Takže… musíme dělat emisní povolenky, musíme dělat deinsdustrializaci, musíme dělat patnáctiminutová zelená města, což se projevuje především tím, že za dvě miliardy postavíme k Hlavnímu nádraží v Praze dřevěnou pergolu, protože ta je eko a bio. Musíme lidem bránit v automobilismu, musíme jim vnutit klimatickou tíseň, musíme je děsit, jak tady brzy shoříme, musíme jim dávat kotlíkové dotace na plynové kotle a pak ze dne na den to celé zrušit, začít dávat dotace na tepelná čerpadla a pak přijít s tím, že tepelná čerpadla jsou také špatná.

Musíme vypínat jaderné zdroje a stavět o to rychleji větrníky, slunečníky a měsíčníky a pro jistotou výrobu těchto bazmeků odsunout do Číny, pak si s Čínou zkazit vztahy pomocí Miloše Zastrčila a Markéty Pekarové Adamové, pak si do Číňanů ještě musíme kopnout přes Tomáše Pojara. Musíme se odstřihnout od ruských zdrojů a zabalit se do izraelské vlajky, abychom se odstřihli i od arabských zdrojů, jak na vlastní kůži poznal ministr Hýkela i Petro Igorovič Fialenko, toho času úřadující nutelliér.

(Hele, těch přezdívek je na Fialu už tolik, že je to určitě premiérský rekord)

Navíc musíme všechny zbraně dodat Ukrajině, protože jinak Rusko zvítězí a hned jak urazí ty zbylé dva tisíce kilometrů, tak se pustí i do nás. Pro tento úkol nám nesmí vadit, podávat si ruku s etiopskými hrdlořezy, nesmíme ustupovat stávce učitelů a doktorů, musíme stát pevně na stráži před proruskými kolaboranty a dezinformátory, nesmí nám vadit další zdražení elektriky a plynu, musíme se přenést přes zavírání těžkého průmyslu, musí nás hřát v srdci, že díky zvýšení daní půjdeme později do důchodu, budeme ho mít menší, nebudeme mít léky, v nemocnicích se nebude pracovat, ale za to budeme mít občanku v mobilu a v Čáslavi budou americké stíhačky… Díky tomu, že vláda dělá, co je třeba, vyrovnaný rozpočet budeme mít už v roce 2658… Vynechal jsem něco?

Na fejsbůku na mě vyskočila reklama, kde jakási husička hlásá, že investuje do nerůstu, protože do růstu investuje každý…

Hele, libtardi nám jdou příkladem… Fakt jo!

Respekt se nedávno přestěhoval ze svých luxusních prostor kamsi na periferii a „znovu se dostal do vlastnictví redaktorů,“ tak jako tomu bylo kdysi na začátku. Jinými slovy, žádný miliardář už nechce dotovat ztrátový byznys a vyhlídky na případný zisk jsou naprosto nulové, takže si, intervjuci, ještě chvíli hrajte, projebejte ty vlastnické podíly a poslední pak zhasne. Prodělávali tak, že je ani Bakala nechtěl dotovat…

V Reflexu se stal šéfredaktorem Martin Bartkovský. Jelito roku. Teď je z něj hrdé jelito roku. Fotku si dal na profil krásnou. Také optimalizují. Už není, kdo by to dělal. Náklady jsou vysoké, výnosy nízké…

Česká televize také ořezává náklady a kanály. Poplatky mají sice vzrůst, ale kvalita nebo kvantita naopak klesne. Sledovanost je jen tehdy, když k Moravcovi přijde Babiš a nebo když dávají nějaký nostalgický film z období před rokem 89.

Prima udělala seriál Eliška a Damián. Zbytečné cokoliv dodávat. Prachy nedocházejí, už prostě došly a nejsou lidi.

Filmová kultura šla také do kytek, přečtěte si pár komentářů od Dana Vávry. Už neumějí scénu ani nasvítit, filmy jsou bez děje, scénáře píše šimpanz a umělá ynteligence. Na tržbách v kinech je to vidět.

Marketéři Petra Fialy dosahují záporných hodnot. On je platí, aby mu pomocí nutelly a hamburgerů z mekáče ničili poslední zbytky kariéry. Kam zmizel guru Mára?

Sorosovci stahují svoje aktivity z Evropy… kde nic není, ani čert nebere. Sémantický vizionář František Vrábel byl nejspíš pohlcen útrobami země. Nějak o něm není slyšet a už dlouho nepřišel s tím, že sociální sítě je třeba vypnout.

Církvím rostou náklady, ubývají věřící a dokonce jim klesá i státní příspěvek. Tento rozpor řeší stále kvalitnějšími argumenty, proč to nevadí, žehnáním stejnopohlavním svazkům a angažovaností v politice.

