Tedy… alespoň na čtrnáct dní… možná, snad…

Pro příměří nejvíc udělali Číňané, kteří zatlačili na Írán a Pákistánci, kteří zatlačili na Spojené státy. Nejméně pro příměří udělali Izraelci, kteří dál útočí v Libanonu, aby divošský muslimský svět zcivilizovali bílým fosforem. Akciové indexy rostou, ceny ropy klesají. Ale nebojte, my budeme mít ceny benzínu ještě dlouho velmi vysoké.

Ve středu navíc Izrael příměří hned porušil a zaútočil na íránskou rafinérii. Írán okamžitě odpověděl a poslal rakety jako obvykle na stejnou infrastrukturu ropných monarchií. Odpoledne už Írán hlásil, že Hormuzký průliv zůstává zavřený, protože Izrael útočí na Libanon a příměří přece „mělo platit všude.“ Ale Trump je zatím zticha, žádné bombardéry znovu neposílá a i když je naštvaný, znovu už na horká kamna sahat zřejmě nebude. Ona je ta válka opravdu mimořádně nepopulární dokonce i v zemích, kde mají Trumpa rádi.

Na pátek je svoláno jednání v Islámábádu a bude to tam vypadat jako na Basilejském koncilu. Prostě bylo zapotřebí (dočasně) přijmout fakt, že Íránci jsou jako čeští Husité. Jsou to hrozní tmáři, kacíři, žerou děti a provádějí mrzké rituály, ale jsou vojensky inovativní. V plánu bylo, že je naši rytíři v nádherném a velkolepém brnění typu B-52 utlučou čepicemi, v praxi se ukázalo, že drnohryzové jsou schopni pomocí hypersonických houfnic, píšťal a tarasnic držet železné pány na distanc a dělat spanilé jízdy na Dubaj, Katar i Dimonu.

A tak se tedy bude jednat. Samolibí američtí Zikmundové budou musel spolknout nejednu hořkou pilulku a pokusí se zredukovat deset teheránských artikulů na islámábádská kompaktáta a začnou hledat cestu, jak kacíře zlikvidovat zevnitř. Že by se smířili s íránským obohacováním uranu a s uznáním íránské suverenity nad Hormuzským průplavem, to se mi prostě nechce věřit. Stejně tak se nebudou chtít smířit s faktem, že nebyli schopni (ani s mandátem přímo od Ježíše Krista) potřít to klubko islámských zmijí, které se zdálo tak rozhádané a nesoudržné, že to (alespoň podle Netanjahua) mělo být ajn cvaj hotové.

Katolická Evropa kdysi Husity nakonec udolala. Ale svět už se nazpět nevrátil. Železní páni přestali být rozhodujícím prvkem armád (tím pádem přestali být rozhodujícím mocenským hráčem) a církev přestala být největším feudálem. Jestliže do doby husitské byla církev patronem panovníka i císaře, po době husitské už byl panovník patronem církve. Jednota křesťanského nebe už nikdy nebyla obnovena a těžiště moci se posunulo.

Teď právě se stalo něco podobného. To, co bylo poraženo, je západní liberalismus, kterému bylo až doteď dovoleno vše. Nechtěl si připustit žádné meze. Tam, v Perském zálivu, skončil svět, ve kterém americký „dýpstejt“ určoval právo, spravedlnost i morálku. Ne, nebyl zničen, pořád je mocný, ale byl zastaven „inovativními primitivy,“ kteří poněkud převrátili zavedená pravidla války. Hegemon už není hegemon. Vyhlásil křížovou výpravu, ale nakonec všichni odpadli, on sám musí jednat a autoritou pro jednání už není jeho vlastní výklad mezinárodního práva. Navíc ho to stojí takové prachy, že si to ani on nemůže dovolit.

Je to strategická prohra, i když se to bude nazývat vítězstvím. Spojené státy nedosáhly ničeho. Nesnížily schopnost Íránu útočit na Izrael, spíš naopak. Nedosáhly změny režimu, spíš ho ještě utvrdily. Nepodnítily povstání, naopak, opozice byla vyhlazena. Nesnížily Íránský vliv v sousedních zemích, naopak Američané vyklidili Irák. Jako bonus pak Írán dostal klíče od Hormuzu. Mimochodem, až do Trumpovy války to bylo jedno z posledních úzkých hrdel na planetě, kde ještě nikdo nevybíral výpalné. To nastane až teď díky ohromujícímu a skvělému americkému vítězství.

Osobně si myslím, že výsledkem jednání v Islámábádu(pokud na něj vůbec dojde) bude uran za poplatky. Írán se vzdá obohacování uranu a Spojené státy se budou tvářit, že jim nevadí dolar za každý barel ropy, který propluje Hormuzským průlivem. Írán za to bez problémů opraví všechny škody a ještě mu zbyde pro Revoluční gardy. Z teokracie se stane klasická vojenská diktatura, poměry v Íránu se trochu uvolní a režim získá na prestiži, protože ubránil svou suverenitu.

O americké základy v regionu už nejde, všichni už vědí, že nejsou symbolem moci, ale naopak přitahují projektily. Nejsou ubránitelné. Je úplně jedno, jestli tam Američané zůstanou nebo nezůstanou. Jejich přítomnost už nic neřeší, jen stojí peníze.

Zato ve Spojených státech se bude hledat viník. Ono je vlastně úplně jedno, jak to s mírovými jednáními dopadne, protože to byl Trump, kdo souhlasil s jednáními, aniž by čehokoliv dosáhl. Válka stála strašlivé peníze, oslabila americkou protivzdušnou obranu na několik let a de facto vymazala sankce na jakoukoliv ropu. Donald si nejspíš užije další pokus o „impíčment“ možná si zařídí nějakou náplast na ego v podobě Kuby nebo Grónska. Když nemůžeš porazit Írán, mohl bys porazit alespoň Dánsko. Nebo Fidelovy pohrobky.

V háji je ovšem Izrael. Znovu už jim nikdo neskočí na další snadno vyhranou válku. Všichni viděli, jak musel největší ješita planety spolknout ego a ustoupit. Znovu už za Izrael nikdo bojovat nebude. Hamás by měl (tuším) do tohoto pátku složit zbraně, ale jsem si celkem jistý, že se to nestane. Intervence v Libanonu také nejde podle plánu. Nakonec zůstanou Izraelci sami bez USA za zády a bude to pro ně zřejmě větší katastrofa, než si teď vůbec dovedou představit. Jedna věc je, když vám vyhrožují, že vás zničí raketami. Jiná věc je, že předvedli, že jsou toho opravdu schopni.

Petr Pavel zbytečně usiluje o zájezd na summit NATO… Severoatlantická smlouva je mrtvá a všichni to vědí. Poprvé v dějinách potřebovaly Spojené státy pomoc od NATO a nedočkaly se jí. K čemu jim je takový pakt, že? Podobně na tom jsou ale i pakty s Japonskem a Jižní Koreou. Spojenectví skončilo, kredibilita velmoci byla oslabena, už nikdy se to zpátky nevrátí.

Ale přes všechno, co jsem tu napsal, jsem opravdu ze srdce rád, že nám včera svět nevybuchl do obličeje. Jsem rád, že ještě stále zůstaly nějaké pojistné ventily a jsem rád, že náš Západ tak nějak shnil po expirační lhůtě, než aby explodoval. Dostali jsme šanci si v multipolaritě vykolíkovat nějaký ten prostor. Ne sami, samozřejmě, ale dohromady s bratry Slováky, Maďary, Srby, Bulhary a možná i Rakušany. Tak snad se mýlím v předpovědi maďarských voleb a otřesy světa Orbánovu pozici upevnily. On je hlavní organizátor středoevropské emancipace.

Zhluboka se nadechuji. Zatím nás nečeká konec, ale čeká nás práce.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz