Vidlácky se mi chce dodat, že za Spojené státy dohodu podepíše J.D.Vance a za Írán Jared Kuschner…

V posledních dvou měsících se nějak stalo, že prezident Spojených států poprvé v dějinách potřebuje mír víc, než jeho nepřítel. Poprvé v dějinách válka nevyhovuje Spojeným státům. Poprvé v dějinách totiž válka neznamená ani privatizaci kosovského Telekomu, ani neznamená privatizaci iráckého ropného sektoru, neznamená ani kontrolu nad nerostným bohatstvím Afghanistánu a poprvé v dějinách není k dispozici nějaký zvací dopis od Havla a či jiné pravdoláskařské svoloči, že liberální demokracie se v Íránu nejlépe dosáhne pořádným bombardováním.

Trumpovy výroky v poslední době vypadají jak z Bohnic. Jako ukázka maniodepresivní psychózy. Dvacáté ultimátum! Přijměte dohodu nebo… vám dám další ultimátum. Vybombarduju vás. Zrušil jsem to, protože Íránci žádoní o dohodu. Tak ne, nedohodli jsme se, dáme si další kolečko. A běda, když někdo bude v Íránu nakládat ropu! Hned po nich střelíme, jako třeba po tom indickém tankeru a zabijeme tam tři námořníky.

Ne, nesměju se Trumpovi, protože přes veškerou směšnost jeho výroků v tom je alespoň kus racionality a vlastně i pokory. Trump si evidentně uvědomuje, že pokud se válka v Zálivu znovu rozjede, tak tam nezbyde kámen na kameni. Uvědomuje si, že není schopen ochránit své spojence. Uvědomuje si dokonce i to, že ho Izraelci vlákali do pasti. Ale jediná cesta ven, kterou našel, je cesta střídavého vyhrožování a ustupování. Nakonec je to Trump, kdo se stává obětním kozlem celé této blamáže, protože politik může být milován nebo nenáviděn (zpravidla obojí naráz), ale nesmí se stát směšným. Bohužel, přesně tohle se mu teď děje.

Podívejte se na články o Trumpovi v majnstrýmu. Před půl rokem byl nenáviděným, ale obávaným prezidentem. Byl o parník před všemi svými nepřáteli, nastavoval jim nemilosrdné zrcadlo a všichni se vzmohli jen na iracionální křik. Teď už to tak není. Liberální hyeny už zavětřily krev, zavětřily, že je díky prohře v Zálivu porazitelný a tak se všechno pravdoláskařstvo semklo, aby mu namydlilo schody. Spojené státy byly opuštěny všemi spojenci. Nikdo se k Trumpovi nepřidal, pokud nepočítáme nabídku jednoho českého radaru. Celé NATO poslalo Trumpa do háje a všichni mu přejí na podzim volební porážku. Poprvé v dějinách nezradily Spojené státy své spojence, ale spojenci hladce zradili Spojené státy.

Dokonce i Izrael se postavil proti Trumpovi, byť z jiných důvodů. Evropa Trumpovi vyčítá, že tu válku rozpoutal a teď se mu směje, že z ní neumí najít cestu ven. Netanjahu zase Trumpovi vyčítá, že z toho neudělal Třetí světovou a dělá všechno pro to, aby z toho cestu ven nenašel. Všech těch třicet devět vítězství nad Íránem, to je izraelská zásluha.

Poprvé v dějinách je to americký prezident, který potřebuje mír, ale poprvé v dějinách není v rukou amerického prezidenta, jestli mír bude. Poprvé v dějinách Spojené státy neochránily své spojence nikoliv proto, že by je normálně zradily (velmoci nemají přátele, jen zájmy), ale prostě proto, že na to nemají vojenskou sílu.

A myslím, že je to také poprvé v dějinách, kdy jedno prezidentské rozhodnutí vymazalo úsilí předchozích deseti let západních sankcí proti Rusku. Odpálené plynovody, poškozené ropovody, sankce proti tankerům, sankce proti čínským rafinériím, cenové stropy… a pak stačil týden stříleníčka, aby samy Spojené státy tohle všechno zrušily, jen aby cena ropy nevystřelila do nebes. Prosím, všimněte si, že zprávy o ukrajinskýchn útocích na ruskou ropnou infrastrukturu s cenou ropy nehnuly, ale stačí jakákoliv zpráva o Íránu a ceny skáčou o dolary nebo i desítky dolarů. Odpovězte si sami, jak moc jsou ukrajinské útoky opravdu vážné a citelné.

Nejhůř je na tom Indie. Módí uvěřil Trumpovi jeho námluvy a začal dodržovat protiruské sankce a co za to dostal? Zabité námořníky, které nezabil ani Írán, ani Rusko, ale udělaly to Spojené státy. Koletarální ztráty, vole! Tohle je na celé věci asi jediná dějinná jistota. Čiň Spojeným státům dobře, peklem se ti odmění. Je nebezpečné být nepřítelem USA, ale být jejich přítelem, je smrtící.

Doufám, že si to Petr Macinka uvědomuje, v poslední době jsme tím asi posledním věrným posledním přítelem Trumpa a Spojených států my… Trochu mě z toho mrazí.

Výsledky se už dostavují. Spojené státy razantně seškrtávají svou podporu NATO. Snižují počty stíhaček ve službě, počty vojáků, dronů i tankovacích letadel. Poprvé v dějinách to nevypadá jako expanze amerického impéria, ale jako vyklízení Hadriánova valu. I u nás na Alternativě se přestalo mluvit o tom, jak Spojené státy svými základnami obkličují Írán i Rusko. Inu, už neobkličují. Nemají na to. Mejdan skončil. Impérium narazilo na své limity a prohrává první válku s barbary, kteří nejsou v ničem lepší, než Spojené státy. Nemají žádnou Space X. Nemají žádnou Teslu ani Nvidii, nemají dokonce ani žádnou letadlovou loď. Jen umějí žít levně a jednoduše. Tak jednoduše, že vyvraždění jejich vlády nemělo na jejich bojeschopnost žádný vliv…

Říká se, že každé impérium má určených svých 250 let. Deset generací… Stalo se to už tolikrát v dějinách, že to možná bude i nějaká zákonitost. Expanze déle nevydrží. Ctnosti se změní v poživačnost, hodnoty se změní v karikaturu sebe sama a neustálý hon vpřed nakonec celou společnost vyčerpá. Místo cesty vpřed se začnou motat v bludných kruzích. Nejsou zničeni barbary, ale sebou samými. Barbaři pak jen osídlí rozvaliny, protože nepotřebují tolik majetku ani tolik zákonů.

Kolik let existence budou letos Spojené státy slavit?

Mají zadlužení více než 100% HDP, ale nemají blahobyt. Mají největší vojenské výdaje, ale stejně to nestačí. Mají největší firmy, mají vědu, je jich hodně, ale přesto nevítězí. Už nezrazují beztrestně spojence, ale spojenci beztrestně zrazují je.

Možná je to zákonitost…

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz