Stejně tak i Babiš jede v kolejích svého předchůdce mnohem víc, než bychom si přáli a zřejmě i než by si přál on sám. Andrej míní, americký velvyslanec mění. Okamura chce, ale Uršula nechce. Macinka spřádá plány, ale prezident mu do nich háže vidle. Z liberálních hrobů vylezl Milion chvilek (vlastně stejným způsobem, jako na Ukrajině exhumovali Stěpana Banderu), peněz na propagandu je stále ještě hodně a máme i dost aktivních blbců v podobě Oty Klempíře, který zachraňuje své vlastní vrahy z České televize.

Do toho přišly Epstein files i uměla inteligence a HDP Spojených států utěšeně roste, ale poprvé v dějinách s tím nejde v ruku ruce zaměstnanost. Podobně u nás – inflace klesá, bo Babiš lidem snížil účty za energie, ale nezaměstnanost roste víc, než předpokládaly pesimistické prognózy.

Jestliže volby u nás byly pět minut po dvanácté, tak teď je půl jedné.

A já chci dneska ilustrovat ještě jeden problém, kterému se nemůžeme vyhnout a tím je porodnost. Ona nám totiž také klesla víc, než předpokládaly ty nejhorší pesimistické scénáře. Za poslední tři roky se nenarodilo minimálně padesát tisíc dětí a to i předtím to nebyla žádná sláva. Všechny plány na výstavbu školek, jeslí, firemních skupin a následně pak základních škol můžeme klidně spálit, protože už v roce 2030 nebudeme potřebovat ani současnou kapacitu. Že je situace tristní, to bylo vidět hned po půlnoci prvního ledna 2026. Ano, první dítě v novém roce byl malý Dmytro.

I přesto, že jsme teoreticky dostali nechtěnou injekci v podobě stovek tisíc uprchlíků, počet obyvatel v roce 2025 stejně klesl.

Andreji Babišovi se vyčítalo, že díky špatně zvládnutému covidu způsobil třicet tisíc mrtvých. Jedni mu je vyčítali, protože lidi onáhubkoval, druzí mu je vyčítali, protože je onáhubkoval nedostatečně. Ale třicet tisíc mrtvých byl dostatečný důvod, aby se svolávala Poslanecká sněmovna i Senát, aby se svolávaly demonstrace, aby jak houby po dešti vznikaly občanské iniciativy. Teď se nenarodilo padesát tisíc dětí a neděje se nic. Ano, porodnost byla volebním tématem, mluví se o dostupném bydlení i přídavcích na děti, ale společnost se kvůli tomu nijak neaktivovala.

Igor Mříž dostal před soud spoustu lidí za názory. Padaly pokuty, podmínky i tresty natvrdo, ale pokud si to vybavuju, šlo o válku na Ukrajině, migraci, Katyňský masakr, očkování, či vysypání hnoje před řeporyjskou radnici, ale nikdo nebyl popotahován, že by nahlas, naléhavě a na hraně zákona zdůrazňoval, že vymíráme vlastně hůř a víc než za covidu.

Zelenský tvrdí, že za čtyři války na Ukrajině padlo kolem padesáti tisíc Ukrajinců, my mu to samozřejmě věříme, protože světový lídr pravdy a lásky by nikdy nelhal, ale kdyby to byla pravda, pak musíme konstatovat, že jsme za poslední čtyři roky války měli čtyřikrát větší ztráty než Ukrajina. Jen se to odehrálo tak nějak humánně… prostě se „jenom“ ta děcka nenarodila.

´Milion chlívek dělá demonstrace za budoucnost, ale je to vlastně naprosto zbytečné, protože jediné, co se nedá nijak změnit, je právě ta demografie. Možná ještě půjde zvrátit fialovské rozhodnutí o zasypání uhelných dolů. Možná se podaří nějak dostavět další jaderný blok v Dukovanech. Možná Babiš zvládne nepřijmout emisní povolenky ETS 2 a uvolnit podmínky pro ETS 1. Možná skutečně dojde na dvourychlostní Evropu ve které budeme první mezi rovnými. Možná se opravdu podaří zamezit tomu, abychom se stali cílovou zemí pro muslimskou migraci. Možná jednoho dne skončí válka na Ukrajině a znovu k nám poteče levná ruská ropa. Ale…. tak či onak, za dva roky začne být místo ve školkách a pak i ve školách.

Varovali jsme před Macronem, Kallasovou či Merkelovou, že nemají děti a jejich úsudek je tím ovlivněn. Oni nemají žádnou budoucnost, jen přítomnost. Nežijí pro své potomky. Ale my jako národ už pro ně de facto nežijeme také. Za čtyři roky klesla porodnost o třetinu. To je vlastně horší číslo, než za jakékoliv války nebo středověké morové rány.

Němci za Druhé světové války sice přišli o osm milionů vojáků a spoustu civilistů, ale počet obyvatel byl po válce stejný jako před válkou. Dohnali to porodností. Z tohoto pohledu je lepší zažít šíleného Vůdce, co chce porazit Rusko, než dopustit nebinární Alžbětka, která se prostě nemnoží. Evropa si zvolila tu nejhorší možnou kombinaci. Má šílené elity, které chtějí porazit jadernou velmoc, ale nemá ty miliony žen, které při sexu alespoň zatnou zuby a budou myslet na Uršulu (která, mimochodem, děti má).

Tohle bude skutečné měřítko úspěšnosti Babišovy vlády. Za čtyři roky bude svět vypadat o dost jinak než dnes. Je dost pravděpodobné, že muniční iniciativa či Epstein budou už jen stejně dávnou vzpomínkou jakou je dnes Bohuslav Sobotka. Za tři roky už Trump nebude prezidentem a není vyloučeno, že ani Orbán už nebude maďarským premiérem. Evropa bude nejspíš dvourychlostní (zaplať Pánbůh), Ukrajina bude rozparcelovaná mezi Rusko, Polsko a Black Rock a my buď pojedeme na vlně nového pokroku a nebo budeme jako v ranném středověku sbírat každý dílek starých znalostí a snažit se je uchovat. Většina dnešních zápasů bude pasé.

Ale, jestli se nebudou rodit děti, je vlastně jedno, co nám reálně přinese henta umělá inteligence a bude úplně jedno, jestli na Hradě zůstane Petr Pavel a nebo bude zvolena Martina Kociánová. Jestli Andrejovo vládnutí zastaví tento demografický propad, bude tak či onak úspěšným premiérem. Jestli i příští rok překoná nejčernější předpoklady demografů, je úplně jedno, jestli svou politikou v Bruseli trochu oddálí náraz.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz