Princip společenských inovací

Pokusím se na tom ukázat zdravý postoj k inovacím (respektive to, co za zdravý postoj k inovacím pokládám). Nechceme, aby paní Vlachynská určovala rodinnou politiku nebo školní osnovy, nicméně v zásadě bychom jí a jejím stoupencům měli být vděční. Na vlastní náklady a na vlastní riziko otestují možnou inovaci. Možná se ukáže, že je to tak úžasné, že v další generaci tak budou chtít žít všichni. Nebo budou jediným výsledkem rozvrácené vztahy a traumatizovaní lidé? Nebo – jak bych měl tendenci očekávat já – to nebude fungovat jako celek, ale objeví se třeba pár užitečných drobností. Nebo se ukáže, že je to cesta vhodná pro nějakou malou skupinu lidí a pro většinu nepoužitelná. Tak či onak, proč jim nedat šanci – pokud to chtějí pro sebe a nesnaží se to vnucovat ostatním ani nepožadují násilně vynucovaný „respekt“?

Je samozřejmě otázkou, nakolik se v tomto případě jedná o inovaci. Jestli to není spíš, jako by stroj času přenesl kousek nějaké komunity květinového hnutí ze 60. let. Ale ten základní princip platí.

Mimochodem, víte, který z guru českého konzervatismu dává následující radu: Najděte si jednu nebo dvě nebo tři ženy a buďte jim věrný?

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde. ,

Petr Hampl

Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.com.