Návrat činžáku

Před několika málo měsíci jsem měl zrovna co do činění na jednom pražském sídlišti, které z konspiračních důvodů nebudu jmenovat. Před místní prodejnou potravin postávali dva pánové s petičním stánkem. A sbírali podpisy … proti stavbě dalšího bytového domu na jedné volné parcele

13. 02. 2024 | Česky | 6 min. čítania | 0 komentárov |

Ilustračné foto

Praha 13. februára 2024 (HSP/Kechlibar/Foto:TASR-Dano Veselský, Jaroslav Novák)

▶ ❚❚ ↻

Z tak obecného odstavce nemáte šanci odhalit přesné místo, protože zadáte-li do Googlu “petice proti výstavbě Praha”, vyleze na vás až překvapivé množství odkazů. Vysoké ceny bydlení v Praze jsou nepopulární, ale nové byty očividně taky. Stavební firmy si stěžují, že celé papírování kolem výstavby bytového domu trvá až deset let, což je o něco déle, než svého času trvalo vyvinout raketu schopnou letu na Měsíc. (Projekt Apollo začal roku 1961 a o osm let později poskakovali Armstrong a Aldrin po Moři klidu.)

Nicméně v tom nejsme sami, Česká republika má vůbec málo unikátních společenských fenoménů. NIMBY, snaha zabránit výstavbě ve svém okolí za každou cenu – typicky nekonečnými odvoláními na základě ekologických námitek – taky vzniklo jinde, sem se “jen” přeneslo, stejně jako tisíc jiných jevů.

Bohužel zde našlo velice úrodnou půdu a musím říci, že mě až děsí, za jak samozřejmé považují lidé v mém okolí, že kolem každé bytovky na periferii se musí nejdřív vyzuřit desetiletá papírová válka, jako by šlo o dostavbu Karlštejna. Inu, když v tom člověk žije každý den, těžko si představí něco jiného. Na Aljašce jsou zvyklí na mráz a medvědy, v Somálsku zase na ženskou obřízku, a u nás na to, že stavba bytového domu je komplexní projekt srovnatelný s letem na Měsíc.

Stojí tedy za to se občas podívat jinam, aby se člověk z tohoto zajetého myšlení trochu probral.

Jedna z prvních lokalit, kde narazili na NIMBY opravdu tvrdě, byla Kalifornie, kde žije cca 40 milionů lidí. Stát je sice na mapě impresivně velký – skoro jako Francie – ale drtivá většina jeho území je jen řídce osídlená, protože jde buď o hory, nebo o poušť. Obyvatelstvo se koncentruje hlavně podél pobřeží, v okolí San Francisca, Los Angeles a San Diega.

Nočný život v San Franciscu — Na snímke nočné San Francisco a v pozadí most Oakland Bay

Právě v Kalifornii poslední dobou dost posílilo povědomí, že se zabetonovaným stavebním právem se musí něco dělat, a experimenty se začaly dělat jak na celostátní, tak na místní úrovni. Kalifornské hnutí YIMBY (Yes, In My Backyard) je asi nejsilnější na světě a zkouší posílit výstavbu různými způsoby. Samozřejmě, městská Kalifornie má velmi levicové politické klima, takže všechny iniciativy se musejí zaobalovat do žargonu “dostupnosti” a “udržitelnosti”, nicméně v zásadě jde hlavně o výstavbu “normálního” bydlení (miliardáři v Santa Barbaře si postaví cokoliv, co chtějí). I tak se lze inspirovat.

Kalifornské zákony AB 2011 a SB6 umožňují zjednodušené posuzování staveb, pokud jde o přeměnu kanceláří nebo obchodů na byty, případně výstavbu na existujících parkovištích; při splnění určitých podmínek nesmí do takových projektů město “hodit vidle” jen proto, že se nějaké nátlakové skupince nelíbí. (U nás bychom mohli podobné zjednodušení zavést pro různé brownfieldy a bývalé skladové prostory.) Zákon AB 1633 zjednodušuje papírování kolem bytových domů a zároveň komplikuje žalujícím spolkům případné vysouzení nákladů řízení (které jsou v Americe vysoké). Zákon SB4 umožňuje jednodušší výstavbu levného bydlení náboženským organizacím. Zákon AB 2097 zrušil povinnost stavět ke každému bytu parkovací místa, pokud se projekt nachází poblíž zastávky hromadné dopravy. (Což se mimochodem považuje za problém i u nás; k větším bytům v novostavbách musejí být dokonce dvě parkovací místa, které zaplatíte, i když je nevyužijete.)

Do patrně největšího odbřemenění výstavby se ale pustilo město Los Angeles, které v roce 2022 zavedlo radikální zjednodušení povolovacího procesu pro levnější bydlení (“affordable housing”) – město musí schválit žádost do 60 dní a odpadá povinnost přezkoumávat dopad na životní prostředí. To vedlo k nečekanému vývoji: do stavby levnějších bytů, kterou jinde vždycky sponzorují města ze svého vlastního rozpočtu, se ve velkém pustili soukromí developeři na svoje podnikatelské riziko. Technické standardy přitom šidit nesmějí, úlevy spočívají jen v omezeném papírování a v redukci “kosmetických” standardů, jako je minimální plocha keřů a předepsaná členitost fasády.

Pokud mají ceny bydlení v ČR výrazně klesnout, potřebujeme návrat činžáku na scénu. Není nijak patrné, že by nekonečné papírování adekvátně zvyšovalo kvalitu bydlení. Valná většina existujících bytových domů, kde dnes žijeme, byla postavena ve výrazně jednodušším regulačním režimu, a žádné slumy to nejsou. Naopak tím, že se staví velmi málo, hrozí, že se průměrná kvalita bydlení bude zhoršovat – nebude docházet k dostatečné obnově bytového fondu, který přece jenom stárne.

Přirozeným trendem každého právního systému je nabalovat balast. Regulace za regulací, a sbírají-li se jedna k druhé, za nějakou dobu skončíte tam, kde Česká republika teď: v situaci, kdy mladý architekt začne pomalu šedivět dříve, než jeho první vyprojektovaná stavba dostane všechna razítka.

Čistě teoreticky se zdá, že si to všichni takzvaně uvědomují. Nový stavební zákon přijala Babišova vláda, pak jej zase kompletně přeorala Fialova vláda; až příští rok dojde ke střídání stráží (protože upřímně nečekám, že by se ta pětikoalice udržela), nejspíš přijde Babišův zákon 2.0, ale při veškeré té legislativní aktivitě zatím efekty žádné – což naznačuje, že všechny ty změny jsou příliš opatrné a kosmetické a nesahají na podstatu problému.

Přitom toto není oblast, ve které by Česká republika byla bezmocnou obětí globálního vývoje. Stavební předpisy si můžeme zadefinovat celkem libovolně a ani Brusel, ani Moskva, ani Peking, ani Washington, ani Rijád nám do nich příliš kecat nebudou. Na životní úroveň populace, zejména ale mladých lidí, by dostupnější bydlení mělo zatraceně vysoký dopad, a možná by se zvýšila i nevalná porodnost.

Ale náš stát, vedený v současné době dvojicí “generál a profesor”, jako by toto téma prostě nebral dostatečně vážně.

Hudební epilog

He won’t listen – no jo.

Carl Anderson byl výjimkou potvrzující pravidlo; ačkoliv nepochybně jiného etnika než původní Jidáš, lepšího Jidáše si nevybavuji.

Marian Kechlibar

Článok pôvodne vyšiel na portáli Kechlibar.net.

Pošlite nám tip

Nový diskusný systém Kvôli mnohým sťažnostiam na diskusný systém Disqus, ktorý sme doteraz používali, sme sa rozhodli implementovať na stránku nový diskusný systém Quantam.
Nejaký čas budú tieto dva diskusné systémy na stránke fungovať paralelne, ale potom diskusný systém Disqus odpojíme a zostane iba nový diskusný systém Quantam.
Vytvorte si preto prosím svoj profil v novom diskusnom systéme Quantam, je to veľmi jednoduché.
Vaše názory, pripomienky a postrehy nám píšte na mail hlavnespravy@hlavnespravy.sk

NAŽIVO

V Nigérii prišlo o život najmenej 45 ľudí. Zabili ich neznámi ozbrojenci. Bezpečnostná situácia je v krajine veľmi zlá.

19:24

Budúci týždeň bude Omán hostiť rokovania medzi Spojenými štátmi a Iránom v Ženeve.

„Švajčiarsko je vždy pripravené ponúknuť svoje dobré služby na uľahčenie dialógu medzi Spojenými štátmi a Iránom,“ povedal hovorca ministerstva zahraničných vecí.

19:22

Taliansko sa nachádza pod vodou. Juh krajiny zasiahli prívalové dažde. Voda zaplavila množstvo domov a polí s úrodou.

Zasiahnuté boli aj regióny Kampánia, Emilia-Romagna, Lazio, Abruzzy, Basilicata, Furlansko-Júlske Benátky, Molise, Apúlia, Toskánsko a Umbria. V Kalábrii bolo po vyliatí rieky Crati v obci Cassano allo Ionio evakuovaných 500 ľudí.

19:18

Americké médiá s odvolaním sa na svoje zdroje tvrdia, že Pentagon prvýkrát použil umelú inteligenciu na plánovanie útoku na zajatie Madura.

Išlo o neurónovú sieť „Claude“ od spoločnosti Anthropic spárovanú s databázou od spoločnosti Palantir, ktorej platformy už dlho používa americká armáda.

„Mnoho spoločností zaoberajúcich sa umelou inteligenciou vytvára špecializované nástroje pre americkú armádu, z ktorých väčšina je prístupná iba v sieťach, ktoré sa zvyčajne používajú na vojenské velenie a riadenie,“ píše agentúra Reuters.