Připomínám zásadu, že smysl nějaké instituce poznáme podle toho, jak se skutečně chová. Pokud tedy radikální politická opozice nesměřuje k prosazení nějakého politického programu, a pokud jsou aktivisté i příznivci přesto spokojeni, co je jejím skutečným smyslem?
Samozřejmě, u konkrétních lidí mohou být ty cíle kariérové. Klára Samková si nedávno správně všimla, že kandidátky alternativních stran a seskupení jsou sestaveny výhradně z lidí, pro které by poslanecký plat znamenal radikální zvýšení životní úrovně. Jenže co ti ostatní, co z nich poslanci nebudou, a co možná nedostanou ani místa asistentů? Co to dává jim?
- Pocit, že pro svou zemi dělají aspoň něco
- Naději (nejasně definovanou)
- Společenství s lidmi, kteří vidí svět stejně
- Radost, že někdo vyjádřil jejich pohled
- Sebeúctu (mohu si připadat jako bojovníci)
Atd.
Nekritizuji to. Jsou to věci pro naše životy důležité. Ale těžko můžete od terapeuticko-náboženského hnutí čekat dosažení politických cílů.
Text Petra Robejška je k přečtení tady.
Petr Hampl
Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.
AfD spája izraelskú zbrojovku s plánmi na deportácie. Siegmund hovorí o „ofenzíve“
Hlavný kandidát Alternatívy pre Nemecko v Sasku-Anhaltsku Ulrich Siegmund spojil možný príchod izraelského výrobcu zbraní Elbit Systems do Sangerhausenu s…
Ukrajina si vyžiadala ďalší úder ruským Orešnikom
Kyjevský režim svojím konaním už prakticky dosiahol to, že ruská armáda zasadí Ukrajine odvetný úder pomocou mobilného raketového komplexu Orešnik
Oficiálny počet obetí ničivého požiaru trajektu M/V June Aster stúpol na 76, asi tucet osôb je stále nezvestných
Počet obetí požiaru, ktorý v stredu vypukol na filipínskom trajekte, sa v sobotu zvýšil na 76 potom, ako pobrežná stráž…





















