Síla přitažlivosti ideálů

To je naprosto přesné! Je vlastně až neuvěřitelné, že si toho nevšiml nikdo před ním (včetně mě) nebo jenom okrajově.

Od 50. nebo 60. let nemělo socialistické hnutí žádnou vlastní představu o životních ideálech. Dokázalo jen napodobovat Západ. Nevědělo, o co jiného by mělo usilovat. Fabriky, moderní technika, útulné domky na předměstí, sportování ve volném čase a harmonická rodina… prostě buržoazní ideál měl být zpřístupněn i dělníkům v kapitalistických zemích a obyvatelům socialistických zemí. Jenže když někoho napodobujete, přebíráte jeho kulturu a představy o světě, těžko můžete vyhrát závody proti němu.

To je obecné pravidlo.

Nebo můžete mít oba stejné představy a ideály, a můžete soutěžit, kdo je naplní lépe. Jenže k tak úplnému sblížení obou typů režimů taky nedošlo.

Možnost určovat ideály je významným zdrojem moci. Není to jediný zdroj moci, ale hraje roli. Bývá to hodně provázané s tím, kdo ovládá média, protože ten má také lepší možnost šířit své ideály. Ale když ty ideály nemáte, ani mediální převaha vám nepomůže.

To platí i ve velkých třídních konfliktech. Která strana určuje ideály životního stylu, ta má navrch. Což je dnes problém pro všechny účastníky. Těžko můžete představovat atraktivní vzor, pokud zároveň okázale předvádíte, že trpíte depresemi, úzkostmi a všemi možnými dalšími psychickými problémy. Nebo pokud okázale předvádíte, že jste obětí.

Shrnutí a zásadní teze: Schopnost určovat společenské ideály a představy o žádoucím způsobu života je významným zdrojem moci. Pokud váš soupeř přebírá vaše ideály, dává vám to nad ním převahu.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde. 

PhDr. Petr Hampl, Ph.D.

Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.com