Nová vláda se přihlásila ke stejnému směřování, jako ta předchozí. Jsme prounijní, jsme prozápadní, podporujeme Ukrajinu… ale nemáme peníze a proto za nic nebudeme ručit. Do souboje s prezidentem vláda nepůjde, i když on se do souboje s premiérem rád pustí a vítězství nad Filipem Turkem ho jen povzbudí. Z hrobu vylezl Milion chvilek i další liberální neziskovky, Danuše od první minuty donáší na Babiše Uršule a vyměnila vizážistu, aby vypadala jako Dolores Umbridgeová… když už má její povahu i její choutky.

Stíhačky se kupovat budou… kdyby ne, přišli bychom o třicet miliard! A tak bude lepší přijít o desetinásobek, ale nikdo za nic nebude moci, protože ještě nikoho nikdy nesoudili za to, že koupil zbraně od USA. Pandury z Rakouska jsou riziko, viď Dalíku, Temelín z Ruska je riziko, viď Nečasi, ale USA, to je jistota. Je to sice poněkud předražené, ale nemusíte bát ani čučkaře Koudelky, ani Igora Mříže.

Důchody se narovnávat nebudou… Fakt nemáme prachy a rozpočtový schodek je trochu protiústavní, ale můžeme doufat, že ho Petr Pavel podepíše. Zasypání šachet a zaplavení uhlí, to už Fiala stihl papírově a vyhláškově dotáhnout do konce, takže s tím Andrej jen těžko něco udělá. Muniční iniciativa bude pokračovat, protože čím víc nás za ni Rusko bude nenávidět, tím víc amerických zbraní na ochranu Strnada budeme posléze muset koupit.

Tykačovy uhelné elektrárny se zavřou, protože je přece nepotřebujeme a máme na to spoustu dobrozdání od expertů všeho druhu. ČEPSem počínaje a Evropskou komisí konče. Ve zdravotnictví je nadále Adam Vojtěch se vším, co to bude obnášet a paragraf o nedovolené činnosti pro cizí moc také nebyl zrušen, ať Tejc říkal cokoliv.

Po poslední volební bitvě se politická fronta stabilizovala nedaleko předchozích pozic. linie dotyku teď vede kolem kóty koncesionářských poplatků, kam už střílí všechny mediální kanóny, aby narušily jakýkoliv útok. Fronta se posunula o jednu EET, jednu facku Clintonové a blíží se k oficiální návštěvě Číny. Obranné pozice proti EU byly trochu vyztuženy a udělala se vyšetřovací komise k Dozimetru. V zázemí se napravily nejhorší šlendriány elektrikáře Stanjury.

Jestli jsem něco vynechal, doplňte mě v diskusi.

Volby nebyly Stalingradem, spíše takovou ofenzívou Tet. Libtardi poprvé viděli a slyšeli něco, co považovali za nemožné. Na jejich fejsbůcích se objevily zakázané prokleté otázky a ve Sněmovně se objevili zakázaní prokletí lidé. Opovrhovaní dezoláti se vynořili z partyzánské ilegality a začali jim chodit po ulicích. Macinka jim zrušil klimatickou tíseň, Babiš jim zrušil imigrační vstřícnost, Turek řekl v Kyjevě, že za válku může rozšiřování NATO na východ, Kmoníček vyjednal s Američany nezvyšování vojenského rozpočtu, Babiš nejel na Ukrajinu a přes veškeré naléhání neřekl, že Ukrajina je naše všechno a pokud padne, padneme i my (což je mimochodem pravda).

Jednotný narativ vítězících liberálů byl narušen. Ne, zatím jim to nezpůsobilo velké škody. Jen Minář přijde k Jílkové a tam mu dali tavbu za jeho zdefraudovaných šest milionů. Petru Pavlovi se smějí za jeho kult osobnosti. Herci dostávají na sockách čočku, jakou nikdy nezažili. Rajchl je každou chvíli v televizi a nepáře se s nimi. Pravda a láska je schopna ještě vyvolat nepokoje a mají na to dokonce neziskovku, která se jmenuje Pražský majdan, ale jednotný narativ evropských hodnot je už prostě pryč. Už se nechovají, jako by dezolátů byla jen malá hrstka, kterou Igor Mříž zakrátko rozdrtí.

Američané utopili severovietnamskou ofenzívu Tet v krvi. Byli prostě o mnoho silnější a Vietkongu se nepodařilo splnit žádný z vojenských cílů. Nevyvolali povstání, neobsadili Saigon, ani se jim nepodařilo rozdrtit nepřátelské jednotky. Museli se stáhnout s krvavými ztrátami a jejich bojeschopnost byla na dlouho vážně narušena. Ovšem, americká veřejnost viděla v televizi něco, co jim do té doby majnstrým neukázal. Byli roky přesvědčováni, že Vietkong je jen pár band v džungli, která nemůže dlouhodobě čelit nejsilnější armádě světa, která má na své straně dobro, demokracii, pravdu i Boha. Najednou viděli, že je to jinak.

Američané pak ve Vietnamu zůstali ještě sedm let, ale jejich impozantní síla už nic nezměnila na výsledku.

Vlastně nám stačí jen vydržet. Malý posun na volební frontě začal mít důsledky především tam, kde doteď byli liberálové silní – v médiích. Když jsem viděl, jak našeho hnědokošiláče Mikuláška griloval Veselovský v DVTV za jeho trhání ústavy, rozhostil se v mé duši hluboký mír. I ten malý posun zařídil, že se v České televizi objevují názory a informace, které tam nepouštěli za žádnou cenu. K tomu začali dělat chyby, protože se nepoučili a začínají se fragmentovat. Kuba opouští ODS i s jejími voliči, TOP 0,9% i Lidovci jsou s preferencemi stále na dně a kolem prezidenta dělají kult osobnosti, že by Stalin záviděl. Ale už je to jen směšné.

Toto volební období se fronta příliš neposune. Vlastně budeme rádi, když dojde alespoň na ty koncesionářské poplatky. Liberálové jsou pořád ještě silní, ale už neovládají všechno, už nejsou nedotknutelní a už nejsou jednotní. Tu trhlinu už nejsou schopni zacelit a i když se budou snažit, pokaždé jim to někde vyhřezne.

Teď je zapotřebí hlavně ubránit to, co už máme. Udržet naše alternativní média, udržet dosahy i struktury. Nesmíme udělat to, co udělal Minář. Nesmíme na čtyři roky zmizet z veřejného prostoru. Babiš volby vyhrál, ať tedy ukáže, co umí, ale ať vidí, že tu pořád jsme a že naše požadavky nikam nezmizely. My se zaměřme na získávání obyčejných lidí, kteří se díky volební ofenzívě dozvěděli, že existujeme a teď se s touto skutečností vyrovnávají.

Udržme, co máme, neopouštějme pozice, čekejme a získávejme veřejnost na svou stranu. Vše ostatní se stane samo, protože jednotný mediální narativ už byl nabourán a nikdy se to zpátky nevrátí. Zkazit si to můžeme jedině sami – když se na to vykašleme a necháme to být.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.cz.