Recyklování

Opětovné použití

Hodně lidí se snaží opětovně používat spotřební zboží denní potřeby, např. zavařovací sklenice, plastové nákupní tašky. Hodně našich stálých zákazníků nám bez prošení vrací zavařovací sklenice, kartóny na vajíčka i čisté plastové tašky, což je příjemné – nová sklenice stojí podle velikosti tak 0,75 dolaru a výš, nový kartón na vajíčka stojí od 0,2 dolaru výš.

Do kategorie opětovného použití bych zařadila i různé výprodeje z garáže nebo ze dvora (garage sale, yard sale), případně prodej pozůstalosti (estate sale). V Česku člověk neustále řešil, co se starými věcmi, které již nepotřeboval. Všechny české second-handy prodávaly použité zboží ze Západu a tak většina českého použitého zboží skončila ve sběrném dvoře. Hrníčky, šlapací šicí stroj, skříňky… Já vím, že se to mění k lepšímu. Existují různé stránky na internetu, kde je možné nechtěné zboží nabídnout k prodeji. Jen nevím, do jaké míry je to účinné. Tady je běžnou praxí, že v sobotu dopoledne lidé prodávají to, čeho se potřebují zbavit. Můžete to prodávat před vlastním domem (existují aplikace, kam zadáte svou adresu a podle které vás zákazníci najdou, i když zrovna nebydlíte u rušné ulice), nebo si můžete pronajmout prodejní místo od radnice (pronájem stojí 10 dolarů), která organizuje bleší trh na parkovišti uprostřed městečka každou první sobotu v měsíci. Existují podnikavci, kteří si z toho udělali i živnost. Objíždějí takové výprodeje, koupí levně předměty, jejichž cenu prodávající podcení nebo rozbité, poškozené předměty, které jsou schopni opravit. A pak několikrát do roka udělají vlastní garage sale, kde zrealizují zisk.

Použít k jinému účelu

Likvidace odpadu

V některých rodinách na venkově pálí papírový odpad na dvoře a stejně tak i hořlavý velkorozměrný odpad (starý nábytek, matrace). Sice by jej mohli odevzdat ve sběrném dvoře, jenže je to zpoplatněné a minimální sazba je 35 dolarů. To však nelze provádět v městečku, kde  pálení jakéhokoliv odpadu zakazuje městská vyhláška. Tam nesmíte pálit ani suché větve, šišky nebo suché listí. Místo toho necháváte zahradní odpad u kraje silnice, odkud jej odvážejí městské služby. Někdo by mohl namítnout, že je to škoda, že by to mělo přijít na kompost. Mělo, ale kromě naší rodiny neznám nikoho, kdo by kompost měl.

Bohužel, ani sklo ani papír, ani baterie či zářivky se tu nerecyklují, takže často svádím boj s vlastním svědomím, když vyhazuju do odpadu baterku nebo plastový sáček. To vše skončí v popelnici. Zdejší popelnice jsou objemnější než ty české a v některých rodinách ji za týden pohodlně naplní, například jednorázovým nádobím, plastovými nosiči na jídlo z fastfoodu nebo plastovými lahvemi od mléka nebo vody nebo limonád. 

Vůbec – fastfoodový odpad je tu bolavým místem. I přes výstražné cedule všude podél silnic, že odhazování odpadků se trestá pokutou 250 dolarů, okraje silnic jsou často lemovány plechovkami, papírovými krabičkami od smažených hranolků či polystyrénovými nosiči pokrmu z restaurace domů. Řeší se to tak, že někdo jednou za čas podél silnice odpadky sebere. Někdy je to místní komunita, někdy jsou to městské služby a někdy odpadky sbírají vězni. Bill říká, že to mají za odměnu za dobré chování. Dostanou se ven a něco si přivydělají. Co je na tom pravda – nevím. Ale do týdne se opět podél silnic povalují odpadky.

Odpadní vody

Na samotách, jako je ta naše se nevyplatí stavět kanalizaci, proto každý dům musí mít domácí čističku odpadních vod. U novostaveb to mají ošetřené tak, že dodavatel energie nesmí elektřinu zapojit, dokud není nainstalovaná čistička (je to jen nádrž se vzduchovým čerpadlem a přepadovou výpustí). V městečku mají odpadní vody z domácností svedené kanalizací do nádrže za městem (lagoon), kterou Bill překřtil na poopy pond (kakáč). Tam se voda nechává provětrávat míchadly. Čističku odpadních vod, jak ji znám z Česka jsem tu nikde neviděla.

První dnešní snímek ilustruje velikost zdejších popelnic. Na druhém snímku vidíte vůz pro sběr odpadků. Všimněte si nápisu na dveřích: “Inmate Litter Removal” (Vězeňské odstraňování odpadků). Na třetím snímku vidíte vězně sbírající odpadky. To, že jsou to vězni poznáte podle mundůru. Někde je mundůr s bílo-zelenými vodorovnými pruhy. Čtvrtý snímek ukazuje koše na tříděný odpad na odpočívadlech v Tennessee a v Illinois. Další snímek byl pořízen v Cades Cove, což je součást národního parku v Great Smoky Mountains. Píše se tam: “Při nejmenším 60% veškerého odpadu z odpadkových košů je kompostováno firmou Sevier Solid Waste, Inc v Tennessee. Tento závod je jedním z jedenácti na světě, který přijímá směsný odpad a kompostuje jej ve velkém “digesteru (stravovači)”, který zahřívá a rozmělňuje odpad. Plasty a drobné kovy jsou odstraněny třídícím procesem. Zbývající materiál se přeměňuje na kompost, jež se užívá na farmách, v krajině a na stavbách.” Předposlední snímek je lehce mimo téma – větrná elektrárna na Severu – někde v Illionis. Mississippi žádné větrné elektrárny nemá, ale jedná se o tom. Zato má na mnoha místech solární panely. Například ve vojenské nemocnici v Jacksonu jsou umístěny na přístřešky nad nemocničním parkovištěm. To je zachyceno na posledním snímku. Není valný, ale snad dá hrubou představu, oč se jedná.

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz