Lži a báchorky o plodnosti očkovaných žen

A teď ten kvíz. O čem byste čekali, že ten článek je?

Mohli byste si myslet, že článek sleduje plodnost žen očkovaných proti covidu a srovnává ji s plodností žen neočkovaných. Tomu by napovídal obrázek 6 (který níže přetiskujeme), kde autoři srovnávají podíl těhotných mezi očkovanými (horní panel) a neočkovanými ženami (dolní panel), jež byl pozorován v různých studiích. Chvíli na obrázek hledíte a přemýšlíte o číselném rozsahu … v jakém souboru se může podíl těhotných pohybovat kolem 50 %? Tak vás napadne proklikat si odkazy na ty studie v obrázku 6. A v té chvíli vám to dojde.

Obrázek z publikace Zace a kol.

Všech deset citovaných studií odkazuje na in-vitro fertilizaci! Ani jedna ze studií se tedy netýká toho, jak závisí přirozená schopnost zdravých žen otěhotnět na jejich vakcinačním statutu.

Zatímco při přirozeném oplození hodně věcí závisí na štěstí, při asistované reprodukci jde o přesně načasovaný a kontrolovaný proces. U přirozeného početí nikdy nevíte, zda jste byli v ten správný čas na tom správném místě. Zda  ta správná spermie našla právě uvolněné vajíčko. Nevíte, zda došlo k jeho oplození. Nevíte, zda se buňky embrya správně a včas dělí a zda vzniklo kvalitní embryo, nikoliv chudinka. Nevíte, zda sliznice dělohy byla dostatečně připravená na to, aby se v něm embryo uhnízdilo, a tak dále…

Oproti tomu při asistované reprodukci je vše od prvního dne cyklu lékaři naplánováno, načasováno a řízeno podáváním přesných dávek hormonů, stav vaječníků a děložní sliznice je kontrolován ultrazvukem nebo měřením různých markerů v krvi, a podle výsledků může být den D (kdy je embryo zavedeno do dělohy) posunut či celý proces pro daný měsíc zastaven, dojde-li k velkým odchylkám. Embrya vytvářejí embryologové „ve zkumavce“, pro oplození vyberou to jedno nejlepší z několika připravených. Ženy, u kterých se něco nepovede, bývají ze studie vyřazeny.

Pokud tedy porovnáváte očkované a neočkované ženy léčené v centrech asistované reprodukce, porovnáváte pouze malou, vysoce selektovanou a opečovávanou podskupinu žen, které se snaží otěhotnět. Závěry tudíž platí pro ně, a nelze je aplikovat na běžnou populaci, která se snaží otěhotnět přirozeně.

Jen tak na okraj dodáváme, že mezi podklady k výše uvedenému obrázku byla zařazená i studie Xia a kol (2022) s názvem  „Investigate the effect of COVID-19 inactivated vaccine on sperm parameters and embryo quality in in vitro fertilization.“ Kdo se přenese přes název ve způsobu rozkazovacím – asi nějaký čínský krajový zvyk – může zjistit, že tato práce nemá s očkováním žen vůbec nic společného. Skupina očkovaných a  neočkovaných mužů poskytla spermie na in vitro oplození vajíček svých partnerek a autoři sledovali kvalitu vyvíjejících se embryí. Výsledky prezentovali bez toho, aby měl laskavý čtenář jakékoliv informace o dotyčných ženách! Nevíme, jak byly staré, zda byly zdravé, a nevíme, zda byly očkované.  Možná nám autoři tím rozkazovacím způsobem názvu studie naznačují, že si to máme zjistit sami.

Musíme přiznat, že tahle „meta-studie“ čtyř italských kouzelníků svojí drzostí překvapila i nás. Jedná se o naprosto bezskrupulózní – a mimo jakoukoliv pochybnost vědomý – pokus propašovat do publikovaného záznamu článek o koze tak, aby se dalo tvrdit, že je o voze.

Jak se dalo čekat, naši nedovzdělaní fakt-čekisté velmi ochotně naletěli a používají tyto drzé italské báchorky k matení veřejnosti.

Metastudie prošla recenzním řízením a na podzim 2022 vyšel v prestižním světovém nakladatelství Elsevier v impaktovaném časopise Vaccines. O vlivu mRNA vakcín na pravděpodobnost početí tedy nadále nevíme vůbec nic. A zrovna v Itálii by to mělo všechny dosti zajímat, protože celková plodnost italských žen v roce 2022 klesla na neuvěřitelnou úroveň 1,18 dětí na jednu ženu. Patrně je to důsledek globálního oteplování.

Tomáš Fürst a Zuzana Krátká

Článok pôvodne vyšiel na portáli Smis-lab.