Koudelka tentokrát vůbec nic nevěděl… a nebo si vzpomene za pár let… až bude zapotřebí zase vyvolat politickou krizi.

Předpokládám, že na odhalení totožnosti pachatelů nebudeme čekat dlouho a myslím, že se hodně nasmějeme, až se ukáže, kam vedou stopy a kam je zapotřebí, aby vedly stopy.

Hele, já už se tak nějak ztrácím, kdo je vlastně s kým a proti komu. A nejenom, že to nevím já, on to zřejmě neví ani americký ředitel zeměkoule. Bojujeme proti Íránu, nebo jen proti režimu? Víme, jaké cíle má Izrael? Protože Donald to tedy nevěděl. Výsledkem je, že katarský export plynu značně poklesne a bude to trvat několik let. A jsou sunitské monarchie nadšené, že je jim souzeno být na straně Izraele?

Do toho Spojené státy tiše ruší sankce na ruskou ropu i na Bělorusko a teď dokonce ruší i sankce na íránskou ropu, protože Írán exportuje víc ropy než před válkou. Vlastně už jen čekám, kdy Trump pozve samotný Írán do koalice proti Íránu. Jedna americká letadlová loď míří domů, protože, pokud ji nezapálil íránský dron, zapálila ji samotná posádka, protože má nízkou morálku a je dlouho na moři.

Ve Spojených státech opouštějí prezidenta jeho vlastní lidé. Tucker Carlson Trumpa udělal a Trump ho pak zatratil. Teď by se Donaldovi strašně hodilo, kdyby měl na své straně vlivného blogera, ale už se stalo a odestát se nedá. Elon Musk už také není nadšený MAGA.

Evropská unie začala tlačit na Ukrajinu, aby obnovila provoz ropovodu Družba a je prý dokonce ochotna zaplatit opravy. Ale nic to nemění na tom, že Maďaři a Slováci půjčku Ukrajině zablokovali a zablokovali i dvacátý balíček sankcí. Francouzi přesunuli svou letadlovou loď do východního středomoří (ruské tankery už netřeba lovit), ale zároveň spolu s Italy vyjednávají s Íránem o uvolnění průjezdu pro jejich tankery.

Austrálie a Japonsko se prý přidaly ke koalici, která má odblokovat Hormuz, ale ve společném prohlášení není ani slovo o tom, že by poslali válečné lodě nebo jednotky. Čína nabízí Tchajwanu sjednocení, protože Tchajwanu zřejmě brzy dojde plyn, ze kterého dělají elektřinu. Jestli měla válka v Zálivu poškodit Žluťáky, ve skutečnosti poškozuje americké spojence v Asii. A samozřejmě, Evropu. Tu úplně nejvíc.

Na Letné budou demonstrovat Chvilkaři… prý to bude nepolitická demonstrace. Nějak potřebují zakrýt, že to nedělají pro Pávka a Rakušana. Jsou to ti slušní lepší lidé, ale na Natálii Vachatovou dělají nájezd, a který by se nemusela stydět NSDAP. Slibují jí smrt, vyhrožují jí a je to tak vážné, že i Jan Zahradil varuje před tím, aby tahle sebranka někdy vyhrála volby, protože by nás všechny pozavírali. Ano, je to takto vážné. Pouliční bojůvky už tu jsou a jsou dobře vybavené a ještě lépe financované.

Atmosféra je stejná jako ve třicátých letech. Kirka zastřelili, Trump vyvázl jen zázrakem. Policie se dívá jinam, protože se nechce do ničeho namočit. Ti, kteří měli společnost spojovat a stmelovat, ti přestali chránit systém, ale prostě si vybrali stranu. Ústavní soud, tajné služby, vysoké úřady, ty už nechrání demokracii, ale své koně. Proto Rakušan může, ale Bednářová nemůže. Proto Bronislav Šimoník může vyzývat k vraždě Natálie Vachatové, ale Tomáš Čermák dostal pět let natvrdo za to, že vyzýval k naházení politiků do Vltavy.

V církvích je to stejné. Bůh už není ten, kdo dává slunci svítit na dobré i zlé. Už není tím posledním nejvyšším arbitrem při posledním soudu. Už není tím, kdo odpouští i nepřátelům. Už si také vybral stranu. Tu Halíkovu, samozřejmě.

My se neblížíme mílovými kroky ke třetí světové válce, my se blížíme ke světové občanské válce. Naší vlastní mezi sebou. Všechny podmínky jsou splněny. Přání smrti vlastním lidem, povolávání migrantů z Ukrajiny či z Afriky, aby přetlačili domácí populaci ve prospěch krátkozraké politiky. Teroristická skupina, ochotná zapalovat firmy v Pardubicích se už také našla. Všude kolem nás to není lepší, stačí se podívat na demonstrace v Maďarsku, neoprávněně zrušené volby v Rumunsku, rezignace vysokých úředníků ve Spojených státech, chirurgické obohacování z dovozu v Německu, nepokoje v Iráku či Bahrajnu… Jen v Rusku je klid a v Číně také.

Karel Čapek kdysi napsal povídku, která se jmenuje jako nadpis dnešního článku. Popisovala atmosféru ve Španělsku těsně před vypuknutím jejich občanské války. Změňte jména a můžete ji znovu vydat. Všechno už tu máme. Nikdo neví, kdo s kým a proti komu, hon na lidi a jejich názory je v plném proudu, nikdo se nesnaží bránit principy, ale jen si vybírá stranu. Žádné NATO už neexistuje a světový četník je v bruseli. Intervenční války Západ spolehlivě rozkládají a staví proti sobě. Dokonce už tu máme i boj proti nesouměřitelnosti bohatství a snahu o (tentokrát zelenou) utopii.

Vlastně už jen čekáme na nějaký dost silný spouštěč.

Dvě stě dolarů za barel ropy, to už by mohlo stačit.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.cz.

Aj keď sme sa v tomto článku venovali konkrétnej téme, ak máte chuť pokračovať v čítaní, určite si nenechajte ujsť aj článok Slávnostný večer v Ríme pod záštitou ministerky kultúry SR Martiny Šimkovičovej pripomenul odkaz generála Milana Rastislava Štefánika, v ktorom sa venujeme úplne inej oblasti a prinášame ďalšie zaujímavé pohľady a praktické informácie.