V lednu 2028 uvidíme…

Jak to nakonec doopravdy dopadlo? Polepšila si Babišova koalice? Nebo si polepšil pravdoláskařský tábor Petra Pavla? Bylo účinnější Rozvědčíkovo vystoupení na Colours of Ostrava, kde mu roztleskávače dělal Libor Bouček a nebo více zabíralo Babišovo „Čau lidi,“ kde jsme si mohli přečíst tahák s píárovými poznámkami, jak děda Rozvěda správně komunikovat? Vyhrává Babišova rozpočtově odpovědná politika s rozvolňováním rozpočtových pravidel, aby se daly dělat deficity přes dvě stě miliard ročně, kterýžto zákon teď prezident vetoval a nebo vyhrávají pětikoaliční evropské hodnoty, které za čtyři roky zasekly do eráru sekyru za 1,2 bilionu korun?

Vyhrává Pavlova obrana veřejnoprávních mééédií nebo Babišovo rušení poplatků a převedení financování televize pod státní rozpočet? Vyhrává prezidentovo chciválkovství a nebo Macinkův pokec s novou ruskou velvyslankyní, kde jí vysvětluje, že Rus se nejprve musí stáhnout a pak s ním teprve někdo bude jednat… což je přesně ten důvod, proč Rus jednat přestal a začal válčit.

Ne, neptám se, co si o tom myslí ti, kteří už jsou v jednom z táborů ukotveni. To mají samozřejmě zcela jasno. Kovaný pravdoláskař nepochybuje. Vyhrál Petr Pavel, který nyní třímá prapor evropských hodnot a kráčí sebejistým krokem ke znovuzvolení za rok a půl. Babišův volič rověnž nemá žádné pochyby. Veľký Bocian udržel dekórum a přes klacky pod nohy od Šámala s Baxou, udržel v Ankaře mnohem rozumnější pozici než jakou by tam držel Blyštivý Péťa.

Ptám se, co si o celém tom divadýlku kolem summitu, festivalu ve Varech i v Ostravě, o Klempířovi se Strakatým a Macinkovi ve Strážnici myslí běžný český člověk, který politiku sleduje z rychlíku a má spoustu lepšího využití volného času, než číst Vidlákovy kydy nebo Respekt. Ptám se, co si myslí stále se zmenšující skupina nevyhraněných voličů, kteří ještě nejsou v žádném táboře a zatím si myslí, že si mohou neutralitu dovolit.

Poslední červnové průzkumy naznačovaly, že si vládní koalice od voleb polepšila o osm mandátů. Mělo by to logiku, protože Babiš si nemohl přát nic lepšího, než aby pětidemolice pokračovala v tom, co jim prohrálo volby. Moralizující kecy, antibabiš, vypjatá hysterie a hledání podvratných živlů za každým rohem. Po volbách sice chvíli zněly uvážlivější hlasy, že nasazování psí hlavy Babišovi nijak neškodí, ale dlouho to nevydrželo. Mediální kvikot je stejný jako před volbami, politický řev evropských hodnot se také nezměnil.

Moje otázka je ryze akademická. Ve skutečnosti prostě nevíme. Známe svůj tábor, známe tábor soupeřů, ale co se v dnešní době honí v hlavě „mlčící většiny,“ to prostě nevíme. Ani nevíme, jestli je to ještě většina. Všechny ty STEMy, Kantary a další agentury jsou ve stejném vleku oligarchických struktur jako majnstrýmová mééédia, ba dokonce mají ve správních radách stejné lidi, kteří nás vychovávají v podcastech těch miliardářů, kterým režimní intervjuci neříkají „oligarcha,“ ale „filantrop.“ Všechny struktury občanské společnosti jsou využívány pro propagandu nebo nátlak. Podle toho, jestli to vede Šimon Pánek nebo Michal Koudelka. Koneckonců, pro to také byly budovány. Snad si nemyslíte, holoto, že někdo dával státní prachy na Colours of Ostrava nebo Karlovarský filmový festival z lásky k umění a hudbě. Sypali tam prachy, aby se to ve správnou chvíli použilo pro volební kampaň toho správného hodnotového prezidenta.

Stejně tak nevíme, jak velký zásah do společnosti máme my. Podle řevu Jidvuicha Šídvua nebo Martina Schmarze o ruské propagandě, máme zásah pořádný. Mnohem větší, než by si pravda a láska přála. Už několik let říkám, že hrajeme s Mladou frontou nebo Novinkami na stejném hřišti a stále častěji si i vystřelíme na branku. Jeden obskurní venkovský bloger se svým Institutem českého venkova je schopen stavět Vidlákovnu a jeho komunita je schopna to ufinancovat. A nejsem jediný. Vznikají Paukner média, objevují se další a další projekty, první naši lidé se dostávají do státní správy.

Zatím bezpečně nevíme, jak to je, ale na test už je zaděláno. Petr Pavel už jede kampáááň a Babiš to ví. Pravda a láska se sjednocuje kolem jednoho ksichtu a zatím to vypadá, že Rakušan byl shledán sice dostatečně všehoschopným, ale nedostatečně hezkým. Do prezidentské volby za rok a půl bude vrženo úplně všechno. Kam se hrabou kampaně za Zemana. Tohle bude vypjaté až k Cintulovskému přístupu. Jestli jsme doteď měli rozdělenou společnost, tak za rok a půl to bude na občanskou válku. Když se dělá drámo z jednoho summitu, který nic nevyřešil ani nic neposunul, jak to asi bude vypadat, až půjde o lídra opozice?

Až v lednu 2028 se ukáže, kolik jsme toho odpracovali, jak velký máme dosah a také se ukáže, jestli lajky znamenají nejen souhlas, ale i odhodlání. Tam se ukáže, jestli jsme usnuli na vavřínech, podobně jako Michprdi za Fialy, nebo jestli jsme pokračovali krok za krokem v budování pozic. Tam se ukáže, jestli Petikolka prohrála volby kvůli Fialově neschopnosti nebo kvůli naší práci a naši zatnutým zubům. Tam se ukáže, jestli současnou válku o Ankaru vyhrál Pavel nebo Macinka

V lednu 2028 se ukáže, jestli jsme k základům naší nové občanské společnosti a novému národnímu obrození dokázali přidat i nějaké to patro. Jestli jsme se upevnili a získali větší souhlas mlčící většiny, než jaký máme teď. Tam se ukáže, jestli jsme už víc než Lukačovič, víc než Bakala i víc než Baxa se Šámalem.

Tam se také ukáže, jestli je to celé o Babišovi, nebo i někom jiném. Jestli je to o sjednocení nebo o rozdělení. Jestli je to o velkorysosti a nebo jestli jsme to sice mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky…

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.cz.