Feminismus oddělených světů

Zmínil jsem, že do toho perfektně zapadá genderový feminismus, a měl bych vyjasnit, co přesně jsem tím myslel.

V předmoderním světě bylo jasné, kdo se smí komu dvořit. Pokud by se vesničan pokusil přemluvit urozenou šlechtičnu k sexu, byla by to urážka tak strašlivá, že by téměř jistě přišel o život. Dost možná nějakým hodně bolestivým způsobem. To se od osvícenství a průmyslové revoluce měnilo až tak, že v prvních poválečných dekádách to mohl zkoušet každý na každou. V případě velkých sociálních rozdílů byla šance chudého svůdníka nepatrná, ale občas se to někomu podařilo překonat díky šarmu či fyzické kráse.

Teď se ty staré časy vrací. Nevyžádané pokusy o sbližování jsou trestány. Je ale důležité rozumět tomu, že nevyžádanost neoznačuje situaci či náladu, ale vztahy mezi sociálním postavením. Dvoření od někoho je nevyžádané za každých okolností, dvoření od někoho jiného je vítáno vždy. Mohli bychom prohlásit, že bohatí mohou vždy, chudí nikdy, ale bylo by to příliš zjednodušující. Roli hraje také atraktivita (co do fyzické krásy i chování) a prestiž. Slavný filosof může být vítán, i když je nehezký a bez peněz.

Velmi podstatné je, že mnoho žen se cítí být povoláno ke vztahům s muži atraktivnějšími, než odpovídá jejich situaci, takže pozornost obyčejných mužů chápou jako urážlivou. Důsledkem je vyšší míra osamělosti mezi muži i ženami.

Celá ta koncepce údajné ochrany před obtěžováním není jediným viníkem, ale významně problém prohlubuje. A naopak, to rozdělení vytváří prostor pro feminismus spojující „sexuální osvobození“ se zákazem koketování.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde. 

PhDr. Petr Hampl, Ph.D.

Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.com