Macron je typickým představitelem euroelit. Dokonale patří na fotku vedle Merkelové, Leyenové, Hollanda, Timmermanse, Klause Švába, Donalda Tuska, Maria Draghiho a dalších. Je prototypem těch, kteří vedli Evropu poslendních třicet let. Kteří zařídili Lisabonskou smlouvu, domluvili grýndýl, vítali migranty po milionech a nedovedli si představit, že by západní nadřazenost a hegemonie někdy pominula. Ostatně, stačí si jen přečíst henten Great Reset… tam není ani slovo o tom, že nebudeme nic vlastnit a budeme šťastní. Tam se onanuje nad čísly, jak moc je Západ vpředu, jak ho nikdy nic neohrozí a covidová pandemie je příležitost definitivně porazit všechny antiglobalizační soupeře tím, že lidem dají chléb a hry (a identifikační čipy).

Pokud jste Great Reset nečetli, sledujte stránky Petra Hampla. On to teď čte a komentuje na pokračování.

Macron už teď neměl většinu v parlamentu. Pokud chtěl něco prosadit, musel se domlouvat se stranami mimo svou středovou koalici. Většinou se obracel na umírněnější pravicové Republikány. Ve Francii to takhle jde. Právě od dob de Gaula mají systém, který prezidentovi dává docela slušnou moc. Obzvlášť, je-li Francie ohrožena zvenčí a nebo zevnitř. Kdy to nastane? To rozhoduje prezident.

Macronův tah s předčasnými volbami zařídil, že Le Pennová nesestaví vládu, ale za cenu toho, že vládu bude těžko sestavovat kdokoliv. Premiérem už zřejmě nebude Macronův člověk, ale upřímně, být francouzským premiérem v takové patové situaci, to bude na osobní politické sebezničení i zničení své vlastní partaje. Je úplně jedno, kdo to bude. V parlamentu bude chaos, nad kterým bude vyčnívat Macron jako jediný pilíř stability a bude k tomu mít spoustu prezidentských nástrojů. Macron si prostě jen vybral, koho se pokusí naštvané francouzské populaci předhodit jako obětního beránka.

Tohle se teď unijním elitám děje všude v Evropě. Prostě přišla bitva u Moskvy a jejich vojska byla vržena o sto kilometrů zpět. Ve starém Římě také zjistili, že jejich římské legie už na Germány nestačí, tak prostě začali proti Germánům najímat jiné Germány. Byl to začátek konce, ale předtím byl ještě pořádný bordel.

Volby v Británii i ve Francii jsou takový začátek konce současných euroelit. Jsou logickým pokračováním toho, co se ukázalo na ukrajinských bojištích. Západ už nemá sílu, aby porazil Rusko a nemá už sílu, aby ekonomicky vládl. Bruselští Schwabovští lepševici už nemají sílu, aby určovali budoucnost. Už si musejí vybrat, s kým se spojí a kdo jim bude méně nebezpečný. V příštích volbách to čeká Němce a za rok to čeká i Fialu. Všechny demonstrace a protesty jsou toho průvodním jevem. Lid už jich má plné zuby. Ještě mohou chvíli využívat svou mediální sílu a strkat voličům před obličej různé falešné vějičky a přesměrovávat jejich frustraci jinam, ale to je zbraň na jeden výstřel. V dalších volbách už to nefunguje. Odchod od majnstrýmu je stále naprosto jednosměrný.

Hele, a teď vážně…

Macron vypsal předčasné volby, aby to dopadlo právě takhle. Dal všem stranám strašně krátkou dobu na kampaň a donutil je tím, aby vytvořily narychlo koalice. Macronovým cílem byl chaos, protože to jediné ho mohlo zachránit. Globalistům by se samozřejmě hodilo, aby se pravice bila s levicí a ještě lépe, aby se levice ihned rozhádala mezi sebou, protože podle výroků jejich představitelů tam mezi sebou mají všechno. Grýndýl, Palestinu, Izrael, Ukrajinu, migraci, podporu války, podporu míru i podporu Ruska. V tomto se podobají Labouristům v Británii. Nikdo neví, co přesně z toho vyleze v podobě hlasování v parlamentu. Obzvlášť ne my, co sledujeme francouzskou politiku z české Kotlinky.

Nejpravděpodobněji z toho nakonec vyleze pokračování Macronovy politiky jinými prostředky… a s jinými viníky.

Proto jsem psal, že kdyby měl Fiala rozum, tak by udělal předčasné volby i u nás. Mohl by dosáhnout podobného výsledku. Malé strany by se nestihly připravit, maximálně by udělaly nějaké nesourodé koalice, které by měly minimální úspěch a ODS by hladce vládla s ANO, protože ti jediní by byli připraveni. V republice by byl sice bordel, ale z něj by vyčnívali Modroptáci a Andrejko. Fiala to samozřejmě neudělá, protože je jen lokaj a nikoliv globalizační šachista jako Macron.

Je ošidné srovnávat francouzské reálie s těmi českými. My tu nemáme patnáct procent muslimů, nejběžnější české jméno není Mohamed, nemáme tu Středozemní moře chráněné vykastrovaným Frontexem, nekolonizovali jsme Alžírsko. Stejně tak nemáme silné odborové centrály, které jsou schopny drsného vyjednávání a ještě drsnějších protestů. Myslivci u nás nejsou silná lobbystická organizace a nevstupovali jsme do EU s tím, že Němci zaplatí našim zemědělcům nejvyšší dotace v Evropě, což si francouzští zemědělci žárlivě hlídají. Také nejsme jaderná mocnost a stálý člen Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Francie je nejmenší velmoc a také nemá přátele, jen zájmy.

Náš volební systém také není stejný jako francouzský. Jejich dvoukolové volby upřednostňují osobnosti před stranami. Na konkrétní situaci v konkrétním obvodě hodně záleží. Ve skutečnosti všichni víme houby o tom, jak to ve Francii teď bude dál, protože kromě asi pěti jmen francouzských politiků neznáme těch šest set dalších. Nečekejte, že se bude hlasovat podle nějaké stranické disciplíny… ve Francii opravdu ne. Nikde také není řečeno, že Melenchon, Le Pennová i ostatní nakonec nebudou mít rozum. Jedno je totiž spojuje – nenávist vůči Macronovi a Bruselu. Před volbami se mluví jinak než po volbách. Ono je totiž možné úplně všechno a děláme si obraz z dost neúplných střípků.

Jen tak namátkou:

O Melenchonovi pozitivně píší Poláci, že podpora Ukrajině bude pokračovat a zároveň o něm pozitivně píší Rusové, že podpora Ukrajině se zmenší. Euroskeptici se na svých profilech tetelí, že výsledek voleb je důvod, proč si Kallasová zase může sbalit fidlátka, protože se nikdy nestane evropskou ministryní zahraničí, stejně tak se už kochají nadějí, že ani Leyenová se možná neudrží… a eurooptimisté se ve stejnou chvíli radují, že vše je díky Macronovu tahu zachráněno. Vondra si stěžuje, že Macron pomohl k vládě antisemitům a komunistům (kterých je asi osm). V Maďarsku píší, že Patrioti pro Evropu získají Le Pennovou, Švamberk u nás píše, že ji nedostanou a Babiš udělal chybu, že nezůstal v Renew. Dnes už víme, že ji mají a předsedou Patriotů bude Jordan Bardella. Ale Patriotům se budu věnovat v zítřejším článku.

Střízlivě řečeno, Brusel sice udržela Macrona, ale ztratila Francii. Ta se teď ponoří do volebního patu a bude mít svých starostí dost. Taková byla cena, aby unijní elity ještě chvíli rozhodovaly a udržely iluzi jednoty. Británie sice není součástí EU, ale elity má stejné. I tam udrželi iluzi jednoty jen za cenu bordelu v ulicích. Holandsko na tom také není nijak zvlášť dobře a o Belgii ani nemluvím. Na řadě je Rakousko, připraví se Německo. Všechny tyto země mají výraznou muslimskou menšinu, všechny ještě nedávno byly pupkem světa, motorem globalizace i mocenské arogance, všechny si zničily průmysl grýndýlem a mají tendenci v tom ještě pokračovat. Všechny se angažují proti Rusku (jen Rakousko je neutrální) a všechny prohrávají i podle vlastních pravidel.

Jestli něco volby ve Francii ukázaly, tak mentalitu Hitlerova bunkru prounijních elit. Ještě nějak oddálit nevyhnutelný konec. Ještě obětovat kus vlastního národa i vlastní země, ještě obětovat hospodářství, prosperitu, ještě přimhouřit oči nad útoky na synagogy, ještě se pokusit rozeštvat lidi proti sobě. Bordel v ulicích je pro unijní elitu snesitelnější než změna smýšlení a změna směru.

Myslím, že do našich parlamentních voleb budeme mít celou řadu příkladů toho, co nemáme chtít a co naopak chtít máme. Kdysi nám Kalousek otloukal o hlavu řecký příklad. Myslím, že teď se bude mluvit o britském příkladu, francouzském příkladu a možná i německém příkladu. A také o maďarském příkladu, který zůstává jediným majákem normálnosti.

Klára Samková to včera řekla správně: Všichni věděli, že se unijní elity budou držet koryt za každou cenu. Ale málokdo tušil, jak velká cena to bude.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.