Únos stockholmského syndromu

No jo, jenže jak to víme? Četli jsme to někde v novinách. A jak se to dozvěděl ten novinář? Četl to zase někde v novinách. Možná se o tom mluvilo někde ve vysokoškolské přednášce, ale odkud to přesně věděl ten učitel?

V srpnu letošního roku vyšel v National Social Science Journal článek, který případ rozebírá a dospívá až k šokujícím závěrům. Výraz „stockholmský syndrom“ a celý koncept zamilovanosti do únosce formulovala jedna mladá psycholožka, která účastníky nikdy nevyšetřovala. Znala případ jen z médií. Napsala jeden krátký článek (značně povrchní) a příběh stockholmského syndromu začal žít vlastním životem. Přitom jednání obětí z roku 1973 lze vysvětlit i běžným způsobem – tedy bez zamilovanosti – kombinací strachu, naštvanosti na neschopnou policii atd.

Navíc se nepodařilo najít další případy. Pokud by se jednalo o psychický jev, mělo by k němu přece docházet častěji.

Autor zmíněného článku Keith Robert Head je mladý psycholog, který se soustředí na výzkumné postupy a hledá v nich chyby. V tomto případě popisuje celý řetěz událostí, jak se objevila zajímavá metafora, ta získala popularitu a postupně dostala i ve vědeckých kruzích takový status, že o ní nikdo nepochybuje. A nikdo se nenamáhá prozkoumat, jde-li o něco reálného.

Připomínám, že stejně problematické jsou i Calhounovy myši a stanfordský vězeňský experiment. Neznamená to ani tak, že by sociální psychologie byla jeden velký podvod, jako spíš to, že mediální obraz té disciplíny se hodně liší od reálného výzkumu.

Shrnutí a zásadní teze: Mediální obraz psychologie je do značné míry vytvářen několika působivými příběhy a experimenty, které se opakovaným přebíráním staly obecně přijímanými „vědeckými fakty“, přestože jejich empirický základ může být velmi slabý nebo sporný.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde. 

PhDr. Petr Hampl, Ph.D.

Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.com