Sedm přístavů… prozatím

Už tehdy jsem hlásal, že je zapotřebí se propojovat a že je to důležitější než samotná politika, protože politika z přirozenosti věci polarizuje. Libtardy spojuje koryto a Sorošovy peníze, nás rozdělují ideje i prostředky k prosazení našich záměrů. V době sociálních sítí je jednoduché si udělat média, je jednoduché něco hlásat a vlastně není ani moc těžké si zajistit dosah. Není těžké být slyšet. Na naší straně je už celá řada spolků, které vnášejí do veřejného prostoru svou agendu a mají své cíle, ke kterým směřují. K našim idejím se hlásí celá řada politiků i osobností veřejného života. Ale celé to ještě nesrostlo, protože nám prostě chybí ty kavárny, hospody, galerie, školy, univerzity, miliardy veřejných peněz… a ASPEN. Libtardi přesně tohle mají.

Od začátku svého veřejného působení na toto poukazuju a obešel jsem s tím prakticky všechny politiky, kteří jsou alespoň trochu na naší straně. Včetně Babiše a Okamury. Potřebujeme organizaci, která by naši politiku, naše média a naše iniciativy propojila a dělala jim tmel. Potřebujeme iniciativu, na kterou nebudou politici žárlit, protože jim nebude brát preference. Potřebujeme organizaci, která bude mít setkávání jako hlavní cíl, která bude předávat kontakty. Potřebujeme organizaci, která bude přispívat k rychlejší výměně informací, k rychlejšímu budování důvěry a také k rychlejšímu znemožňování pitomců. Potřebujeme organizaci, která nebude hlásat konkrétní politiku, ale bude hlásat rodinu, národ, Vlast a naše kořeny, aby mohla sdružit i ty, kteří nemají politické ambice, ale nechtějí být se svým smýšlením sami v moři liberalismu.

Tři roky jsem na to dával dohromady peníze a začal jsem s tím na Vidlákovně. Náš první přístav. První místo, které je naše a přímo určené k tomu, aby se lidé setkávali. Na všech brigádách i setkáních jsem o tom nadšeně povídal a vyjadřoval naději, že budeme inspirací i pro jiné. Prošlapeme ostatním cestičku. Ukážeme, že to jde.

Jako obvykle, předčili jste všechna moje očekávání. Stačily tři brigády a pět nedělních setkání, aby po republice vzniklo sedm vidlákoven. Další brzy přibudou. V této chvíli je možné je kontaktovat přes fejsbůkovou stránku, ale postupně si všichni zřídí kontakt i přes e-mail. Dnes na svém FB profilu všechny stránky nasdílím.

Začínají stejně jako jsem kdysi začínal ve veřejném prostoru já… založením stránky na sociálních sítích. A mají stejnou ambici jako já – v první řadě sloužit národu a vlasti a nedopustit naše zatažení do imperiální války za zachování západní hegemonie a nedopustit válku s jadernou velmocí.

Nikdo z nich nemá právo vám něco vnucovat, ale mají právo vás strhnout svým entuziasmem a pracovitostí. Jejich prvním úkolem je seznámit mezi sebou všechny naše příznivce z okolí. Ne virtuálně, ale skutečně. Neváhejte je kontaktovat. Až se potkáte a najdete-li v sobě zalíbení, je zcela na vás, jak této organizovanosti a koordinace využijete. Možná si jen domluvíte společnou cestu na sýpku k nám. Možná se začnete scházet pravidelně, možná vás začnou svrbět prsty a budete se chtít pustit do něčeho mediálního. Nebo do něčeho politického. Nebo si budete chtít také postavit svou vidlákovnu, kde budete prodávat regionální potraviny. A nebo prostě jen budete, že jste mezi svými.

Pro všechno vám poskytneme podporu.

Umíme vám poradit se stanovami pro vlastní spolek, umíme vám říct, čemu je třeba se vyhnout a čemu se naopak nevyhnete. Naučíme vás, jak se dělá dosah a umíme vás propojit s lidmi, kteří si tím už prošli před vámi. Řekneme vám, na co si dát pozor a na koho si dát pozor. A naopak vám nebudeme kecat do vaší činnosti. Vidlák není váš šéf, jen založil první přístav a je připraven se podělit o všechno, co se za poslední čtyři roky naučil.

Když se vám v nějaké vidlákovně nebude líbit, založte si další. Pokud to budete dělat dobře, poroste to. Pokud to dobře dělat nebudete, zanikne to a někdo jiný to zkusí jinak. Vytváříme síť svobodných přístavů, nikoliv impérium.

Prosím vás všechny – buďte shovívaví k organizátorům i k sobě navzájem. Tohle není projekt profesionálních manažerů, kteří něco podobného dělají dnes a denně. Je to projekt obyčejných lidí, kterým není lhostejná naše země, mají nějaké děti či vnoučata a nechtějí, abychom došli do brusele. Kromě práce kolem tohoto projektu mají i svoje běžné starosti. I oni se budou učit, jak se to vlastně dělá, budou dělat chyby a všichni si projdete spoustou obtíží, kterým se nevyhnete, ať uděláte cokoliv. Stavíme přístavy a ty se staví u rozbouřeného moře, takže to bude stát víc úsilí, než to teď vypadá. Použitelnou cestu máte popsanou na Vidlákových kydech a já vám budu kdykoliv k dispozici.

Nechceme po vás nic. Žádnou přísahu, žádný slib věrnosti. Jen pro vás máme společnou korouhev, pod kterou se můžeme shromáždit, když to bude zapotřebí. Neurčujeme vám, co si máte myslet, ale neurčujeme vám ani, co máte dělat. Jen v tom prostě buďte s námi, inspirace k činnosti budete mít víc než dost. Neuplatňujeme nad vámi žádnou kontrolu a nepředepisujeme vám žádné povinnosti kromě dobré vůle.

Každý, kdo se hlásí ke svým předkům, kteří nám vydobyli svobodnou zemi, uhájili tisícileté hranice, a předali hodnoty, které jednou předáme svým následovníkům, k nám patří. Každý, kdo se hlásí k tradiční rodině tvořené mužem, ženou a dětmi, která je základem národa i státu, je náš. Každý, kdo se hlásí se k historii své země v celé její šíři, přiznává se ke svým slovanským i křesťanským kořenům, ideálům humanismu, české státnosti od Velké Moravy podnes, ale především pak k českému jazyku jakožto základnímu prvku naší pospolitosti, ten bude mít ve Vidlákovně svůj přístav. Každý, kdo přijímá kontinuitu svého národa se všemi vrcholy i pády, pravdami i omyly, aby to dobré zachoval a z toho zlého se poučil, je naším druhem v tomto boji za přežití. Každý, kdo se přiznává ideálům spravedlnosti, rovnosti a bratrství a vyvaruje se napravovat staré křivdy vytvářením nových, bude mít u nás své místo. Každý, kdo je připraven střežit a bránit svou zemi, pokud bude stejně měřit chudým i bohatým a bude pamatovat i na toho posledního, tomu nabízíme ruku i místo u stolu. Každý, kdo chce hledat pravdu, držet se pravdy, bránit pravdu, ale nepotřebuje pravdu ani vlastnit ani přikazovat, toho mezi sebou přivítáme.

Na stránkách www.vidlakovna.cz najdete první kontaktní informace. Další kontakty i jinou formou než jen fejsbůkem budeme postupně zveřejňovat. Další vidlákovny budou přibývat. V jednání je vidlákovna v Praze a vidlákovna na pomezí Vysočiny a Středočeského kraje. A pokud jsme vás inspirovali a chcete si také jednu vidlákovnu založit, přijeďte některou neděli na naše pravidelné setkání. Tam se dozvíte vše potřebné. Nejbližší příležitost je 15.11.2026 od 14.00 do 18.00

Přátelé, pokud nás chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízíme možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz