Před pěti lety začaly státy reagovat na covid. To nejhorší je už dlouho za námi, je čas bilancovat. Co při další pandemii udělat jinak?

Pandemie covidu neoficiálně skončila v průběhu února 2022. A nebylo to jen tím, že se společnost promořila omikronem. Rychlost, s jakou v televizi i v myslích lidí i politiků válka nahradila pandemii, byla zarážející. O následné bilancování doby covidové nestáli ani politici, ani lékaři, ani média, ale ani společnost. „Poučení z doby pandemické“ nenastalo a už k němu nedojde. Každý si svůj názor už udělal a nemá důvod ho měnit.

Myslíte si, že snad v Událostech Daniel Stach se svým milým chlapeckým úsměvem začne zítra divákům vysvětlovat, že všechno je jinak, netopýři za nic nemohou a koronavirus unikl z wuchanské laboratoře?  Pokud ano, jsem zvědavá, jak vysvětlí to, že o tom německá tajná služba a vrcholné politické vedení věděly od prvního roku pandemie.

Co dělat příště jinak? Nelhat – a nepostihovat lidi, kteří říkají pravdu.

Když sečteme opatření, která za covidu zaváděla vláda, co to české společnosti dalo, a co jí to vzalo?

Mimořádná opatření vydávalo ministerstvo zdravotnictví s vědomím, že porušuje platné zákony. A jediným poučení bylo, že je nutné zákony změnit tak, aby to příště mělo ministerstvo jednodušší a příslušná omezení aby mohlo dělat legálně. S novou pandemickou smlouvou, bude-li přijata, bude ještě hůř.

Která část společnosti těmito opatřeními utrpěla nejvíce?

Trpěli všichni. O psychickém poškození dětí a teenagerů se již mluví a doufejme, že aspoň něco děti časem doženou. Dospěláci jim dluží omluvu za zpackané dětství a pubertu. A až vyrostou, budou se nás právem ptát: Jak jste to mohli dopustit?  A neomluvitelná byla sociální izolace těžce nemocných seniorů v domovech důchodců a v nemocnicích od jejich rodin. Umírání v osamění muselo být strašné pro ně i pro jejich blízké. Jak velký musel být náš strach, že jsme dopustili toto? Není, jak to napravit.

Český stát od roku 2021 vyhodil prošlé vakcíny proti covidu za 7,5 miliard korun. Je to skoro polovina z objednaného množství, a další se budou vyhazovat v budoucnu. Česko objednalo celkem asi 40 milionů dávek. Měla by za to být vyvozena odpovědnost těch, kteří vakcíny objednali?

Pořád mi vrtá hlavou, jak je možné, že na takové podmínky lidé ve vedení Evropské unie, potažmo ve vedeních vlád, přistoupili.  Jak je možné, že jsou tyto smlouvy nevypověditelné. A čím nás farmaceutické firmy držely v šachu, že byla tato šílenost realizována. Pokud bude „vyvozena odpovědnost“, z čeho a kdo splatí škody, ke kterým došlo?

Jsme už dnes schopni přesně popsat, jaký byl efekt mRNA vakcín proti covidu, a to včetně negativ?

Myslím si, že celá řada nepříjemných překvapení v souvislosti s mRNA vakcínami nás ještě čeká. Doufejme, že kontrola zdravotních dopadů případných dalších vakcín podobného typu bude už mnohem přísnější. Věřím tomu, že alespoň v USA už se schvalování klinických studií začne provádět s maximální pečlivostí. Osobně jsem proti používání této technologie; ta možná má své místo v léčbě některých závažných geneticky podmíněných chorob, ale pro infekční onemocnění je nevhodná.

Jak se má celkově dořešit stav, kdy se na základě mediálního tlaku a určité poptávky vytvořila nikým nevolená skupina, která skrze politiku, média atd. kontrolovala veřejnost?

Nemyslím si, že tu byla nějaká speciální poptávka. V prvním roce pandemie fungovala poradní skupina expertů, jenže na přelomu let 2020/2021 z ní mnozí profesoři odešli nebo byli odejiti. Za pomoci médií se velmi rychle prosadili lidé dříve téměř neznámí, z nichž někteří měli velké podnikatelské plány a jiní zase toužili po lukrativních postech a akademických titulech. Každý loajální expert byl po skončení pandemie odměněn štědrými granty či nějakou hodnotnou funkcí. A každý kritik byl dehonestován a umlčen.

Česká televize se vám rozhodnutím soudu musela omluvit za to, že vás v roce 2021 označila za antivaxerku a dezinformátorku, čímž poškodila vaši pověst. Svou omluvu ČT schovala do závěrečných titulků. Došlo od té doby k nápravě?

