Bratislava 29. marca 2023 (HSP/Sichtarova/Foto:Twitter@pdeepa)
Svět se z paniky kolem bank, která cloumala Spojenými státy americkými i Evropou, otřepal prozatím docela rychle, takže například akcie už zase rostou. Všechno se tedy zdá být na nejlepší cestě k normalizaci situace
Nicméně připomeňme, že Lehman Brothers padli až poté, co několik měsíců před nimi měly problémy jiné, menší finanční instituce v USA, jen se jim nevěnovala tak velká pozornost, protože neměly tak ikonická jména. Jinak řečeno, dluhové problémy se i v roce 2008 rozjížděly postupně.
Americký Fed začal zvyšovat úrokové sazby z 1 % už v roce 2004 a vyhnal je až na 5,25 % v roce 2006. Následná celosvětová finanční krize, která tím byla způsobená, však přišla teprve až v roce 2008, tedy až čtyři roky po začátku zvyšování úrokových sazeb a dva roky po dosažení jejich vrcholu.
Nyní začal Fed zvyšovat úrokové sazby z 0 % v roce 2022, už v roce 2023 jsme na 5,25 % a dosud jejich zvyšování neskončilo. Rychlost zvyšování úrokových sazeb je tedy vyšší než před rokem 2008 a míra zvýšení je také větší. Pokud tedy již nyní mají problém banky, je to vlastně z pohledu analogického posledního vývoje poněkud „předčasně“ a můžeme s vysokou mírou pravděpodobnosti usuzovat, že situace ještě zdaleka není dořešená.
Pak se tedy ale nabízí logická otázka, proč přesně tohle finanční trhy neusuzují, proč se nebojí dalšího rozvoje dluhových problémů a proč tak ochotně nyní ženou nahoru bankovní akcie? Odpověď je poměrně fascinující. Až natolik, že se ani nezdá být možná. A přece tomu tak, jak potvrdil sám bývalý ministr financí americké vlády a známý ekonom Larry Summers: Totiž finanční trhy, centrální banky, ani vlády se budoucích dluhových trablů neobávají, protože nechápou (!) podstatu stávající situace.
Summers totiž řekl, že v roce 2022 udělali regulátoři a americká centrální banka Fed „vážnou chybu, když neprovedli zátěžové testy bank zaměřené na jejich možnou zranitelnost plynoucí z rostoucích úrokových sazeb“. To, že takové testy provedeny nebyly, podle Summerse ukazuje, že regulátoři nechápali, jak zvyšování úrokových sazeb ovlivní zdraví bank a že právě v tom se skrývá do budoucna největší riziko.
Pointa je zaprvé v tom, že vyšší úrokové sazby tak jako před rokem 2008 stěžují dlužníkům splácení jejich úvěrů. A zadruhé v tom, že vyšší úrokové sazby vedou k poklesu cen řady cenných papírů, a tudíž ke ztrátám zejména investičně zaměřených bank, které se významně angažují v investicích do cenných papírů. A mimochodem právě tento druhý bod mohutně zaúřadoval v případě finanční skupiny Credit Suisse, která je i u nás známa tím, že provozuje mnoho podílových fondů.
Tohle všechno jsme si mohli až do dneška myslet. Teď už to ale víme, protože to potvrdila i osoba, která svého času sama mohla být označována za regulátora či autoritu bankovního trhu.
Markéta Šichtařová
Článok pôvodne vyšiel na portáli Sichtarova.blog.
27.4°C
Nedeľa 
28.4°C
Nedeľa 
29.9°C
.jpg)
