První zátěžový test nové koalice máme za sebou, Tomio Okamura je předsedou sněmovny. Jak napsal Dan Vávra, pravda a láska se v předvolebním boji chovala jako nejhorší zběř, nebrala zajatce, neznala milost, vymýšlela účelovku za účelovkou, dělala zákony proti opozici, využívala prokurátory i soudy a tuto rétoriku nezměnili ani po volbách. Dál se chovali jako mistři světa, kteří mají na všechno právo i nárok. Podle toho to dopadlo. Nikdo z nové koalice nechtěl patřit k těm, co mluví jako Ivan Bartoš nebo Hayato Okamura. Nikdo neuvěřil Rakušanovi dobrou vůli a Fialovi hodnotovou politiku.

Majnstrým se ještě různě utěšuje, že nová koalice bude nesourodá a brzy si půjde po krku, ale lžou si do kapsy. Nová koalice si nepůjde po krku, protože jednoduše nemá alternativu. Demoblok to dopracoval tak daleko, že je jednodušší se domluvit s Okamurou a Macinkou než s Jakobem, Hřibem, či Kupkou. Od demobloku se dá čekat jedině prokurátor, žalování v Evropské komisi a donášení Deníku N. Já osobně bych uměl vyjmenovat spoustu výhrad proti Okamurovi i Babišovi, ale oni si prostě zbyli a všichni vědí, co je čeká, kdyby prohráli. A proto neprohrají.

Všimněte si, v šťastnějších dobách se našli různí Melčákové či Pohankové. kteří byli ochotni s pravdou a láskou spolupracovat. Ještě po minulých volbách se našel i jeden Vondrák. Zradil šéfa, ale jidášské odměny se už nedočkal. Demoblok s ním vyběhl… mouřenín posloužil, mouřenín může jít. Teď už se žádný zrádce nenašel. Nikdo nevěří v dobrou vůli evropských hodnot a českých mééédií.

Mimochodem… jak moc velcí musíte být pokrytci, abyste nejprve kydali špínu na budoucího předsedu sněmovny a pak jste se rvali o post místopředsedů, kteří s ním budou denně ve styku?

Co bude dál?

Inu, teď je na řadě protokolář Kolář a jeho Nývlt. Nějak si budou muset poradit s tím, že jim Babiš nejde na ruku, nemluví s nimi víc, než je nutné, musejí se vyrovnat s faktem, že pokud budou sestavení vlády zdržovat, bude to jen na ně a nakonec se stejně ničeho nedomohou, protože případný třetí pokus nedělá prezident, ale právě Tomio Okamura. A nic bych za to nedal, že dva chybějící opoziční místopředsedové sněmovny nebudou zvoleni, dokud Babiš nebude jmenován premiérem (a Turek ministrem zahraničí) To stejné platí v případě, že od dosluhující vlády nepřijde do sněmovny znovu rozpočet na rok 2026.

Státní rozpočet je vlastně jediná věc, která se musí schválit (a pozměnit) ještě letos. Ale to se dá udělat ve sněmovně a vládní posty k tomu nejsou tak úplně zapotřebí. Proto Andrej nikam nespěchá. Ať je to prezident, kdo zdržuje, protože on má konat. Koalice má podepsanou smlouvu, má stoosmičkovou většinu, volbou předsedy sněmovny dokázala jednotu… No, Pávku? Na co čekáš?

Ať se Brodníčková třeba pomine.

Demoblok se prostě stal démonblokem. Tak dlouho mluvili o toxické SPD, toxickém ANO a toxických Motoristech, až se stali toxickými sami. Tak moc si přáli, aby se vládní koalice rozklížila na Okamurovi nebo na Turkovi, až se pohádali o nabízené posty ve sněmovně. Olga Richterová dostala ve volbě na místopředsedy pouhých jedenadvacet hlasů. Ani Skopečka nevolila celá opozice. Tak moc démonizovali své politické protivníky, až se zdémonizovali sami. Pamatujete, čím začala Markéta Pekarová Adamové svoje funkční období? Výrokem, že opozice má sedět v koutě a šoupat nohama! Nic takového Okamura neřekl. Jen pěkně poděkoval za zvolení.

Zato jeho protikandidát, Bartošek, si ještě musel plivnout. Ne, nikdo s nimi nebude spolupracovat, protože to prostě nejde. Tak moc si na svůj vlastní národ a politické soupeře zvali cizí vojska, až připomínají tu venezuelskou mrchu, která dostala Nobelovu cenu za mír, aby po ní vyzývala Američany k bombardování vlastní země. Byli ochotni zajít do takových krajností, že je proti nim Filip Turek ukázkový demokrat.

Ano, souhlasím s tím, že leckomu z ANO není Okamura po chuti. Dokonce souhlasím i s tím, že leckomu z SPD není po chuti Okamurovo vedení. Souhlasím s tím, že se každému nelíbí Turkovy nacikecy. Ale Rakušan, Kupka, či Hřib jsou mnohem víc eklhaft a nikdo od nich nečeká nic dobrého. S takovými lidmi se nedá spolupracovat, nad takovými je prostě zapotřebí zvítězit a přenést se přes osobní antipatie k těm, kteří alespoň v politických zákopech střílejí stejným směrem.

A z Hayata Okamury by si měl démonblok udělat maskota. Nikdo tak dokonale neztělesňuje evropské hodnoty pravdy a lásky jako on. Naštěstí, krev není voda. Dělat politiku pliváním na vlastní rodinu, to dělají jen Lidovci. Ale alespoň už vím, jak se řekne „Jidáš“ japonsky.

A Okamura začal tím, že sundal z budovy sněmovny ukrajinskou vlajku…

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz