• Rusko rozumí pouze řeči síly (přesnější formulace zní: Ruský stát má tendenci chovat se velmi agresivně. Toto jednání odkládá, pokud je proti němu použit ekonomický nátlak nebo vojenská síla). Viz zde.
• Inflace byla způsobena přílišnou štědrostí Babišovy vlády (přesnější formulace zní: Zvyšování cen v posledních dvou letech bylo zcela nebo z velké části způsobeno tím, že opatření premiéra Babiše zvýšilo příjmy obyvatel, aniž by to bylo podepřeno zvýšením ekonomické výkonnosti). Viz zde.

Tentokrát se zaměříme na tezi: Letošní deficit státního rozpočtu je převážně nebo aspoň z významné části způsoben splácením dluhů, které zbyly po Babišově vládě.

Stejně jako v předcházejících dílech, i tentokrát použijeme správnou metodu racionálního (vědeckého) myšlení, která sestává z tří kroků:

• Za prvé. Co nejpřesnější formulace hypotézy či teorie.
• Za druhé. Odvození, co všechno z té hypotézy nebo teorie vyplývá.
• Za třetí. Porovnání těchto důsledků s fakty.

Připomínám, že rozdíl proti povrchnímu rychlému myšlení spočívá právě v přístupu k faktům. Chybné myšlení s fakty začíná. Zaměří se nějakou skutečnost, ta skutečnost vzbudí emoce, emoce zaplaví náš mozek a máme pocit, že je všechno jasné. V tomto případě nás může emocemi zaplavit třeba zjištění, že důchodci jezdili vlakem za pouhou čtvrtinu skutečné ceny jízdenky. Je přece jasné, že při takovém hospodaření musel vzniknout obrovský dluh!, říkají naše pocity. Pojďme ale od pocitů k racionálnímu myšlení.

Testujeme hypotézu: Letošní deficit státního rozpočtu je převážně nebo aspoň z významné části způsoben spláceném dluhů, které zbyly po Babišově vládě.

Pokud je tato hypotéza pravdivá, musí z ní nutně vyplývat, že prohlubování deficitu státního rozpočtu je dáno převážně vyššími náklady na splácení dluhů. To se dá snadno ověřit.

Před covidem činily roční náklady na obsluhu státního dluhu přibližně 40 miliard korun. V roce 2022 to bylo 50 miliard, tedy desetimiliardový nárůst. Do značné míry to bylo dáno změnami na trzích a zvýšením úrokových měr (v rámci boje proti inflaci). Nicméně pokud všechny tyto vlivy pomineme a veškeré zvýšení dáme za vinu Babišově vládě, potom se stále jedná o přibližně 10 miliard korun.

Potřebné údaje jsou zde.

O kolik vzrostly ve stejném období státní výdaje? Před covidem činily 1,4 bilionu, v roce 2022 již dva biliony a pro letošní rok se očekává minimálně dalších 200 miliard navíc.

Státní výdaje tedy vzrostly o 600 miliard. Nárůst splátek dluhů vzrostl o 10 miliard, což jsou přibližně tři procenta.

Posuzovaná hypotéza byla vyvrácena. Výdaje učiněné Babišovou vládou nemají znatelný vliv na nárůst deficitu státního rozpočtu. Více než 95% nárůstu deficitu má jiné příčiny.

Máme tedy svobodu říkat, že „splácíme Babišovy dluhy“, ale je to tvrzené zcela iracionální a nemělo by patřit do debaty rozumných dospělých lidí.

Petr Hampl

Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.