Takové studie v případě mRNA vakcín proti covidu proběhly, ale měly tolik problémů (psali jsme o nich zde), že jsme se o bezpečnosti těchto produktů nedozvěděli vůbec nic a o jejich účinnosti žalostně (a podezřele) málo. A to ještě připomínám, že registrační studie proběhly s vakcínou, která byla vyrobena jiným postupem, než který byl později zaveden na výrobu vakcín použitých k očkování stovek milionů lidí po celém světě!

Od začátku masivní očkovací kampaně jsou všechna fantastická tvrzení o nesmírné účinnosti a naprosté bezpečnosti mRNA vakcín založena na observačních datech. Jenže s observačními daty je potíž – právě proto, že očkovaní se od neočkovaných liší v mnoha různých důležitých aspektech, je téměř nemožné dobrat se analýzou observačních dat k nějakému rozumnému kauzálně interpretovatelnému závěru. Jen si vzpomeňte na naše texty o efektu „zdravého očkovaného“, které dokazují, že buď jsou mRNA vakcíny učiněným elixírem mládí (který vás učiní téměř nesmrtelným), nebo jsou všechny řeči o 95% účinnosti vakcín proti úmrtí s covidem naprosto zcestné („b“ je správně).

Tento Damoklův meč visící nad všemi observačními studiemi se používá velmi asymetricky. Kdykoliv observační data ukazují nízkou mortalitu ve skupině očkovaných, jsou z toho titulky v mainstreamových médiích (se samozřejmou kauzální interpretací). Kdykoliv observační data ukazují vysokou mortalitu ve skupině očkovaných, vakcinační roztleskávači si vzpomenou, že observační data přece nelze kauzálně interpretovat.

Člověk by tedy mohl propadnout skepsi, že se pravdu už nikdy nedozvíme, protože randomizované studie už zpětně nikdo neudělá. Naštěstí jsou ale chytré hlavy, kterým se podařilo z observačních dat dostat výsledek, který je tak blízko kauzální interpretaci, jak se jen lze dostat. Jedna chytrá hlava sedí na krku Josepha Ladapa, což je hlavní hygienik státu Florida, kterému jsme se na tomto fóru již jednou věnovali. Druhá chytrá hlava patří Retsefu Levimu z MIT. Tito dva spolu s Melissou Jordan (o které nic bližšího nevím) publikovali fascinující studii, která prozatím visí pouze na MedRxiv. (Vzhledem k tomu, jaký zájem o podobné výsledky jeví akademický mainstream, tam bude patrně viset ještě dlouho.)

Autoři si ze zdravotního systému státu Florida vytáhli data o přibližně devíti milionech dospělých, kteří byli očkovaní buďto dvěma dávkami mRNA vakcíny firmy Pfizer (BNT162b2) nebo dvěma dávkami mRNA vakcíny firmy Moderna (mRNA-1273). Z těchto devíti milionů vybrali níže uvedeným způsobem dvě skupiny – skupinu A očkovanou dvěma dávkami Pfizeru a skupinu B očkovanou dvěma dávkami Moderny. Obě skupiny obsahovaly každá asi tři čtvrtě milionu lidí a kouzlo je v tom, že skupiny byly přesně 1:1 „matched“ na věk, pohlaví, rasu, etnický původ, čas očkování a oblast, kde očkovaný bydlí. Laicky řečeno, každý očkovaný Pfizerem měl svého dvojníka, který mu byl co nejpodobnější, ale byl očkován Modernou. Ve skupinách A a B potom autoři sledovali (během 12 měsíců od druhé dávky) riziko úmrtí z jakékoliv příčiny, úmrtí na covid, úmrtí z kardiovaskulárních příčin a úmrtí nesouvisející s covidem. Velmi chytře ovšem taky sledovali riziko, že se člověk stane obětí vraždy nebo že spáchá sebevraždu. Je totiž skoro jisté, že typ vakcíny proti covidu opravdu nemá vliv na to, jestli se stanete obětí vraždy či spácháte sebevraždu. Naproti tomu, skoro každý „confounder“, který ovlivňuje riziko úmrtí na jakoukoliv nemoc, bude také ovlivňovat i riziko, že se stanete obětí vraždy či sebevraždy. Proto se tento tzv. „vaccine neutral endpoint“ používá jako indikátor, jestli jsou skupiny A a B skutečně srovnatelné ve všech možných i nemožných aspektech.

A jak to dopadlo?

Klíčová je Tabulka 3 v citovaném článku, kterou zde přetiskujeme:

https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2025.04.25.25326460v1

Skupiny A a B jsou skutečně perfektně srovnatelné. To je doloženo tím, že riziko sebevraždy či vraždy se v obou skupinách statisticky neliší. Jinak řečeno, skupiny A a B jsou tak vyvážené, jako kdyby vznikly randomizací.

Hlavním výsledkem studie je to, že lidé ve skupině A (očkovaní Pfizerem BNT162b2) mají asi o třetinu větší šanci úmrtí z jakékoliv příčiny než lidé ve skupině B (odds ratio je asi 1.37). V případě úmrtí na kardiovaskulární příčiny je tato šance vyšší o polovinu (OR = 1.53) a v případě úmrtí na covid dokonce skoro dvojnásobná (OR=1.88). V případě necovidových úmrtí je tato šance opět asi o třetinu vyšší (OR=1.30).

Co to všechno znamená? Jsou v zásadě čtyři možnosti:

1. Obě skupiny nejsou dobře vyvážené a tento velký a významný rozdíl v mortalitě je vysvětlen nějakým faktorem, na který autoři zapomněli. Proti tomu velmi silně svědčí jednak pečlivý matching, ale také fakt, že „vaccine neutral endpoint“ se mezi oběma skupinami nijak významně nelišil. Těžko si představit, že by případný opomenutý faktor neměl žádný vliv na sebevraždy či vraždy. Autoři ovšem sami v sekci „Limitations“ poctivě připouštějí, že nemají data například o komorbiditách.
2. Celé je to nějaké zfušované či zfalšované. Proti tomu velmi silně svědčí fakt, že veškeré zdrojové kódy jsou veřejně přístupné (data samozřejmě nikoliv) a článek je skvěle napsaný. Výsledek je navíc natolik třaskavý a establishmentu nepohodlný, že – kdyby nebyl úplně neprůstřelný – mohl by si hlavní hygienik státu Florida rovnou začít balit kufry. Jediné, co neušlo pozorným – a dobou covidovou nemilosrdně trénovaným – očím členů a přátel sdružení SMIS jsou naprosto identická čísla v pravém horním rohu výše citované tabulky. Tipujeme, že je to chyba vzniklá při přepisu čísel do tabulky.
3. Vakcína firmy Moderna je elixír mládí, který skutečně snižuje pravděpodobnost úmrtí, a to nejen na covid, ale i na všechno ostatní. Kdyby to tak ovšem bylo, měli bychom v celých Spojených státech pozorovat zásadní propad celkové mortality, protože se tímto elixírem mládí nechaly naočkovat miliony lidí. Pozorujeme však pravý opak – od začátku očkovací mánie mají Spojené státy zásadní množství nadúmrtí (excess mortality), navzdory tomu, že během epidemie umřela spousta lidí, kteří už znova umřít nemohou, takže se nadúmrtí měla propadnout do záporných čísel. Stal se však opak, jak se můžete přesvědčit na obrázku, který z „Our World in Data“ přetiskujeme níže. (A to si navíc myslíme, že metodika výpočtu nadúmrtí, kterou OWD používá, je ošidně milosrdná, o tom ale až jindy …)
4. Vakcína firmy Pfizer má širokou škálu nežádoucích účinků, které zvyšují pravděpodobnost úmrtí, zejména úmrtí na covid, ale také na kardiovaskulární a všemožné jiné příčiny. A to si prosím uvědomte, že toto zvýšené riziko úmrtí hodnotíme vzhledem ke skupině očkované Modernou! Takže pokud Moderna taky není zrovna dvakrát zdravá, jsou výše citovaná čísla ještě mnohem více varující.

Výsledek této studie je tak blízko kauzální interpretaci, jak se jen lze s observačními daty dostat. Dle mého názoru je téměř jisté, že platí interpretace číslo 4 výše, tedy že vakcína firmy Pfizer způsobuje úmrtí, která jsou pozorována ve skupině A navíc oproti skupině B.

Tak si ty poměry šancí račte pronásobit počtem lidí očkovaných dvěma dávkami experimentální genové terapie vakcíny firmy Pfizer.

Jako poznámku pod čarou dávám k lepšímu, že se mi v recenzním řízení tohoto článku – které na SMIS probíhá mnohem důkladněji, než kupříkladu v NEJMu – „pohádali“ dva oponenti, jestli jsou či nejsou konfidenční intervaly OR v prvním řádku Tabulky 3 příliš podobné konfidenčním intervalům v druhém řádku. Argumentace na obě strany byla silná a zajímavá.

To jen abyste věděli, že SMIS vám přináší pouze takové informace, do kterých nemilosrdní recenzenti zkusmo zabodli své jehly, špičky, sochory a kůly … a ony zůstaly stát.

Tomáš Fürst

Článok pôvodne vyšiel na portáli Smis-lab.