Novým šéfem Sýrie se prohlásil „polepšený džihádista“ Abu Mohammed al Golaní (podle Golanských výšin, kdy jeho rodina původně žila, než to tam zabrali Izraelci), na kterého sice kdysi Spojené státy vypsaly odměnu, ale on už si to odpracoval úplně stejným způsobem jako Petr Pavel. Prostě pochopil, odkud vítr vane a začal předstírat, že je s Američany kamarád a má rád jejich duhově LGBTNSDAP nápady. V Evropském parlamentu se tentokrát žádné rezoluce nechystají, nikomu nevadí, že byla tak nějak narušena syrská suverenita a to ne ze čtyř, ale z pěti stran. Tentokrát jsou džihádisté zcela v souladu s evropskými hodnotami. Ale dejme jim týden. To bude plenárka ve Štrasburku a tam třeba nějakou rezoluci upečou. Třeba, že má Rusko dát okamžitě od Sýrie ruce pryč.

A protože se to všechno stalo strašně rychle, máme internet přeplněný spekulacemi, kdo koho prodal, kdo koho zradil, kdo tam s kým koaluje a kdo je vlastně proti komu. Já nebudu spekulovat, protože Blízký Východ je tradiční propletený bordel všeho možného, ale pár poznámek bych k celé věci měl.

Jednak je zajímavé, že se sesypala Asadova armáda, která měla tabulkově skoro dvě stě tisíc mužů a která před deseti lety dokázala džihádistům odolávat roky, než jim přišli na pomoc Rusové. Vysvětlení, že vojáci měli hlad a že nedostali pořádně zaplaceno, to mě teda neuspokojuje. Asad si už občanskou válkou prošel a věděl, jak to chodí. Stejně tak jeho armáda dokázala bojovat v obklíčení a fungovat v mnohem horších podmínkách, než jaké tam panují teď. Pár desítek tisíc džihádistů je hladce převálcovalo. Tak hladce, že za tím něco musí být.

Rusové „drze přiznali,“ že jsou v kontaktu se všemi džihádistickými skupinami, jejich válečné lodě se klidně vrátily na svou základný v Tartúsu a dokonce jsem zaslechl, že umírnění lidojedi nic proti ruským základnám v Sýrii nemají. Íránské i irácké jednotky sice vyrazily k syrským hranicím, ale pak se obrátily a ohlásily, že žádné bojování nebude. Hranice překročili jen Izraelci, prý z důvodu, aby si zajistili své linie na Golanských výšinách. To víte, ten Golání to bude jiný sekáč. Ten se nezakecá… Jak jsem psal nedávno, z nějakého důvodu dává Izrael přednost sunitskému zlu před tím šiítským.

A protože polepšený džihádista je stejný protimluv jako polepšený Zdeněk Šarapatka, dá se čekat, že se Sýrie promění v další zhroucený stát plný násilí a krve. Jestli chcete vědět, jaký ten Júsuf je, nemusíte se učit arabsky. Koukněte se na Šarapatkův twitter, to je k nerozeznání. Už se objevují videa, jak noví páni shromažďují syrské křesťany… To by Šarapatka také rád udělal svým odpůrcům… Píše a nabádá k tomu pořád.

Ostatně, první politici už začínají varovat před migrační vlnou, která může být o hodně větší než ta, která už tu byla. Lucie Sulovská to lakonicky komentovala slovy, že Rusko získalo jednoho oftalmologa a my se můžeme těšit na celou záplavu syrských lékařů… Nechtěli jste Asadův režim, budete mít džihádistické peklo.

Ale úplně nejhorší na celé věci je, že jsem si zase mohl ověřit ty nejnižší pudy a motivace, které k tomuto stavu vedly. Je to normální hluboká libtardí nenávist, která jde do hloubek, které bych tedy nečekal. Jeden evropský papaláš za druhým se raduje z pádu sekulárního režimu a vítá režim džihádistický. Proč? Protože to je přece facka Rusku, ne? Tak nějak to komentoval Fiala a takhle o tom exhibují naše pravdomluvná mééédia.

Nezáleží na tom, že v Sýrii teď zemřou desetitisíce lidí tou nejhroznější smrtí. Nezáleží na tom, že se miliony vydají na pochod do Evropy se všemi horory, které to bude obnášet. Nezáleží na tom, že bude roztřískána další země, která byla ještě nedávno docela funkční a dalo se s ní bez problémů mluvit. Hlavně, že to uškodilo Putinovi…

Na Ukrajině je to stejné. Nezáleží na tom, že zemřelo milion Ukrajinců a celá země se z toho sto let nevzpamatuje. Nezáleží na tom, že to stálo evropské důchody a vlastně celý evropský průmysl. Hlavně, že Putin dostal facku. Hlavně, že to nakrátko ukojilo libtardí nenávist. Válka pro ego, nic víc.

Ta facka Rusku je naprosto neadekvátní obětem, které to přineslo a ještě přinese. Rus v Sýrii skoro o nic nepřišel a jestli si někdo myslí, že teď už hladce postavíme z Kataru plynovod do Evropy, tak je tedy naivní. Islamistický bordel tomu zabrání úplně stejně dobře, jako Asadův režim. Jen to bude pro Rusko levnější a bude se to dít samo. Rus nejspíš nepřijde o svůj středomořský přístav ani o letiště. Ale aby se Kaja Kallas mohla radovat ze šťouchance Moskvě, doplatí na to miliony Syřanů a zakrátko i celá Evropa.

Ukrajina zadržuje ruská vojska. Sice má mnohem větší ztráty než Rusko a přišla o deset milionů obyvatel, kteří se už zřejmě na Ukrajinu nevrátí i statisíce mužů, co skončili rozstřílení přesilou ruského dělostřelectva, ale mediálně to vypadá dobře. David vzdoruje Goliášovi už skoro tři roky. Na cenu za tento výron evropských hodnot se nejdřív ptali jen dezoláti. Ale teď se na ni pomalu začínají ptát zemědělci, pracovníci v automotive, oceláři a hospodští.

Papaláši v evropské komisi, se zatím radují, že ruský medvěd má monokl. Sice to na jeho bojeschopnost nemá vliv a ani po třech letech války Rusům nedošla ani nafta ani jídlo ani náboje ani vojáci, ba naopak, podle statistik střílejí stále více raket stále rychleji, ale teď už to určitě vyjde. Ukrajinský geroj už dávno žije jen díky povzbuzujícím injekcím ze Západu, ale ještě jednou by se do Putinova obličeje trefit mohl, ne? Jak to řekl Calvin Candie ve filmu Nespoutaný Django svému gladiátorovi, než ho předhodil psům? Vyhrát nemůžeš, ale zápasit rozhodně můžeš…

Vládnou nám ti nejhorší z nás. Zpívají ódu na radost, že se ze Sýrie stane peklo na zemi kvůli pomíjivé trošce emocí z Putinova klopýtnutí. Tohle se nám jednou vrátí. Jestliže je morálně přijatelné takto uvažovat, bude se jednou takto uvažovat i nad naším vlastním osudem. Jestli se jich urychleně nezbavíme, tak si nakonec vysloužíme stejný úděl, jaký teď přisuzujeme Syřanům. A nejspíš nám ho sami Syřané zařídí. Už se chystají na pochod.

A bude velmi poučné, sledovat, jak se mění rozesmáté obličeje evropských papalášů, kteří teď oznamují zastavení přijímání Syřanů a přehodnocení jejich pobytu v Evropě, protože už tam v Sýrii nevládne zlý Asad, ale umírněný džihádista…

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.