Onu soudem nařízenou omluvu chceme společně s mým advokátem Tomášem Nielsenem slyšet od redakce pořadu Newsroom ještě jednou a pořádně – tedy v řádném vysílacím čase (nikoliv až po rozloučení redaktorky s posluchači) a pronesenou stejně nahlas, jako když na nás spustili dehonestační proklamace. Spolek Zdravé fórum už se asi omluvy nedočká, tak to beru i jako boj za něj. Bude záležet na exekučním soudu, zda tuto nemajetkovou exekuci na Českou televizi uvalí. Mimochodem, ona dehonestace proběhla v prosinci 2021. Pokud nám exekuční soud dá za pravdu, bude záležet na vedení České televize, zda ČT konečně udělá, co měla udělat už dávno, nebo zda bude opakovaně platit soudu za nesplnění povinnosti. Uvidíme, jak to na jaře dopadne.

Považujete práci médií během covidu za dobrou, nebo média ve své roli selhala?

Mainstreamová média selhala a jejich informační jednostrannost se po nástupu pětikoalice zhoršila. V roce 2021 jsme se ještě do novin, rozhlasu i televize aspoň občas dostali. Od počátku roku 2022 v nich o členy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS) či o naše blízké spolupracovníky v médiích nezavadíte.

SMIS je jediný odborný spolek, který oponoval seskupení Meses či Iniciativě Sníh. SMIS spoluorganizoval semináře s covidovou či vakcinační tématikou na půdě Senátu či Poslanecké sněmovny. V Senátu jsme byli už v létě 2021 díky Tomášovi Nielsenovi a Pro Libertate. V Poslanecké sněmovně jsme byli od podzimu 2023 na několika seminářích, které zorganizoval pan poslanec Vladimír Zlínský. Naposledy se tam uskutečnil Kulatý stůl o problematice nežádoucích účinků vakcinace proti covidu. Nic z toho se do mainstreamových médií nedostalo. Proto už mnozí čtenáři odešli k nezávislým médiím a na sociální sítě, kde mají informace dostupné.

Nezájmu mainstreamových médií zneužívají i politici. Paní poslankyni Němečkovou Crkvenjaš zatím nic nepřimělo k tomu, aby naše lékaře konečně pozvala na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Dopis, který po skončení Kulatého stolu dostala, zůstal bez reakce. Osudy lidí, kteří mají poškozené zdraví po vakcinaci proti covidu, poslance evidentně nezajímají. Takže selhávají nejen média, ale i většina politiků.

Kdyby si měla česká společnost z pandemie covidu odnést jedno ponaučení, jaké by podle vás mělo být?

Už neplatí „důvěřuj, ale prověřuj“, ale „ověř si, čemu můžeš důvěřovat“. A ověř si to z několika zdrojů. A druhé poučení je – nevěřte tomu, že vám v případě problémů po vakcinaci pomůže „stát“. Jsme opakovaně svědky toho, že pokud se něco stane, musí se s problémy vypořádat dotyčný sám či za pomoci svých blízkých. Žádný stát se za něj nepostaví.

Zuzana Krátká, Ph.D. je česká imunoložka a lékařka-specialistka působící na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde se zaměřuje na vnitřní lékařství. Současně pracuje v laboratoři GENNET, kde se věnuje reprodukční imunologii. Je také spoluzakladatelkou Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), které se zabývá popularizací vědy a odbornou diskusí o otázkách imunologie a epidemiologie.

Ve své vědecké činnosti se zaměřuje na imunitní odpověď, očkování a diagnostiku nádorových onemocnění pomocí zobrazovacích metod. Mezi její významné publikace patří například studie “Use of positron emission tomography/computed tomography in the initial staging of head and neck squamous cell carcinoma” (2022), která hodnotí přesnost PET/CT při určování rozsahu karcinomu hlavy a krku (ResearchGate). Dále se podílela na výzkumu účinnosti očkování a přirozené imunity proti variantě Omicron v článku “Protection by vaccines and previous infection against the Omicron variant of SARS-CoV-2” (2022).

Její odborný zájem zahrnuje i problematiku hormonálních poruch, což dokládá studie “Subtype Identification of Surgically Curable Primary Aldosteronism During Treatment With Mineralocorticoid Receptor Blockade” (2024), zaměřená na diagnostiku primárního aldosteronismu. Kardiovaskulární komplikace u pacientů s feochromocytomem a paragangliomem pak analyzuje článek “Cardiovascular Complications in Pheochromocytoma and Paraganglioma: Does Phenotype Matter?” (2023).

Kromě akademické práce se věnuje také popularizaci imunologie a veřejné osvětě v oblasti očkování a přirozené imunity. Spolupracovala například na projektu “Jak fungují protilátky a jak dlouho vydrží” společně s imunologem RNDr. Jiřím Šinkorou, Ph.D. (Rozalio). Více informací o její publikační činnosti lze najít na jejím profilu na ResearchGate.

Článok pôvodne vyšiel na portáli ParlamentníListy.cz