Z toho také vyplývá, že zánik civilizace nemusí mít povahu náhlé události, ale může trvat celou generaci i déle. Vytvářejí se ostrůvky radikálně jiných zvyklostí, jsou tolerovány a postupně převládnou. V určitém smyslu můžeme konstatovat, že veškerý multikulturalismus je vlastně úsilím o likvidaci vlastní civilizace (i když ve většině případů ani multikulturalisté o žádné soužití kultur nestojí – více viz zde.).

Jak to souvisí s konfliktem etnik nebo ras? Velmi volně. Existují totiž různé varianty.

Za prvé. Výměna obyvatelstva a výměna civilizací probíhají zároveň. Tam, kde dnes blonďatí Olaf a Helga diskutují o tom, jestli jejich dcera může přespat u spolužáka, budou za pár let snědí Mohamed a Zaida diskutovat o čtvrté manželce Mohamedova strýce v Sýrii.

Za druhé. Dojde ke změně civilizace, ale nikoli k výměně obyvatel. To znamená stav, kdy blonďatý Mohamed oznamuje zrzavé Zaidě, že nezbývá než podříznout neřestnou dceru, protože to vyžaduje čest rodiny a dcera to určitě zdědila po prababičce Gertě, která ještě byla nevěřící.

Za třetí. Dojde k výměně obyvatel, ale civilizace přežije. Šikmooký Honzík děkuje své šikmooké manželce Aničce, že mu uvařila výbornou svíčkovou, a domlouvají se, že si večer pustí Pyšnou princeznu.

Nebo mohou věci zůstat, jak jsou. Blonďatý Hans s Gretou žijí podobně jako jejich rodiče či prarodiče.

Z toho také vyplývají dva druhy opozice proti tomu, co dnes v Evropě probíhá. Jedni se děsí etnické výměny, druzí výměny civilizační.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde. 

PhDr. Petr Hampl, Ph.D.

Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.com