Nerůst v praxi. Taktika „poslední zhasne.“

Porovnejte to ale s tím, co se děje na konzervativní a národovecké scéně… Projekt za projektem. Stoniš má svůj deník To, Matěj Gregor má svůj prostor, Marek Španěl si koupil Parlamentní listy, Rádio Universum funguje skvěle a má stále lepší hosty, blogeři se uživí psaním, vznikají internetové televize, kdo dneska nemá svůj „podkást,“ jako by nebyl. Petr Hampl má Jungmannovu akademii. Jako houby po dešti se objevují noví politici a to tak rychle, že ti stávající se musejí v nové konkurenci setsakramentsky ohánět. Veřejný prostor je plný návrhů řešení, která jsou stále odvážnější a je o nich stále víc slyšet.

Čím víc je vláda v křeči, tím smělejší jsou její odpůrci. Začínají se říkat věci, které byly před rokem nemyslitelné. I západní tisk říká věci, za které by vás před rokem vyšetřovali. Než doběhl soud s učitelkou Bednářovou, říkala světová média to samé, co ona.

Ať mezi svými mluvím s kýmkoliv, každý má nějaké nápady na další projekty a další možnosti. Jasně, 80% z toho se nepovede. Ale to je v korporacích úplně stejné. Důležitá je chuť něco zkoušet. Škarohlídů, kteří vědí, že nic nejde, protože všechno řídí henti loutkovodiči z Aspenu a od Rotschildů, těch v poslední době spíš ubývá než přibývá. Je chuť, jít do politiky. Je chuť to zkoušet a já vlastně vůbec neregistruju, že by to někdo vzdal. Ti, co byli ve veřejném prostoru před rokem, ti jsou v něm pořád, bez ohledu na to, jaká zklamání zažili.

Před rokem jsem vnímal, že z Rakušana měli lidi strach. Teď už z něj mají jenom prdel. I přes jeho kriminalizační pokusy a dokonce i kriminalizační úspěchy. Všeobecně jsme zralejší a jsme dál. Už jsme prošlapali lecjaké cestičky a zjistili jsme, co funguje a co nefunguje.

Cesta od majnstrýmu k alternativě je stále zcela jednosměrná.

To staré nám končí, přátelé. Především v těch viditelných symbolech. Liberalismus je mrtvý a odchází z dějin spolu s unijními pokusy o zákaz kotlů a za vedení další nefunkční utopie. Liberalismus odchází a bere si sebou Reflex i Respekt… i pořady České televize. Nikdo nemluví o rozvoji, už mají jen krizové a optimalizační manažery. Jan Skalický tomu říká: „neudržitelný nerozvoj.“

Na druhé straně, to nové se už narodilo. Je to mladé, poněkud ztřeštěné, někdy i hloupé, neomalené, nevycválané. Dělá to chyby a někdy přímo pitomé chyby, ale má to velkou chuť k životu. Přichází to s podcasty, internetovými televizemi, osobnostmi, které si dosah udělaly samy a skoro zdarma… Mezi těžkopádnými dinosaury, kterým dochází potrava, se proplétají teplokrevné lasičky. Tyranosaurus je ještě velký, ale už má hlad… lasička se mu ještě v přímém souboji nemůže postavit, ale potravy má víc než může sníst. Filmové studio už není o tolik víc, než mobil a youtube. Především náklady na studio už jsou neospravedlnitelné.

Kde vznikají politické strany, hnutí a osobnosti? U nás. Na Alternativě. Jasně, hodně z toho se nepovede. Všeobecné zákonitosti o vzniku a udržení partaje, ty nikam nevymizely, ale naprosto jasně vidíte, kde je chuť měnit svět. I přes obtíže, i přes malou pravděpodobnost úspěchu.

Co mají liberálové? Šmardu… SOC-DEM je přímo dno nerůstu. Šéf strany, která kdysi brala třetinu hlasů a ovládala skoro všechny hejtmany si dneska musí dělat jméno tím, že se vymezuje proti Vidlákovi a jeho stranická kolegyně Maláčová má větší koule, než její předseda. To je jediný liberální přírůstek. ODS se ztrácí před očima. TOP 0,009 už nezachrání ani Kalousek a Lid(l)ovci nemají nic. STAN je na konci s dechem a Pirátům dělá Hřib takovou medvědí službu, že už nikdy nebudou mít to, co odpracovali teď a Rakušan jim to vyfoukl…

Já vím, ještě se to neprojevilo na volebních výsledcích. Ještě nepadla Fialova vláda. Ale nerůst a nerozvoj u liberálů a růst na alternativě je zřetelně vidět.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.