Sedm tezí o podpoře porodnosti

Za prvé. Propopulační politika je nadále důležitá. Přitom je podstatné si uvědomovat, že se vlastně jedná o kompenzaci českého černého pasažérství bezdětných a jednodětných (velmi často neúmyslného černého pasažérství). Vládní programy to kompenzují přesunem peněz z kapes málodětných do kapes hodnědětných.

Za druhé. Pokud by byly takové vládní programy zrušeny a zároveň zrušen i státní důchodový systém (samozřejmě po nějakém přechodném období), důsledkem by byl další kolaps porodnosti, nikoliv její zvýšení (jak se nás snaží přesvědčit neoliberálové). Děti nejsou dobrým zajištěním ve stáří a nikdy v dějinách nebyly. Před bídou ve stáří může člověka ochránit jenom majetek.

Za třetí. Pokud by lepší vládní programy (do kterých počítám i dostupnost bydlení) měly vrátit porodnost k úrovni reprodukce, musely by být řádově masivnější než za Husáka. Po vlně vysoké porodnosti na začátku 70. let následoval pokles a od začátku 80. let se dětí nerodilo dost. Koneckonců příklad Jižní Koreje ukazuje, že ani relativně obrovské částky vyplácené za rození dětí nemusí mít dostatečný vliv na chování. Sám jsem dříve navrhoval vyplácet matkám tří a více dětí stejnou doživotní rentu jako bývalým policistům, což by vyšlo na 100–120 miliard ročně. Zpočátku jsem to pokládal za dostatečnou motivaci, ale když vidím širší obraz, tak se obávám, že by to nemuselo stačit.

Za čtvrté. Je zapotřebí smířit se s tím, že navzdory vší snaze nás čekají dekády s nízkou porodností, a začít s tím počítat.

Za páté. Je zapotřebí okamžitě zastavit dovoz pracovní síly. Ročně je k nám dováženo skoro 100 tisíc zahraničních pracovníků. Když uvážíme, že podstatná část tu zůstane a nastěhuje si sem rodiny, v kombinaci s nízkou porodností to způsobuje výměnu obyvatelstva. Kdo chce mongolské dělníky, ať si svůj provoz přestěhuje do Mongolska a prodává mongolským zákazníkům.

Za šesté. Robotizace, automatizace.

Za sedmé. Potřebujeme přestavět sociální a zdravotní systémy tak, aby hlavním zdrojem financování nebylo danění práce. Pořád vycházíme z historického předpokladu, že pracující něco vydělají a část z toho se převede důchodcům. Korporátní zisky a výnosy z kapitálu jsou pokládány za v zásadě bezvýznamné položky někde stranou. Ve skutečnosti výnosy z kapitálu (včetně pronájmu nemovitostí) odpovídají přibližně polovině výnosů z práce a poměr se rychle posouvá ve prospěch kapitálu. Robotizace ten proces urychlí.

Tak, a teď už najít jen někoho, kdo by se tím chtěl zabývat.

Shrnutí a hlavní teze: Ani výrazně posílená propopulační politika by nedokázala zvýšit porodnost na úroveň blízkou reprodukci. Česká společnost a česká ekonomika se musí připravit na dlouhodobý populační pokles, aniž by jej kompenzovaly pracovní migrací.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde. 

PhDr. Petr Hampl, Ph.D.

Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.com