Nebezpečné i svým sousedům

Navzdory různým drbům o tom, že marocká vláda a marocká policie migrační útok podporovaly, fakta tomu nenasvědčují. Marocké bezpečnostní síly udělaly málo, jenže nemají žádné velké možnosti ani schopnosti. Zastavily tedy alespoň někoho a vláda nechala zrušit některé vlaky, takže se velká část potenciálních migrantů k hranici nedostala. Kolik by jich dnes ve Španělsku bylo, nebýt toho? I fámy o tom, že v Maroku otevřeli brány věznic, se ukázaly jako nepravdivé.

V každém případě udělali Maročané mnohem víc než španělská vláda, která se začala zajímat, až když bylo skoro 100 tisíc lidí na španělské straně, se soudně garantovaným právem zůstat. Zároveň španělská vláda vkládá obrovské prostředky do přilákání migrantů, ať už prostřednictvím finančních podpor, nebo rozdáváním občanství.

A nejde jen o proud lidí valící se přes hranice. Jde také o to, že volná migrace do Španělska dělá z Maroka tranzitní zemi. Valí se tam tisíce Afričanů – umíte si představit, jaké lidské typy to jsou – a Maročané dokážou zabránit vstupu jen části z nich.

Robouová připomíná, že Maroko je vnitřně rozdělená společnost. U moci je islamistická vláda, ovšem ta se snaží najít rovnováhu mezi fundamentalismem a hospodářským rozvojem. Proti ní stojí fanatická džihádistická opozice, která tvrdí, že vláda je řízena Izraelem. To je v islámském světě normální. Zprávy slibující skvělý život ve Španělsku šířily na svých sociálních sítích právě tyhle radikální džihádistické skupiny. Kdo to zpochybňoval, byl označován za izraelského agenta.

Kontrolní otázka: Myslíte, že americké sociální sítě udělaly proti šíření takové propagandy alespoň tolik jako v Evropě pro zastavení protimigračních účtů?

Z toho vyplývá, že velká část migračních agresorů, kteří překročili hranici, jsou přesvědčení džihádisté.

Pro Maroko to všechno znamená zmatky, destabilizaci a hospodářské ztráty. A také zvýšení rizika, že islamisty u moci nahradí ještě radikálnější islamisté.

Zkrátka: když se někdo nestará o vlastní hranice, ohrožuje nejen vlastní obyvatelstvo, ale i své sousedy.

PhDr. Petr Hampl, Ph.D.

Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.com