Úhrnná plodnost v evropských zemích

Během diskuse často přišla řeč na vývoj plodnosti v ostatních zemích. Proto bychom rádi v tomto příspěvku ukázali, jak vypadají data v okolních zemích. Na serveru humanfertility.org jsme z (poněkud utajené) záložky vytáhli údaje, které se týkají evropských zemí. Dostupné jsou údaje o počtu narozených dětí a úhrnné plodnosti (TFR) za každý kalendářní měsíc a potom stejné údaje za celé roky. Zobrazovali jsme data o roční úhrnné plodnosti od roku 2000 až do roku 2023 (s výjimkou Řecka, kde data končí o rok dříve). K datům o celkovém počtu dětí jsme přihlíželi při interpretaci grafů (viz níže), v tomto dokumentu je ale nezobrazujeme. Evropské země jsme rozdělili do pěti skupin, jednak aby bylo v grafech vůbec něco vidět, ale taky podle polohy zemí a typu vývoje TFR v dané zemi.

Začněme Střední Evropou. Ve všech zemích kromě Polska je vidět zajímavý nárůst TFR v roce 2021. Dle počtu narozených dětí se jedná částečně o skutečný nárůst, ale částečně o statistický artefakt způsobený sčítáním lidu. Tento problém je podrobně vysvětlen zde a vypadá to, že s odhadem počtu žen v plodném věku nemají problém jen čeští statistici. V roce 2022 následoval ve všech středoevropských zemích poměrně prudký propad TFR, který pokračoval v následujícím roce dalším podobně velkým propadem. Odlišný vývoj lze pozorovat pouze v Polsku, kde se v letech 2017–2023 pouze postupně prohlubuje propad TFR (i počtu narozených dětí).

Další skupinou zemí jsou země na jih a západ od střední Evropy, s výjimkou Španělska, Portugalska a Velké Británie, o kterých bude řeč zvlášť. Jde tedy o takový mix zemí, které se nevlezly do předchozího grafu. Vývoj je u nich ale velmi podobný: Nárůst TFR v roce 2021 následovaný poklesem v roce 2022, který se prohlubuje v roce 2023. Pokles ovšem není tak strmý jako ve střední Evropě. Dle počtu dětí lze navíc soudit, že nárůst TFR v roce 2021 je u těchto zemí reálný, v tomto případě bychom si dokonce ani netroufli tvrdit, že část nárůstu je statistický artefakt. V roce 2021 se v těchto zemích narodilo skutečně nečekaně mnoho dětí. To do značné míry vysvětluje propad, který následoval o rok později. Irům a Francouzům se omlouváme za horní ořez obrázku, chtěli jsme však udržet stejný rozsah os u všech zobrazovaných zemí.

Další graf zachycuje různé součásti Spojeného království. Je nesmírně zajímavý zejména proto, že plodnost v celé GB (označené GBR-NP) a plodnost v Anglii a Novém Walesu (GBR-ENW) nevykazují žádný zub v roce 2021, zatímco Severní Irsko (GBR-NIR) a Skotsko (GBR-SCO) zub vykazují. V grafu počtu narozených dětí je však zub směrem nahoru v roce 2021 u všech součástí GB! Mají různé součásti GB různé problémy s počítáním dětí a/nebo žen? Nebo je pes zakopán v datech o imigrantech? Nevíme. Jestli tomu někdo z našich čtenářů přijde na kloub, rádi se necháme poučit. V každém případě je však ve všech součástech GB vidět pokles TFR v roce 2022 následovaný dalším poklesem v roce 2023.

Další skupinu představují severské země. Zde je vývoj jako přes kopírák ze střední Evropy. Nárůst TFR v roce 2021 (potvrzený o něco menším, ale reálným nárůstem počtu narozených dětí) následovaný prudkým propadem v letech 2022 a 2023. Jen Litva je vývojem blíže Polsku než svým severským souputníkům.

Nakonec jsme si nechali nejzajímavější skupinu zemí: Portugalsko, Španělsko a Bulharsko. V těchto zemích k žádnému propadu TFR nedošlo. Portugalsko dokonce vykazuje růst TFR (i počtu narozených dětí) v roce 2022 a jistý propad TFR i počtu narozených dětí naopak ukazuje v roce 2021, což je přesně opačná dynamika než u téměř celého zbytku Evropy. V Bulharsku sice počet narozených dětí mírně klesá už více než 10 let, TFR ale celou tuto dobu mírně roste. Ve Španělsku posledních 10 let klesá jak počet dětí, tak TFR, v roce 2023 se však pokles TFR zastavil.

Tož – jak se říká na Valašsku – včíl mudrujte. Nárůst TFR v roce 2021 je natolik jasně patrný a natolik synchronní v celé Evropě, že je téměř jisté, že byl způsobem lockdowny. I ve Španělsku a Bulharsku je v roce 2021 vidět mírný nárůst TFR. Portugalsko je v tomto smyslu záhadou.

Následující pokles plodnosti v roce 2022 je tedy do jisté míry očekávaným návratem k průměru (regression to the mean) po skoku nahoru v roce 2021. Ve střední Evropě a v severských zemích je pokles TFR v letech 2022 a 2023 ovšem natolik dramatický, že jej návratem k průměru zcela vysvětlit nemůžeme. Časová souvislost propadu TFR s plošnou aplikací experimentální mRNA vakcíny velké části plodné populace je neoddiskutovatelná. Bulharsko je proočkované poměrně málo (a kdo ví, kolik z očkovacích certifikátů je pravých), tato výjimka tedy spíše potvrzuje pravidlo. Nebýt Portugalska, vsadili bych na podstatný kauzální vliv vakcín na pokles plodnosti klidně i v kurzu 1:10. Portugalsko je však významný argument. Je možné, že se takto zásadně lišily šarže vakcín a Portugalci prostě vyhráli v loterii? Naše předběžné výsledky naznačují, že ano. Napadá někoho z našich čtenářů jiné vysvětlení?

Ani po tomto průzkumném vrtu do dat okolních zemí se náš závěr nemění a vracíme se k hypotéze, kterou jsme podrobně zdůvodňovali zde: Existuje dostatek evidence, že plošná aplikace experimentálních mRNA vakcín způsobila část poklesu úhrnné plodnosti v mnoha evropských zemích. Evidence nebude nikdy dost na to, aby bylo možné prohlásit, že hypotéza je dokázána (to v přírodních vědách ostatně ani nelze). Už teď je ale evidence dost na to, aby se jí úřady začaly urychleně zabývat a začaly brát tuto znepokojující hypotézu velmi vážně. Existuje mnoho datových sad, které úřady stále neuvolnily a které by podstatně přispěly k vyjasnění celé situace. Není důležitějšího problému.

Tomáš Fürst a Viktoria Radčuk

Článok pôvodne vyšiel na portáli smis-lab.cz