A co pak následovalo?

Nic!

Paukner svůj materiál zveřejnil s výzvou Lukačevičovu Seznamu, aby sakra začal něco dělat! Vždyť je to hrozné, co tady Don Vito di Dozimetro dělal za kšefty! Vše ozdrojované, vše jasné. Prý toho má ještě mnohem víc. Je třeba zachránit liberální demokracii a víru v Evropskou unii a to se musí udělat tím, že se začne politikům měřit stejným metrem a půjde se po jejich odklánění veřejných prostředků, padni komu padni. Sezname! Konej!

Nic!

Odezva nula. Ani Seznam, ani Novinky, ani Borgis, ani Mladá fronta… Nic. Ticho po pěšině. Ani čárku nikdo nenapsal. Ale zato se prý ukázalo, že Strnad začal na Seznamu docela slušně inzerovat… To víte, všichni intervjuci mají hypotéky, čtenost Lukačevičových mééédií klesá, nikdo nechce být vyhozen a tak je lepší psát reklamní články pro Strnada než psát články proti Strnadovi.

Mimochodem… Česká televize se tématu také nechopila. Rovněž ticho po pěšině. Koncesionářské poplatky na jejich nezávislost a objektivitu nemají vliv, když jde o vojenskoprůmyslový komplex a o miláčka EU, Rakušana, který měl odvahu na plnomocný odpustek v podobě Putina v pytli na mrtvoly. Po takovém aktu je totiž člověku hodně dovoleno.

V posledních dnech jsem se smutně díval, jak se Paukner snaží pohnout majnstrýmem, jak vypouští stále senzačnější informace… a dělá to úplně zbytečně. Jen si na záda nakreslil kvalitní terč, musí si dávat pozor při přecházení ulice a neměl by se ubytovávat v patrových domech. To všechno už má totiž Rakušan ošéfované.

Thomas Paukner teď právě zjišťuje, že celý problém majnstrýmu není problém etický, ale mocenský. Někteří totiž krást a odklánět mohou a nikdo ani nepípne. Takový Zelenský například… Ten toho odklonil. Zlaté záchody si za to koupili, jachty si koupili, vily postavili. A nic. Novináři nejsou už dávno nezávislí. Prostě dělají, co se jim řekne a vidí jen to, co mají vidět. Co nemají vidět, to spolehlivě nevidí. Sorry jako, už neexistují romantičtí hrdinové, už byli dávno zdomestikováni mocí a budou držet hubu a krok, protože sami nejlépe vědí, co se jim může stát. Už to mnohokrát udělali jiným. Je lepší psát hanopisy na Vidlákovu sýpku, než rozkrývat praktiky rodiny nejbohatšího Čecha.

Paukner sice říkal, že podal i nějaká trestní oznámení, ale to dopadne úplně stejně. Ti správní pachatelé se dozvídají podrobnosti o svém trestním řízení v reálném čase. Kdo je na správné straně dějin, toho policie vyšetřuje dostatečně laxně, aby mohl včas uklidit důkazy. V Británii, například, mohli migranti znásilnit statisíce dívek a nebýt Tommyho Robinsona, kterého za to ještě náležitě potrestají, zůstalo by to pod pokličkou.

Víte, Thomasi Pauknere, jak vznikli dezoláti? To jsme prostě jen v některé fázi naší demokratůry viděli nějakou nespravedlnost a udělali jsme tu blbost, že jsme začali bojovat za právo. Mysleli jsme si, že stát přece musí zasáhnout, má na to instituce! A když selže stát, máme tady přece nezávislá média, která jsou hlídacími psy demokracie!

Hovno z toho, Thomasi! Zjistili jsme, že média jsou tu od toho, aby každému nasadila psí hlavu a státní instituce konají jen, když potřebují zabásnout Juliana Asange. To jsou najednou vyšetřovatelé rychlejší, než když řeknete Stěpan Bandera. Když jde o správné a evropsky hodnotné krádeže, postupuje vyšetřování stejně pomalu jako s Blažkovými bitcoiny či Janouškovou autonehodou.

A do toho tu máme ještě spoustu kauz, které jsou od začátku vycucané z prstu, ale mají prostě jen poškodit druhou stranu. Není divu, že pak už běžný člověk nevěří ničemu a nikomu. Prostě jen začne stranit podle sympatií. Jiné měřítko nemá.

Vy, Thomasi, to teď zjistíte na vlastní kůži. A nebojte, teď se Vám ještě nic nestane. Pravda a láska má čas. Kdyby se Vám teď něco stalo, tak by to byl důkaz, že jste měl pravdu. Dojde na Vás, až budou všechny stopy zahlazeny. Až všichni státní zástupci, policisté i soudci zkonstatují, že důkazy jsou neprůkazné. Pak teprve budete muset dávat setsakra pozor při řízení.

Všechna velká média už dávno patří nějakému oligarchovi a novináři si na sebe už dávno nevydělají. Už nejsou schopni jíst a bydlet ze svých investigativních zjištění a tak se musejí nechat vydržovat od stále hnusnější pasáků a dělat, co jim na očích vidí. Všichni musejí mít peníze od Lukačevičů a nebo od evropských fondů, protože jinak by umřeli hlady.

Jo, tu a tam se najde zrnko písku, které se nechová jako hovado. Tu a tam se najde statečný obhájce, statečný policista, statečný soudce i statečný novinář. Ale víte, oni mají nízkou životnost. Nikdo nevydrží osaměle bojovat příliš dlouho. Jednou jeho ostražitost poleví, protože nemůžete vždycky myslet na všechno. Lidské tělo i hlava mají své limity.

Jediné, co se s tím dá dělat, je prostý fakt, že lidé to postupně prokoukávají. Zpravidla v takové situaci, v jaké jste Vy, Thomasi. Jednoho dne zjistí, že věřili něčemu, co je hodilo přes palubu a ani se nezardělo. Sloužili systému, který je brutálně odkopnul při prvním náznaku jejich samostatného myšlení, které bylo zpravidla velmi krotké. Oni nechtěli konec EU. Nechtěli konec demokracie. Nechtěli konec České televize. Jen měli jiný názor na covid nebo na válku. Vzápěti z nich byla Putinova pátá kolona, začali chodit vysvětlovat na policii, začali o nich lhát v seriózním tisku a tak se z nich stali radikálové. To víte, když Vás bijí, tak zpravidla zatnete pěsti a začnete bijcům přát to nejhorší. Proto si přeju, aby Evropská unie skončila a mám škodolibou radost, když vidím reportéry České televize, jak se teď hemží kvůli ukončení koncesionářských poplatků. Ještě před pár lety jsem psal články, aby se v boji proti tendenčnímu zpravodajství České televize nevylilo s vaničkou i dítě. Teď už si jen přeju, aby tam nezůstal kámen na kameni. Vinný, nevinný!

Odchod od majnstrýmu k alternativě je pořád naprosto jednosměrný. Kdo jednou odešel od České televize, ten už se k ní nikdy, nikdy, nikdy nevrátí. Kdo jednou přestal věřit Seznam zprávám, ten už je nikdy na milost nevezme. A my můžeme dělat jediné. Snažit se o vlastní média, zatnout zuby, vydržet a čekat na den, kdy to překročí kritickou mez. Jaká je ta kritická mez, to nikdo nevíme. Je to ekvivalent židovského čekání na Mesiáše.

A můžeme jen doufat, že díky překlopení kritické masy, dřív vyhrajeme volby, než začne revoluce. Ne, ONI by měli doufat! To pravda a láska je ohrožená. Ona kapku po kapce ztrácí. Roční výkazy sledovanosti majntrýmových médií jsou nemilosrdné.

Do té doby se ale nejspíš nestane nic. Novináři nejsou stateční, prokurátoři nejsou stateční a soudci také ne. Všichni mají hypotéky a jejich živobytí stojí na kolaboraci s mocí. A moc se cítí tak pevná v kramflecích, že důkazy o jejich rejdech najdete klidně ve veřejných zdrojích. Oni se nebojí, že by se jim mohlo něco stát. Rakušan díky Pauknerovým zjištěním nepřišel ani o jednoho voliče. Pauknerů ani vyšetřování, ani soudů se neobávají. Zažívají to dnes a denně. Umějí v tom chodit. Poslední, čeho se ještě trochu bojí, jsou volby. Ještě se bojí postupného vzestupu AfD, bojí se vzestupu sil, které neovládají a nekorumpují. Bojí se, že přicházejí o legitimitu. Ale to je procentičko k procentíčku… ještě mají hodně nástrojů, jak to brzdit. Proto jsou všechny západní státy v mínusu. Musejí utrácet stále více za udržování života ve lži.

Ještě pořád je hodně lidí, kteří nezažili odvrácenou stránku reportérů ČT. Nezažili, co se jim stane, když se za něco postaví proti mocným. Nezažili, jaké to je, když je kvůli lživým titulkům pomlouvají sousedé a vykazují je ze „slušné společnosti.“ Ale každý den to někdo další zjistí.

Držím Vám palce Thomasi, ať to přežijete. A ani nevíte, jak moc bych si přál, nemít pravdu. Jak moc bych si přál, abyste to prolomil, donutil novináře dělat jejich skutečnou práci a obnovil důvěru v náš stát i v Evropu. Bojujte, jak nejlépe umíte a pokud to ustojíte, budete mít mezi dezoláty své místečko. Nakonec také budete muset počkat, až nadkritické mase lidí dojde, v čem žijeme.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz