Robot redaktorem

Poslal mi jeden čtenář odpovědi umělé inteligence ChatGPT (viz níže). Jak vidíte, jsou kultivovanější, informovanější a kupodivu i objektivnější, než by zvládlo 90% komentátorů a analytiků na mainstreamové i alternativní straně

20. 03. 2025 | Česky | 4 min. čítania | 0 komentárov |

Ilustračné foto / Foto: Pixabay

▶ ❚❚ ↻

Hamplovy odpovědi by zněly jinak. Dokázal by ChatGPT nahradit i Hampla? Nejspíš ano, ale někdo by ho musel nakrmit jinými Hamplovými články, aby si umělá inteligence osahala jeho styl a způsob myšlení.

Zkrátka, pokud trend vydrží, mohla by umělá inteligence vést k tomu, že zůstane pár hodně zajímavých myslitelů (lidé typu Budila a Konvičky) a zbytek nahrazen kvalitními robotickými texty. To by bylo výrazné zlepšení proti současnému stavu.

ChatGPT řekl:

Tyto otázky se dotýkají hlubokých filozofických a politických sporů o povahu liberální demokracie, vlády zákona a politického pluralismu. Podíváme se na ně postupně:

1) Proč Fukuyama spojuje vládu zákona, instituce a pravidla s vládou liberální elity?

Francis Fukuyama je zastáncem myšlenky, že stabilní demokracie vyžaduje silné instituce, vládu zákona a respekt k procedurálním pravidlům. Ve své slavné knize Konec dějin a poslední člověk argumentoval, že liberální demokracie představuje konečný bod ideologického vývoje, protože nejlépe naplňuje lidskou potřebu svobody a uznání.

To, že Fukuyama vnímá vládu zákona skrze optiku liberální elity, není nutně výsledkem zaujatosti, ale jeho přesvědčení, že vláda práva v moderních demokraciích je obvykle spravována elitami, které mají znalosti a kompetence k jejímu udržování. Problém nastává, když se mezi „vládou práva“ a „vládou konkrétní ideologie“ začne stírat hranice. Kritici liberálních elit, například konzervativci nebo populisté, namítají, že liberální elity postupně ovládly instituce a začaly je využívat k prosazování vlastních hodnot, nikoli k nestranné správě společnosti.

Fukuyama se však naopak obává, že oslabování liberálních institucí (např. útoky na nezávislá média, soudy nebo pravidla politického procesu) vede k nástupu autoritářství. V jeho perspektivě tedy liberální elity hájí instituce, zatímco jejich odpůrci je podrývají.

2) Má liberální elita právo vládnout bez omezení?

V liberálně-demokratických státech není elita legitimována k tomu, aby vládla „libovolně“. Je svázána ústavním pořádkem, mechanismy dělby moci a volbami. Nicméně kritici tvrdí, že moderní liberální elity si osvojily nové prostředky, jak obejít demokratickou odpovědnost, například pomocí vlivu v médiích, korporacích nebo nevolených institucích (jako jsou soudy nebo mezinárodní organizace).

Někteří tvrdí, že liberální elity získaly moc na základě monopolizace morálních a kulturních hodnot – že rozhodují, co je považováno za správné a co za nepřijatelné. Pokud někdo nesouhlasí, může být ostrakizován nebo cenzurován. To se projevuje například u kontroverzních témat jako klimatická politika, migrace nebo identitární politika.

Z pohledu Fukuyamy a dalších liberálních myslitelů jde ale o obranu liberálního řádu proti populismu a nacionalismu, které vnímají jako hrozbu pro stabilitu společnosti.

3) Hrozí vytvoření „jiných světů“ s jinými fakty a logickými pravidly?

V posledních letech sledujeme trend, kdy se politická společenství stále více uzavírají do vlastních informačních bublin. Sociální sítě a algoritmy posilují tento efekt tím, že lidé konzumují informace, které odpovídají jejich názorům, a vyhýbají se těm, které je vyvracejí. To vede k fenoménu tzv. postpravdy, kde existuje více „realit“ závislých na tom, kdo je jejich interpretátor.

Zatímco dříve byli oponenti schopni vést debatu na základě sdílených faktických základů, dnes se často neshodnou ani na základní definici toho, co je pravda. Fukuyama by pravděpodobně tvrdil, že právě liberální instituce – univerzity, média, soudy – by měly garantovat objektivitu a společný rámec reality. Odpůrci by naopak namítali, že tyto instituce jsou zkorumpované ideologickými předsudky.

Tento konflikt je jedním z největších problémů současné demokracie, protože bez sdíleného rámce reality je téměř nemožné dosáhnout jakékoli společenské shody.

Petr Hampl

Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.

Pošlite nám tip

Nový diskusný systém Kvôli mnohým sťažnostiam na diskusný systém Disqus, ktorý sme doteraz používali, sme sa rozhodli implementovať na stránku nový diskusný systém Quantam.
Nejaký čas budú tieto dva diskusné systémy na stránke fungovať paralelne, ale potom diskusný systém Disqus odpojíme a zostane iba nový diskusný systém Quantam.
Vytvorte si preto prosím svoj profil v novom diskusnom systéme Quantam, je to veľmi jednoduché.
Vaše názory, pripomienky a postrehy nám píšte na mail hlavnespravy@hlavnespravy.sk

NAŽIVO

Začína sa výstavba posledného z troch chýbajúcich úsekov diaľnice D3 na Kysuciach. Úsek medzi Kysuckým Novým Mestom a Oščadnicou meria necelých desať kilometrov a dokončený by mal byť v priebehu roka 2029.

Čítať viac | 13:01

Za účasti odborníkov z Maďarska a Slovenska, ktorí by overili stav ropovodu Držba, by mala podľa premiéra Viktora Orbána EÚ vyslať misiu. List s týmto návrhom Orbán adresoval predsedovi Európskej rady Antóniovi Costovi.