nebo prasatům. Je to rychlé, účinné a neumřelo kvůli tomu žádné koťátko.

Letos opravdu dost pršelo, takže pokud opravdu nemusíte, tak zahrádku nezalévejte. Jak s tím jednou začnete, už nemůžete přestat, protože rostliny si zvyknou, že nemusejí kořínky tahat dolů. I když to třeba vypadá, že teď zelenina málo roste, ona si poradí. Sbírá živiny a až zaprší, tak vystřelí vzhůru. Samozřejmě, pokud máte lehkou písčitou půdu a opírá se vám do ní sluníčko, tak už zalévat třeba musíte, ale pokud je zem v pěti centimetrech ještě mokrá, tak máte čas.

Kdo nic nepěstuje a chce mít krásný anglický trávník, ten může letos při neustálém sekání přemýšlet, o kolik míň by se nadřel, kdyby se staral jen o zeleninové záhonky.

Přeji vám krásné chvíle při zahrádkaření, protože skutečné prepperství je normální vesnický život, kdy každý využívá tu půdu, kterou má k dispozici a umí přírodu přesvědčit, aby pracovala pro člověka. A vždycky, když vás budou bolet záda z ohýbání nad hlínou, říkejte si: „žádné DPH, žádná spotřební daň, žádné evropské hodnoty, žádné emisní povolenky.“

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovkydy.