Minulý týden jsem měl zase jednou návštěvu z kategorie „nemluvit.“ Setkání se připravovalo několik týdnů a provázela ho (na mé poměry) docela slušná bezpečnostní opatření. Mezi mým hostem a mnou neproběhl žádný elektronický kontakt. Žádný mail, žádný telefon, žádný mesenger, nic takového. Prostě jeden „bývalý voják,“ co mě navštívil už několikrát, přivezl po vzájemné domluvě jistého českého kariérního diplomata zaměřeného východním směrem. Že prý mi má co říct.

Bylo to velmi zajímavé povídání, které mi v podstatě zacelilo všechny mezery v mých úvahách o válce na Ukrajině. Pan diplomat mi krásně, jednoduše a elegantně vysvětlil, proč Rusko vede celou tu válku tak divně. Proč ničí ukrajinskou infrastrukturu až teď, proč mobilizuje až po půl roce, proč vždycky provede nějaký větší útok až po nějakém ukrajinském „nájezdu“ třeba na Krymský most, nebo nějakou vojenskou základnu. Zkrátka, proč je celá ta válka ze strany Ruska tak šáhlá a neuchopitelná. Proč Rusko nejprve útočí na Kyjev, ale pak se stahuje. Proč bere Cherson, ale pak ho opouští. Proč zabírá některé oblasti, ale proč je nijak zvlášť nebrání.

„Víš Vidláku,“ říká mi pan diplomat, „ty pořád hledáš vojenskou logiku. Hledáš důvody pro ofenzívy i ústupy, snažíš se zjistit, proč armády dělají to, či ono, pořád zapichuješ do mapy praporky. Přitom jsi blízko správnému řešení, jen jsi ho ještě nepojmenoval. Mnohokrát jsi napsal, že důvodem k této válce je Ukrajina v NATO a ruské obavy ze základny NATO zase blíž k Moskvě. Tvoje chyba ale spočívá v tom, že si myslíš, že ruské řešení problému spočívá v obsazení toho území, kde by ta základna mohla být. A to je od začátku špatně.“

Pak mi pan diplomat ukázal spóóóustu různých odborných materiálů, kde už dávno různí experti poukazovali na fakt, že i kdyby Rusko nakrásně Ukrajinu obsadilo, tak prostě nemá peníze, aby živilo padesát milionů nepřátelsky naladěných lidí. Fór je v tom, že tyto peníze jsou tak obrovské, že ani Západ nemá chuť je platit. Ukrajina byla zkorumpovaná a zadlužená od první minuty své existence a nic se na tom doteď nezměnilo. Západ v posledních letech investoval do ukrajinské armády, ale do ničeho jiného. Většina obyvatel Ukrajiny je chudých až na půdu.

Prý kdokoliv, kdo alespoň trochu rozumí mezinárodním vztahům tam na východě, nemohl ani na vteřinku předpokládat, že by Rusko mělo zájem Ukrajinu obsadit a něco tam dělat. To byl také ten hlavní důvod, proč tolik „expertů“ nevěřilo, že Rus celou tu válku spustí. I kdyby nakrásně hladce vyhrál, obnova a začlenění Ukrajiny by ho stála tolik peněz, že by se tím geopolitické sny USA v podstatě vyplnily samy od sebe. Místo, aby Rusko stavělo armádu, loďstvo a letectvo, muselo by sypat peníze do ukrajinské černé díry v podstatě nafurt. Putin tohle nikdy neudělá, Ukrajinu prostě živit nebude, protože by ho to vysálo spolehlivěji, než tato válka. I kdyby Putin zabral i Kyjev, tak ho zase opustí, protože takovou kouli na noze si prostě nenabere. Ano, Putin stojí na Ukrajině o spřátelený režim, ale nestojí o Ukrajinu.

„Co jsi Vidláku říkal dlouhá léta? Že Rusko potřebuje Ukrajinu buď přátelskou a nebo zničenou. Říkal jsi, že ruský zájem o Donbas je dán pouze držením zamrzlého konfliktu. Na Donbasu není nic, co by Rusko nemělo i na svém území. Proč se toho teď nedržíš a nebereš to jako základní předpoklad? Proč najednou přemýšlíš o obsazených územích? Proč čekáš, že budou dobyta a držena? Kvůli dekretům o anexi? To je celé nesmysl, dobrý jen jako příběh pro plebs.“

Ruská zahraničně politická linie vznikla dávno před rokem 2014 a Putin se jí neměnně drží doteď. On prostě ruským způsobem říká: MYSLÍM TO VÁŽNĚ. V Gruzii nebude vojenská základna NATO a na Ukrajině také ne (a má celou řadu dalších požadavků). Nóty na toto téma si velcí kluci vyměnili dávno předtím, než Sákašvili začal hryzat kravatu. Jen… Západ měl stále pocit, že Rus jen blufuje. Že je příliš slabý (a zbabělý), než aby se pustil do křížku s „celým vyspělým světem.“ Americká linie se také nemění – prostě pokračuje zatlačování Ruska a přimačkávání se na jeho hranice.

Když Putin v únoru spustil válku, bylo to jen zase důraznější prohlášení, že to myslí vážně. Smyslem nebylo, obsadit Ukrajinu, ale prostě ukázat, že se z NATO neposere a že raději Ukrajinu zničí, než aby couvnul. Prý všichni diplomati vědí, že Putin čekal, že po pár dnech či týdnech začnou jednat a domluví se. Že nebudou chtít válku eskalovat dál. Z toho prý čerpají tupí novináři, že Putin chtěl Ukrajinu dobýt do dvou týdnů. Ne, on jen čekal, že jim to tady na Západě dojde, že nemluví do větru a do čtrnácti dnů začnou jednat.

Nestalo se. Naopak. Západ veškerá jednání postupně zavedl do slepé uličky (zdravíme Borise Johnsona), Ukrajinci byli ochotni bojovat až do konečného vítězství a tak spustili strategii srazit Rusko na kolena. A tak Putin zase přitvrdil a řekl opět hlasitěji a důrazněji, že to myslí vážně. A Západ zase přitvrdil. A tak to jede dál.

Pro Rusko tohle není válka o území, ale válka o uznání. Obě strany to od začátku vědí, jen Amíci sehnali hejly, kteří jim umožnili zvýšit sázky.

Rusko v této válce platí technikou i životy nikoliv za čtvereční kilometry, ale za potvrzení svého statusu. Putin nepotřebuje Ukrajinu, ale prostě nechce dovolit, aby tam lezlo NATO a pokračuje ve své dávné politice, že si nedělá srandu a nebojí se. Ukazuje, že je ochoten udělat cokoliv, aby se domohl svého. Tak jako v Gruzii, tak jako v Sýrii, tak jako v Čečensku… NATO na Ukrajině nebude, i kdyby to mělo stát statisíce životů. A pokud tomu druhá strana nevěří a myslí si, že blufuje, tak vytáhne další a další kartu.

Je to taková válka vzkazů:

Jsem ochoten zaútočit a obětovat Nordstrýmy i další obchody, protože Ukrajina je červená čára.

Jsme ochotni vyzbrojit Ukrajinu, protože na tvojí červenou čáru kašleme.

Jsem ochoten na frontu natáhnout tisíce děl a rozstřílet všechno na šrot.

Jsme ochotni nasadit HIMARSy, aby se ti to nepodařilo.

Jsem ochoten na Ukrajině způsobit humanitární katastrofu

… atd, atd.

Před lety stačila rychlá akce v Gruzii. Pak stačil Krym, pak stačil válečný Donbas. Pořád to bylo málo, pořád tady panovala představa, že pokud se přitvrdí, tak Rusko nakonec sklopí uši. A Putin pořád ukazuje, že uši nesklopí.

Zdá se, že Macron už to pochopil. Po desítkách tisíc mrtvých mu začíná docházet, že Rus zase přitvrdí. Že klidně bude mobilizovat ještě desetkrát, že přejde na válečné hospodářství, ano, pokud nebude vyhnutí, tak i tu atomovku použije.

