Hned vzápětí jsem pak měl setkání s naší projektantkou Martinou, která právě finišuje s pasportem stávajícího stavu i s konceptem rekonstrukce. Drobný náhled na její práci najdete pod článkem, abyste si mohli udělat představu o konstrukci a rozměrech budovy. Jedná se o rozkresy stávajícího stavu, koncept rekonstrukce už sice máme nachystaný, ale nejprve ho pošleme na kolečko po všech odborných osobách a představíme ho, až budou všichni ti hasiči, statici, vodaři, elektrikáři, bezpečáci, hygienici a mnozí další, spokojení.

Jak už jsem psal, podařilo se vyřešit čištění odpadních vod, studnu, požární odolnost, skladbu konstrukcí, sociální zařízení, koupelny, únikové trasy, nezbytnou úklidovou komoru, hospodaření s vodou, komín, i stále ještě nezapojenou elektrickou přípojku. Nakonec jsem nemusel couvnout z žádného záměru, nemusel jsem nic obětovat na oltář stále přísnějších předpisů, nečeká nás žádné extrémně drahé řešení a s ničím nebudu muset švejkovat.

Po plodném pracovním odpoledni nad výkresy Kdyi jsme s Martinou dospěli k poslední problematice. Ke Grýndýlu…

Kdysi dávno jste si prostě postavili dům, uvnitř jste si udělali rozvod topení a k tomu topení jste si koupili nějaký druh kotle. Stát tak nějak předpokládal, že nejste úplně blbí, umíte počítat a tak si sami uděláte nějakou rozvahu investičních a provozních nákladů, porovnáte si je a podle toho se rozhodnete. Tak nějak se čekalo, že když máte levně dostupné dřevo, asi toho využijete, pokud to chcete mít jednoduché a máte zavedený plyn, tak prostě budete topit plynem, i když ho dodává Putin a protože jsme vyspělá západní ekonomika, budeme bohatnout, takže naše řešení budou stále sofistikovanější a ušetří nám i ty poslední zbytky práce.

Stejně tak se předpokládalo, že si umíte spočítat výhody zateplení, při rekonstrukci použijete úspornější okna, nafoukáte si do stropu či podkroví nějakou izolaci, při opravě fasády už použijete polystyren, protože nejdražšší je na fasádě lešení a práce… zkrátka, člověk je tvor chamtivý, dovede si spočítat návratnost své investice a už před patnácti lety mu vycházelo, že zateplení se mu prostě vyplatí.

A pak přišla Evropská komise s grýndýlem. Když budeme dál topit, tak nám shoří planeta, musíme bojovat s emisemi CO2, Česká republika se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, ba celý svět se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa a taky nebudeme mít elektřinu, i když jsme za posledních třicet let přišli o většinu energeticky náročného těžkého průmyslu (asi proto, že je lepší ji prodávat do Německa) a tak si každý hejhula nemůže topit, čím ho napadne, protože pořádek prostě musí být! Ne, říkám to špatně. Ordnung muss sein!

A tak to začali normovat. Tak nějak po bruselsku. Vlastně dneska už člověk neví, co je preferovaný zdroj vytápění. Zatím je to ještě plyn, ale brzy už to bude tepelné čerpadlo, které se ovšem v zimě chová jako přímotop, ale pšt!, neříkejte to libtardům, oni by z toho měli klimatickou tíseň. Výsledkem je předpis, který funguje trochu jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Dali tam samé dobré věci a když něčeho přidali, jinde zase ubrali.

Když třeba nemůžete při rekosntrukci zateplit podlahu, tak prostě zateplíte více stěny nebo strop. Když nemůžete více zateplit strop, tak dáte trojskla do oken. A když chcete třeba topit elektrikou, tak k tomu ještě musíte přidat fotovoltaiku a vlastně nevím, jestli ji stačí také připojit na topení a nebo v létě musíte ČEZu tu energii zase vrátit (i když ji v tu dobu nikdo nepotřebuje).

Výsledkem nakonec je Průkaz energetické náročnosti budovy, který to celé shrne do jednoho štítku a ten vám určuje, jestli jste vůbec hodni vlastnit nemovitost a nebo jestli máte být urychleně vyvlastněni vysokými pokutami či emisními povolenkami.

Většina dnešních aktivistů, kteří řvou o klimatické změně, přijde o své domy po tatínkovi mezi prvními, protože mají obě ruce levé a řemeslníci prostě nejsou a nebudou. Asi proto, že kladivo nemá USB připojení a umělá ynteligence vám hřebík nezatluče. Ani to zatím nevypadá, že by se roboti učili třeba klempířině nebo tesařině. Tak ještě stát u pásu, to ano, ale myslím, že dřív nám tady na západě dojdou zruční řemeslníci než přijdou zruční roboti…

My jsme se sýpkou právě ve fázi, kdy si musíme zvolit kombinaci vytápění, zateplení, fotovoltaiky, tepelného čerpadla a případných dalších serepetiček. A tak se dnes ptám, jestli mezi mými čtenáři není i někdo, kdo henten PENB dělá. Potřeboval bych s ním prokonzultovat, jak velké zločiny proti zdravému rozumu tam budu muset udělat, aby mi stavební úřad milostivě dovolil komunitně centrovat a provozovat tam večírky s vlasteneckými písněmi a dobrým národním jídlem. A také mu pak rád dám zakázku, aby henten průkaz vypracoval.

Jak kdysi řekl můj oblíbený lepšočlověk, Jan Komso Moláček: S klimatickou změnou se nám vyplatí bojovat, i kdyby neexistovala. Ano, přesně to teď, Moláčku, musím kvůli takovým eurosvazákům, jako jsi ty, dělat.

Děkuji všem, kdo projekt Vidlákovny podpořili a nadále podporovat budou. Vaše podpora je štědrá a stále je nad očekáváními. Proto s Martinou spěcháme. Hned jak se prokoušeme nákupem řeziva, chceme mít vyřešené i vytápění. Když mám záda krytá od vás, je radost dělat takový projekt a dvojnásobně mě těší, že jsme komunita lidí, kteří dělají reálnou práci a reálné hodnoty. Bagristy počínaje, přes truhláře, tesaře, zedníky, klempíře, kováře, mechaniky, instalatéry, ale i obchodníky či inženýry.

Posouváme se dopředu a nezapomeňte, v sobotu, 11. července vás na sýpce rád uvítám.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.cz.