Když bouchá papiňák…

V Německu mají desítky útoků nožem denně a do Británie se vrátily staré dobré časy IRA, kdy hořel Ulster i Belfast. Akorát, tenkrát byla Sinn Fein na straně irského lidu, dneska je na straně vlády a pohoršuje se nad „šíleným rasismem“ starousedlíků, kteří berou spravedlnost do vlastních rukou a když se s migrací nevypořádal Brexit, zkoušejí to teď zapalováním migračních autobusů a migračních ubytoven.

Jestli to Vítek Rakušan vyjednal špatně, tak si to kulturní obohacení brzy zažijeme i tady. Soudci, jak jsme teď nedávno viděli s případem SPD, jsou už připraveni spravedlivě potrestat každého, kdo by z řezání hlav a bodání do lidí neměl upřímnou radost a nechtěl by se semknout na obranu evropských hodnot. My každopádně nesmíme nikdy zapomenout, kdo byl na začátku případného průseru. Jistá soudkyně Tichá a jistý mafián Rakušan.

Hezky to teď v té Británii vypadá, že? Hořící ulice a policie, která bije své syny i otce, za to, že bojují v podstatě za své holé životy. Všimněte si prosím, už se nevede zápas za pokrok nebo za hodnoty. Už se nevede zápas ani o peníze nebo privilegia. Už se nebojuje o nějaká lidská práva. Už bojuje jen za to, aby pokud možno nebyli podřezáni či znásilněni. Už nepřemýšlejí o zisku nebo o světovládě. Už chtějí jen přežít.

Takhle nějak to vypadá, když vybuchuje papiňák lidového hněvu. Nevíte, co ho spustí, nevíte, koho to zabije, nevíte, jakou škodu to způsobí, ale už dlouho dopředu je jasné, že se to prostě jednoho dne musí stát.

Já osobně si myslím, že vláda ještě protesty potlačí. Ještě pořád má Keir Starmer hodně moci a když jsem viděl policistky, které se vysmívaly umírajícímu Henrymu Nowakovi, tak musím suše konstatovat, že tamní režim má ještě dost fanatiků i fanatiček, přičemž ženy jsou krutější než muži. Vlastně přemýšlím, jestli by pro běžného Brita nebylo lepší, podřídit se šaríje než králi Karlovi. Šaríja se ke svým takhle bezcitně a odporně nechová.

Ještě se policie nepřidává k protestujícím. Ještě je bije. A bude to dělat do té doby, dokud jim také někdo nepodřízne jejich dítě. Tedy… pokud vůbec nějaké děti mají. To už dneska vůbec není samozřejmost.

Samozřejmě, i když vláda protesty potlačí, dosáhne jediného. Příště to vybuchne s ještě větší razancí. Policie teď demonstranty cvičí a šlechtí, aby se jim příště postavili ti odhodlanější, poučenější a připravenější. Zařizuje, aby demonstratů bylo ještě víc a aby ještě více měli pocit, že už kromě svých okovů nemají co ztratit. Teď se to obešlo jen s materiálními škodami, příště už to budou i ztráty na životech. Když se neupouští pára a pořád se přikládá pod kotel, tak to tak prostě dopadnout musí.

Čím déle se bude výbuch zadržovat, tím bude ničivější a tím spíše zapálí i další ohniska.

A já jen připomínám, že někde na začátku těch hořících ulic v Belfastu bylo také nějaké takové průlomové rozhodnutí od místní soudkyně Tiché, že pravda znamená nenávist a je třeba ji potrestat. Nejprve přišli různí Člověkové v tísni a vysvětlili dětem a policistům, že všichni bílí jsou latentní rasisté. Nejprve přišli Vítkové Rakušanové a sáhodlouze vysvětlovali výhody migrace. Pak ještě přišli podnikatelé, kteří měli radost z toho, že jim u pásů v továrnách stojí levná pracovní síla a veškerou kriminalitu mohou hodit na stát. I spekulanti s nemovitostmi měli radost, protože se jejich investiční byty krásně zhodnocovaly nad kupní sílu obyvatelstva. Až potom přišli islamisté a chirurgové z dovozu. Nejdřív se jim dlouho předlouho přepravovaly ideální podmínky.

Teď už se s tím nedá nic dělat. Nepomohl Brexit, nepomohlo střídání vlád, nepomohlo nic. Jen se to pořád zhoršuje. Už může přijít jen výbuch, který vždycky znamená násilí a násilí je z principu nespravedlivé. Už to nejde vyřešit dobře. Už to jde jen vyřešit. Ale jen nespravedlivě a hnusně.

Proto bychom neměli dopustit, aby rozhodnutí soudkyně Tiché nabylo právní moci. Neměli bychom dopustit, aby byl naplněn migrační pakt. A neměli bychom dopustit, aby Rakušan u nás ještě někdy mluvil do vládnutí. Měl by sedět na Borech, protože je lépe, „když je jeden obětován za lid,“ než aby byli za čas obětováni všichni. A Rakušana nikdo rádi nemáme, takže nám chybět nebude. Teď se rozhoduje o tom, jestli u nás budou také jednou hořet ulice a ubytovny. Teď se rozhoduje, jestli jednou budeme bojovat o holé životy a nebudeme myslet ani na hodnoty, ani na budoucnost ani na prachy.

Jestli je v justici někdo, kdo to s touto zemí myslí dobře, teď by se měl angažovat.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz