Ale nedivím se těm dnešním výplachům lepševictví. Ještě pořád má pravda a láska naději, že rodící se vládní koalici zničí. A tak slibují takřka medovými slovy. Dostal mě PreVítek Rakušan, když licoměrně navrhoval, že podpoří místo Tomia někoho z ANO… to víte, mezinárodní reputace České republiky by mohla být poškozena… to není jako když máte kolem sebe jen pět mrtvol z Dozimetru. Jako červená nit se celým dnem táhla ta poslední naděje, že se v hnutí ANO najdou nějací liberálové, kteří SPD nepodpoří ani přes podpis koaliční dohody.

Myslím, že se z těch řečí dneska dělalo špatně i Babišovi. Na rohu ulice vrah o morálce káže. U pultíku se dneska střídali ti, kteří v roce 2021 začali „deagrofertizací“ a neměli pro Andreje dost pohrdání. Byli to ti, kteří vyvinuli značné úsilí, aby se znovu rozeběhl soud s Čapím hnízdem, ti, kteří opozici odmítali k čemukoliv pustit a kteří vyzývali Andreje, aby odstoupil, protože už je přece předem odsouzený a soudce jen určí výši trestu.

Dnes mluvili ti, kteří před pár lety dělali dalekosáhlé závěry z Pandora papers, aby se nakonec ukázalo, že to bylo klasické předvolební kompro a nic víc. Mluvili ti, kteří českému zemědělství sebrali miliardy, jen aby to poškodilo Agrofert, mluvili ti, pro které žádná příležitost nebyla dost špinavá, aby využili proti opozici trestní zákoník. Mluvili ti, kteří zavedli K.R.I.T, kteří mlžili ohledně střelce z fakulty, kteří bojovali proti dezinformacím pomocí zákazů, kteří na Martinu Bednářovou poštvali prokurátora, kteří protizákonně blokovali jim nepohodlné weby, kteří porušili všechny sliby, které dali voličům.

Mluvili ti, kteří, kdyby Tomio nebyl zvolen, by okamžitě zapomněli na svoje dnešní sliby a jen by využili té trhliny v koalici. Když se to podaří s Okamurou, podaří se to i s Turkem. Navíc, jejich voliči by je za to jedině pochválili, stejně jako nikdo nezvedl obočí, když náš slavný Západ hladce zapomněl na dohody mezi majdanisty na Ukrajině a prezidentem Janukovyčem.

A hlavně! Dnes mluvili ti, kteří klidně byli ochotni zneužít proti Babišovi jeho vlastního nemocného syna.

Při vlastní volbě se to ukázalo. Tomio Okamura dostal sto sedm hlasů. Poslanci nové koalice s pravdou a láskou udělali podobnou zkušenost jako Trump během svého prvního období. Udělali s nimi tak hnusnou zkušenost, že je jim milejší Tomio Okamura (obzvlášť když neměl přemrštěné požadavky) i Filip Turek. Jednoduše proto, že stejné kompro jako na Turka dělali novináři i na Andreje. Dokonce to dělali ti stejní novináři. Vědí to i všichni poslanci hnutí ANO, SPD i Motoristů. Vědí, čeho je pravda a láska schopná a hlasování podle toho vypadalo. Okamura byl hladce zvolen bez jakéhokoliv překvapení.

Předpokládám, že ten jeden chybějící hlas, který Okamura nedostal, je jeho vlastní. Nebo se našel jeden mráček na jinak jasném koaličním nebi?

Poslanečtí lepševici se tvářili, jako když kousnou do citronu. Už jim zbývá jen agent Pávek a jeho odpor proti Turkovi, ale obávám se, že ten nebude mít dlouhého trvání, neb do Prahy už přijel nový americký velvyslanec a protože ho vybral Trump, nebude mít pochopení pro nikoho, kdo říká o jeho šéfovi, že je odporná lidská bytost.

Hladce pak byli zvoleni i místopředsedové sněmovny za ANO a Motoristy – Patrik Nacher (dostal neuvěřitelných 144 hlasů) a Jiří Barták (114 hlasů). Nezvoleni zůstali Skopeček a Richterová… takový malý štulec lepším lidem, že by to nemuselo dopadnout tak, jak si demoblok přeje. Obzvlášt, když bude Rakušan v jednom kuse tapetovat sociální sítě, že Babiš a Okamura jsou trestně stíháni a Fiala nepošle do sněmovny rozpočet.

Každopádně, dnešní volba Tomia Okamury předsedou sněmovny torpédovala už předem jakoukoliv snahu Hradu o nějaké překvapení při sestavování vlády. Ano, Petr Pavel může premiérem jmenovat, koho chce, ale taková vláda důvěru nedostane a až PePa vyčerpá své dva pokusy, bude mít třetí pokus právě předseda sněmovny. Filip Turek může znamenat zdržení, ale bude to fakt jen zdržení. Proto bych si myslel, že prezidentské drahoty nebudou trvat příliš dlouho.

A to nejlepší nakonec: Fialova vláda musí podat demisi! Jdu si otevřít lahev portského. Byla to dlouhá válka a jsem rád, že končí bez ošklivých překvapení.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz