Meze demokracie

Veřejné mínění, pokračuje Riedelová, je ovšem strašné v určování způsobu, jakým toho má být dosaženo. Tedy v tom, jaké ekonomické nástroje má vláda zvolit pro snižování cen bydlení nebo jak má být zkonstruována raketa na Mars.

Hamplův komentář: Smysl to dává, nicméně jsou tu nějaká ale. To první ALE spočívá v tom, že každé lidové rozhodování a vlastně každá debata by měly obsahovat klauzuli „i za cenu“. Chcete levné energie a nové průmyslové podniky i za cenu toho, že rusko-ukrajinská hranice bude probíhat Kyjevem a Putin zůstane carem dalších 20 let? Chcete fungující zdravotní péči i za cenu toho, že bude omezena péče Ukrajincům? Chcete vyšší bezpečnost na ulicích i za cenu toho, že stát bude platit více policistů a nezbude než zvýšit daně? To jsou těžké otázky. A skutečné otázky jsou pokaždé těžké.

Druhé ALE spočívá v tom, že ten, kdo rozhoduje o nástrojích, ve skutečnosti rozhoduje o cílech. Ekonomické nástroje pro dosažení levného bydlení budou mít nejspíš i další dopady na národní ekonomiku. Pro někoho to bude výhodné, pro někoho nevýhodné. A po letech se nakonec může ukázat, že bylo dosaženo různých nezamýšlených cílů, ale bydlení levnější není. A raketa na Mars může být konstruována tak, že se po letech práce ukáže, že dokáže doletět jen na Měsíc.

Ve skutečnosti jde vždy o to, že část elity má určitý zájem a tato část elity se pro jeho dosažení opírá o lidovou podporu. Bez toho nemá lidové přesvědčení žádnou významnou sílu.

Tím se dostáváme k závěru, který už dříve formuloval Curtis Yarvin: Lid může ovlivnit politické rozhodování VÝHRADNĚ tak, že podpoří jednu mocenskou elitu proti jiné mocenské elitě (nebo, chcete-li, jednu její složku proti druhé).

PhDr. Petr Hampl, Ph.D.

Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.com