Celý fór je v tom, že Západ prý dobře ví, že Rus to okamžitě ukončí, pokud mu dají záruky ohledně NATO na Ukrajině. Prý jsou si tady všichni jistí, že páky od eskalace mají v rukou. Rus chce uznání. Tak ať si ho vybojuje, no ne? Když jsou Ukrajinci ochotní umírat… A až to bude moc drahé, až se to přestane vyplácet, až geopolitické ztráty převýší zisky, tak se to prostě ukončí. Začne se jednat a Rus toho nechá, protože Ukrajinu živit fakt nechce a nemá na to.

Že to není pravda? Že chce Putin ukrajinské území, jak neustále deklarují naši libtardi? Tak proč Západ už dávno neřekl, že Ukrajinu do NATO nepřijme? Proč Západ už dávno neřekl, že dá Rusku záruky, že Ukrajinu do NATO nepřijme, ale chce za to, aby Rus vyklidil celou Ukrajinu? Proč neřekli, že by tohle byli ochotni akceptovat? Protože od začátku do konce jde právě a jenom o to, aby se Ukrajina stala nástupním prostorem NATO proti Rusku. Všichni intervjuci tady tlačí narativ, že Putin chce ukrajinské území, ale naprosto mlčí o jakémkoliv základu pro jednání – „území za záruky.“ Rusko vyklidí Ukrajinu a na oplátku dostane záruky, že Ukrajina bude neutrální. Ani boha. Neudělají to, protože od začátku do konce jde jen a jedině o západní vojska na Ukrajině a nikdy to nebylo jinak.

Kdybych to tedy měl shrnout… Rus od roku 2008 říká, že to myslí vážně a Západ si od stejné doby stále ještě myslí, že má Rusko držet hubu a krok. Situace se neeskaluje od letošního února, ale od Putinova projevu na Valdajském fóru před patnácti lety. Rusko vede válku o uznání a vedlo ji už dávno předtím, než první výsadkář přistál u Hostomelu a nevede tuto válku jen na Ukrajině. Veškeré mediální výstupy o dobytí toho, či tamtoho, nebo ztrátě něčeho jiného, jsou dobré tak pro veřejnost jako propaganda. Tato válka skončí, buď až Rusku dojdou síly a nebo až Západu docvakne, že Rus nepovolí a další pokračování je drahé. Kde přesně v té době budou hranice, to je naprosto vedlejší.

Pan diplomat předpokládá, že Rusko má zhruba stejně velké ztráty jako Ukrajina. Předpokládá, že Putin s tím počítá, protože nelze jinak a počítá klidně i s násobně většími ztrátami, když to jinak nepůjde. V současné době prý Rusko vede válku tak na 30% svých kapacit a má ještě hodně možností, jak konflikt eskalovat. (Včera prý Rusko vystřelilo na Ukrajinu až 150 raket. Byl to zatím nejničivější útok a celkem jasná odpověď na spekulace, že Rusům docházejí střely).

Tato válka je pokračování Putinovy politiky jinými prostředky a Rusko zvítězí, pokud Západ uzná, že Rusko má právo na bezpečnostní obavy = že je Rusko mocnost. To je skutečným cílem této války, nic víc a nic míň. Hraje se to na ukrajinském území, které bude zástavou a kropí se to ukrajinskou krví. I kdyby Ukrajinci se západní pomocí vytlačili Rusy ze svého území, na hranicích se bude střílet dál, Ukrajina bude dál bombardovaná a to všechno až do chvíle, kdy Západ uzná, že na Ukrajině základna NATO nebude a Ukrajina nevstoupí do žádných západních struktur, protože nebude mít možnost si vynutit něco jiného. Nebo pokud se Rusko zhroutí.

Válka skončí ve chvíli, kdy Západ uzná, že Rusko je regionální mocnost, nebo kdy se ukáže, že Rusko mocnost není.

Všechno ostatní je divadýlko pro civilisty. Účelem války není obsadit Ukrajinu, ale ukázat světu, kdo je na ukrajinském území silnější. Jestli Rusko, nebo NATO. Se ztrátami se počítá.

Jak jsem koupil, tak prodávám.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz