Velké nic…

Čína totiž koupí „jen“ dvě stě letadel. Investoři očekávali větší obchod. Mysleli si, že Trump těch letadel vyjedná pět set. Je to vlastně symptom Západu všeobecně. Dvě stě letadel od Boeingu prodaných do Číny je vlastně důvod k pláči a akcionářské panice.

Dále pak americký prezident pozastavil dodávku zbraní Tchajwanu v hodnotě čtrnácti miliard dolarů, verbálně souhlasil s politikou jedné Číny, varoval Tchajwan před vyhlášením nezávislosti a zatímco u večeře nakukoval do soukromých poznámek Sitting Pinga, který se na chvíli vzdálil od stolu, Hormuzem proplulo asi třicet tankerů, které buďto vezly íránskou ropu a nebo ji pluly nakládat. A to bylo asi všechno…

Nepodepsala se žádná dohoda o koupi amerických zemědělských produktů, zejména sóji. Nedošlo na žádnou deklaraci ohledně společného postupu proti íránským jaderným, ropným a nebo kabelovým ambicím. Není žádná dohoda o vzácných zeminách ani o pokročilých čipech. Pokud se vůbec něco dojednalo, je to tak tajné, že by se to americkým voličům asi nelíbilo.

Vlastně ne, ještě něco bylo – Trumpova delegace ostentativně před odletem z Pekingu vyházela do smetí všechny dárky, které dostali.

Příští týden navíc jede za Sitting Pingem Putin, aby tu Donaldovu návštěvu spolu probrali.

Svět po Trumpově návštěvě v Pekingu je stejný jako před jeho návštěvou. Spojené státy pořád strategicky prohrávají v Íránu, kde místní monarchie přebírají iniciativu a začínají s Íránem jednat i bez Wittkofa a Kuschnera. Čína Američanům z bláta nepomůže ani v Perském zálivu ani na Ukrajině. Čína se obejde bez nejnovějších amerických čipů a naopak si hodlá podržet kontrolu nad zpracováním vzácných kovů. Sóju asi letos Číňané nenakoupí, když tak až po volbách, protože oslabený Trump bez většiny v Kongresu je bytostně v čínském zájmu. Dvojitě zablokovaný Hormuz je, zdá se, pro Čínu menší problém než pro americké spojence v Asii a zřejmě Peking nemá ani nic proti tomu, aby US army dál plýtvala drahými raketami proti levným dronům.

Když teď vidím, jak prázdné ruce Donald Trump měl, začínám celou tu válku proti Íránu vidět v trochu jiném světle. Začínám ji vidět jako poměrně zoufalý americký pokus, zvrátit geopolitickou situaci. Spojené státy zkrátka neměly co nabídnout. Trumpova cla nezměnila obchodní bilanci, zabrání venezuelské ropy nezměnilo rovnováhu sil. Zbýval jen ten Írán, který měl Trumpovi posloužit stejně jako Němcům ofenzíva v Kurském oblouku. Měl prostě dokázat, že Američané jsou stále ještě schopni dosahovat omračujících vítězství. A stejně jako Adolf čekal na dostatek tanku Tiger, ani Trump nezaútočil v době protestů, ale až poté, co se íránský režim vypořádal se svou pátou kolonou. Ano, ztráty, které Američané Íráncům způsobili, byly působivé, ale nic to nezměnilo na tom, že se sami vydali z posledních zásob zbraní a teď nemají čím tlačit.

Trump chtěl přijet do Číny jako majitel většiny světových zásob ropy, ale přijel tam jako ten, který kontrolu nad dvaceti procenty ropy ztratil.

Prosím všimněte si, že Číňané nijak nevyhrožovali. Nepsali žádné velikášské tweety. Jen ukázali, že budou pokračovat ve své sofistikované strategii – budou v klidu čekat a všechno se stane samo. Každý krok, který Spojené státy v posledních čtyřech letech udělaly, je v konečném důsledku oslabil víc, než kdyby nedělaly nic. Číňan se z toho poučil a… nedělá nic. Tedy, kromě posilování průmyslu, obchodu a bankovnictví.

Když přijede vyjednávat někdo chytrý a silný, je nejlepší ho vůbec nepustit do země. Když přijede někdo, kdo nemá žádné karty, je třeba ho zahrnout dary, aby bylo možné ho později zahrnout hlínou…

Sitting Ping zřejmě Tchajwan nikdy silou nenapadne. Nemá to zapotřebí. Ostrov mu sám spadne do klína a Donald Trump to nemůže odvrátit, může to jen podobně chytrými kroky jako v Íránu ještě urychlit.

Mluví se teď o tom, že jakýsi jasnovidec předpověděl na 15.5.2026 pád dolaru. V podstatě mu to vyšlo. Dolar padá stejně jako před ním britská libra. Žádný náhlý propad, jen prostě pozvolna ustupuje ze scény. Projevuje se to rekordními deficity amerického rozpočtu, které rostou o bilion dolarů každých sto dní. Projevuje se to zbytečnými válkami, protože měkká síla už jaksi nefunguje. Kolaboranty netřeba přesvědčovat a ti druzí už na kecy České televize nenaletí. Projevuje se to špalírem reformátorů, ale ani Elon Musk nebyl schopen prolomit schema amerického jánabráchismu a ani jeho DOGE nedokázalo rozetnout gordický uzel rukou, které se navzájem myjí.

Co bude dál? Trump bude naštvanější, jeho kroky stále hysteričtější, bude dělat ještě horší chyby než jaké udělal s Íránem, Spojené státy budou stále nedůvěryhodnější spojenec a Evropa si projde další katarzí. Mezitím budou čínské lodě proplouvat Hormuzem, Ukrajina bude krvácet, Německo se bude měnit v chalífát a Petrové Pavlové budou hledat, kam se obrací vítr.

Měsíc za měsícem, rok za rokem to bude očividnější a měli bychom proto každou minutu využít pro nové národní obrození. Jednoho dne Spojené státy v Evropě vyklidí svůj Hadriánův val a pak bude hodně záležet na tom, jestli si to vyklizené území dokážeme ubránit pro sebe a nebo sem přijdou zavádět pořádky zase jiní dobyvatelé.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz