Úřady nechápou podstatu problémů bank

Svět se z paniky kolem bank, která cloumala Spojenými státy americkými i Evropou, otřepal prozatím docela rychle, takže například akcie už zase rostou. Všechno se tedy zdá být na nejlepší cestě k normalizaci situace

29. 03. 2023 | Česky | 3 min. čítania | 0 komentárov |

Ilustračné foto

Bratislava 29. marca 2023 (HSP/Sichtarova/Foto:Twitter@pdeepa)

▶ ❚❚ ↻

Nicméně připomeňme, že Lehman Brothers padli až poté, co několik měsíců před nimi měly problémy jiné, menší finanční instituce v USA, jen se jim nevěnovala tak velká pozornost, protože neměly tak ikonická jména. Jinak řečeno, dluhové problémy se i v roce 2008 rozjížděly postupně.

Americký Fed začal zvyšovat úrokové sazby z 1 % už v roce 2004 a vyhnal je až na 5,25 % v roce 2006. Následná celosvětová finanční krize, která tím byla způsobená, však přišla teprve až v roce 2008, tedy až čtyři roky po začátku zvyšování úrokových sazeb a dva roky po dosažení jejich vrcholu.

Nyní začal Fed zvyšovat úrokové sazby z 0 % v roce 2022, už v roce 2023 jsme na 5,25 % a dosud jejich zvyšování neskončilo. Rychlost zvyšování úrokových sazeb je tedy vyšší než před rokem 2008 a míra zvýšení je také větší. Pokud tedy již nyní mají problém banky, je to vlastně z pohledu analogického posledního vývoje poněkud „předčasně“ a můžeme s vysokou mírou pravděpodobnosti usuzovat, že situace ještě zdaleka není dořešená.

Pak se tedy ale nabízí logická otázka, proč přesně tohle finanční trhy neusuzují, proč se nebojí dalšího rozvoje dluhových problémů a proč tak ochotně nyní ženou nahoru bankovní akcie? Odpověď je poměrně fascinující. Až natolik, že se ani nezdá být možná. A přece tomu tak, jak potvrdil sám bývalý ministr financí americké vlády a známý ekonom Larry Summers: Totiž finanční trhy, centrální banky, ani vlády se budoucích dluhových trablů neobávají, protože nechápou (!) podstatu stávající situace.

Summers totiž řekl, že v roce 2022 udělali regulátoři a americká centrální banka Fed „vážnou chybu, když neprovedli zátěžové testy bank zaměřené na jejich možnou zranitelnost plynoucí z rostoucích úrokových sazeb“. To, že takové testy provedeny nebyly, podle Summerse ukazuje, že regulátoři nechápali, jak zvyšování úrokových sazeb ovlivní zdraví bank a že právě v tom se skrývá do budoucna největší riziko.

Pointa je zaprvé v tom, že vyšší úrokové sazby tak jako před rokem 2008 stěžují dlužníkům splácení jejich úvěrů. A zadruhé v tom, že vyšší úrokové sazby vedou k poklesu cen řady cenných papírů, a tudíž ke ztrátám zejména investičně zaměřených bank, které se významně angažují v investicích do cenných papírů. A mimochodem právě tento druhý bod mohutně zaúřadoval v případě finanční skupiny Credit Suisse, která je i u nás známa tím, že provozuje mnoho podílových fondů.

Tohle všechno jsme si mohli až do dneška myslet. Teď už to ale víme, protože to potvrdila i osoba, která svého času sama mohla být označována za regulátora či autoritu bankovního trhu.

Markéta Šichtařová

Článok pôvodne vyšiel na portáli Sichtarova.blog.

Pošlite nám tip

NAŽIVO

Umelá inteligencia je považovaná za budúcnosť e-commerce. Jej aktívne využívanie pri online nákupoch je však zatiaľ nízke. Spotrebitelia však AI dôverujú viac ako predavačom a expertom a napriek obavám očakávajú, že sa stane bežnou súčasťou nakupovania.