Zemědělci své požadavky vtělili do pěti bodů, které už všichni znáte. Bylo zapotřebí se na nich shodnout, upravit jejich formulace tak, aby se s tím dalo mávat před Fialovým obličejem, připravit k tomu vysvětlující dopis a shodnout se, že leitmotivem protestů je především první bod – grýndýlová opatření, která na zemědělce stále více dopadají a která se pěkně přelévají do průmyslu i do domácností. Grýndýl je všechno – drahé energie, vysoké ceny v obchodech, rozvracení zemědělské výroby, zavřená Nová huť…

Na bilbórdy nebo na letáky se to nevejde, ale v pondělí přijedou zemědělci do Prahy především proto, aby apelovali na zdravý a selský rozum. Právě proto teď chystají traktory a plánují trasy i shromaždiště. Selský rozum je to, co ve vládní politice chybí nejvíc a je zapotřebí se k němu vrátit.

Selský rozum totiž říká, že je zapotřebí obhospodařovat zemědělskou půdu i chovat hospodářská zvířata. Jedno bez druhého není dlouhodobě udržitelné. Nemůžete půdu dojit, sklízet a nevracet na ní organickou hmotu ideálně v podobě hnoje. Ano, je možné do půdy uměle přidat dusík, ale pokud se na pole nevrátí hnůj, zakrátko nebudeme mít půdu, ale substrát v podobě mrtvé směsi jílu a písku.

Selský rozum říká, že nechat půdu ležet ladem, aby si odpočinula, je sice hezké, ale výsledek bude jediný – mnohem více plevelů, které pak potřebují mnohem více postřiků, aby se jich hospodář zase zbavil. Pokud půda dostane, co potřebuje (ano, zase ten hnůj), tak je lepší, když se obdělává.

Selský rozum říká, že se má doma jíst to, co se doma vypěstuje, odchová, protože díky takovému přístupu se po staletí půda kultivovala a zlepšovala, nikoliv drancovala. Je hrozně hezké, dovážet k nám levné maso z Argentiny, ale pokud si zničíme vlastní produkci, až jednou ta loď nepřipluje, tak peníze sice natisknout můžeme, ale počítač nepodojíš. Kráva potřebuje čas a naše starosti, jak brzy shoříme horkem, jsou jí ukradené.

Selský rozum říká, že buď musíme naše zemědělce dotovat stejně jako všechny země okolo a nebo musejí všechny země okolo s dotacemi přestat. Není ale udržitelné, když je možné volně obchodovat se zemědělskými produkty, ale v Německu či Polsku jsou dotovány víc a tím pádem jsou levnější než ty české. Buďto v celé Evropě stejná výše podpory a nebo podporu v celé Evropě škrtnout. Ano, přesně z těchto důvodů u nás zemědělci kácejí své sady a ministr Výborný jim doporučuje, aby si tam postavili fotovoltaickou elektrárnu. Pokud Němec dostane třikrát takové dotace a Polák nemusí platit svým zaměstnancům část sociálního a zdravotního a u nás tohle není, tak ceny našich jablek budou dražší! Kurva budou dražší! Myslete politicky, Halík!.

Ale jen naprostý zemědělský ignorant jako Výborný může pravověrnému zemědělci doporučit místo jablek fotovoltaiku, když po něm zemědělci chtěli stejné podmínky jako mají kolegové v Polsku. Tohle se našemu ministrovi fakt povedlo.

Selský rozum říká, že nám lžou jako když tiskne, když přicházejí s grýndýlem, který má omezit naši uhlíkovou stopu, takže nemáme jezdit, svítit a topit, ale z Argentiny přivezou plné lodě masa, z Ukrajiny plné vlaky pšenice a z Keni pomocí letadel vozí karafiáty. Nekecám. Fakt to takhle funguje. Stejně tak nám lžou ohledně stejných podmínek, když my je máme pořád o dost horší než Němci nebo Francouzi.

Selský rozum říká, že každý hospodář hospodaří proto, aby vydělal, protože jinak za chvíli zajde na úbytě. A proto pěstuje to, na čem se vydělat dá. Není jeho vina, že u nás je to takřka výhradně pšenice, řepka a kukuřice. Na většině ostatního se prostě prodělává. Je zapotřebí nastavit jinou politiku, aby se na pole dostaly i pícniny a technické plodiny. Je zapotřebí znovu spojit rostlinnou a živočišnou výrobu. Pokud to ministerstvo a vláda udělají, budou pole pestřejší zcela automaticky. Každý zemědělec ví, jak by se měl chovat k půdě. Jen se bohužel mnohdy musí vyzvracet a jít dělat zločiny proti přírodě, protože jinak by zkrachoval a jeho půdu by dostal větší sekáč, kterému se drancování tolik neekluje.

Selský rozum říká, že by zisk, který v ČR vznikl, by v ČR měl být zdaněn a daň by zde měla být také odvedena. Stejně tak by na českém zemědělství neměli nejvíc vydělávat ti, kteří zboží jen vystaví v regále a pak si zisky vyvedou někam na Kajmanské ostrovy. Kdyby zemědělci dostali dvakrát takové dotace co dostávají a hytlermarkety si dávaly poctivou marži, tak by české zemědělství bylo naprosto v pohodě a potraviny by byly levnější.

Selský rozum také říká, že vláda, která dva roky ignorovala jakékoliv dobře míněné rady i pokusy o jednání, nedávno ignorovala zemědělskou petici a dále pokračuje v naprosto destruktivní politice, díky které krachují především ty podniky, které se snažily uchovat ztrátovou živočišnou výrobu, takové vládě se prostě nevěří i kdyby teď ukazovala tu nejlaskavější tvář. Selský rozum říká, že se nemá věřit danajským darům a trojským koňům v podobě Agrární komory.

Za toto jedou zemědělci demonstrovat. Za selský rozum a normální svět. Za spojení rostlinné i živočišné výroby. Za svět, kde hospodář ví lépe než úředník, co má dělat se svým polem. Za zemi, která je v základních potřebách soběstačná a chrání si fundamentální základy své existence a svého bohatství. Za zemi, kde existuje vesnický život, folklór a vztah k půdě. Za zemi, v jejíž hymně se nezpívá o válečných vítězstvích a velikosti národa, ale o tom, jak zjara kvetou kytičky. Za zemi šikovných a pracovitých lidí. Za zemi, která není vysávanou kolonií.

Zemědělci nejdou vládě radit, jak má dělat politiku. Mají požadavky a není jejich práce, aby vymýšleli, jak je realizovat. Od toho jsou tam ti královsky placení ministři a parlamentní blběny. Ti mají nastínit řešení a pak se můžeme bavit, jestli je dost levicové, pravicové, konzervativní nebo progresivistické, ale výsledkem prostě má být normální svět. A není-li toho vláda schopná, měla by odtáhnout na smetiště dějin a předat veslo někomu, kdo je větší odborník a lepší politik, který neví, že to nejde, půjde a udělá to!

Přijeďte nás podpořit. Přijeďte všichni, kdo můžete. Bojujete za sebe. Za svoji budoucnost. Bojujete proti tisícům malých vláken, které vás omotávají a dusí. Bojujete za budoucnost každé domácnosti, každého komína, každého auta, každého grilu i udírny. Bojujete za své sousedy, i když to možná nechápou. Bojujete za své děti, i když vám teď třeba nerozumí. Bojujete proti Molochovi, který chce řídit každý váš krok, předepsat vám každý úkon a trestat vás, pokud ho nesplníte.

Na závěr znovu zopakuji leitmotiv protestů:

Buď my ukončíme grýndýl a nebo grýndýl ukončí nás.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.