Dienstbierismus…

Následně jsem měl výhrady k tomu, že kandidáti za ANO začali otáčet kormidlem směrem k liberálům a v předvolebních debatách před druhým kolem si začali se svými pravdoláskařskými kolegy ohromně notovat, že od nich byli prakticky nerozeznatelní. Tvrdil jsem, že tato rozkročenost hnutí ANO nic nepřinese, jen přijdou o voliče, kteří jim to v prvním kole ještě hodili. Dostal jsem za to v diskusích bídu. Že nechápu volební matematiku, nechápu, jaká je situace a že je nutné získat ty nerozhodnuté přelétavé voliče, protože jinak se brzy dostane k moci Rakušan.

Byl jsem k tomu skeptický, protože přesně tohle rozkročení a podbízení se liberálům vyzmizíkovalo ČSSD, teď to marginalizuje ODS, některé strany to zničilo dřív, než vůbec stihly vyrůst… a teď na tento trend podle mě zcela jednoznačně najel i Veľký Bocian.

S jednou jedinou výjimkou totiž kandidáti hnutí ANO nedostali ani ty hlasy, které dostali v prvním kole. V České Lípě vyhrála první kolo Volfová za ANO a kdyby dostala jen ty hlasy, co měla v prvním kole, tak by Půtu porazila. Ale sorry jako, ve druhém kole se neobtěžovali ani ti, kteří před týdnem do volebních místností dorazili a volili ji. Volfová tři tisíce hlasů ztratila, Půta jich dvě stě dvacet získal a bylo vymalováno.

Stejná situace byla v Karviné. Kdyby Brzyszkowská udržela jen ty hlasy, které dostala v prvním kole, byla by senátorkou. Kazík tam dostal o dva a půl tisíce hlasů víc, kandidátka za ANO o dva tisíce hlasů méně… V Přerově by dokonce Vrána za ANO vyhrál, kdyby udržel hlasy z prvního kola, i když postoupil z druhého místa! Ve volebních obvodech Cheb, Kolín, Litovel, Louny, Ostrava, Pelhřimov, Příbram, Uherské Hradiště i Znojmo , všude dostali kandidáti ANO méně hlasů ve druhém kole než v prvním a zpravidla o hodně míň.

Jedinou výjimkou byla Plzeň. Tam dostali oba kandidáti ve druhém kole víc hlasů než v prvním. Plzeňská kampaň byla také jediná, kterou jsem nějak vážněji zaznamenal. Dostat jenerála Řehku do senátu byl totiž pro STAN úkol číslo jedna. Je zapotřebí, aby tu Hlaváčovu chuntu někdo zaštítil a postaral se o zametení armádních průserů pod kobereček. Válečné štváčství byl také jediný důvod, proč se byli voliči ochotni přemoci a jít to tam hodit Andrejově kandidátce, takže posbírala o pět set hlasů víc než v kole prvním. Nepomohla ale ani velmi viditelná podpora Lumíra Aschenbrennera, který skončil třetí.

Mimochodem, kdyby se sečetly hlasy z prvního kola pro Kantorovou i Aschenbrennera, tak by Řehku porazili… Proč ho neporazili? Inu proto, že se mu Kantorová začala v debatách podobat. Sorry jako.

Chci si dneska odpustit svůj běžný ironický tón. Nemám totiž vůbec žádnou radost, že jsem měl zase jednou pravdu. V hnutí ANO se nám krásně rozkročili, aby přetáhli henty přelétavé středové voliče a výsledkem bylo, že ztratili i ty, kteří jim to ještě před týdnem hodili.

Mimochodem… v týdnu jsem dostal také tavbu za to, že dělám stejný faul jako opozice – směšuju různé volby a to se nesmí, protože čtyřicetiprocentní účast v senátkách není totéž co pětašedesátiprocentní účast ve volbách do sněmovny. Teď už to, prosím, směšovat můžu? Už se můžu ptát, kam se poděli voliči, kteří před týdnem o volbách do senátu věděli a dokonce věděli, komu to mají hodit… a teď už nevěděli? Můžu se ptát, proč ve druhém kole nepřišli ani ti, kteří v prvním kole disciplinovaně volili hnutí ANO? Kdyby totiž přišli, tak mělo ANO tři senátory!!!

Vlastenečtí kandidáti si mohou odpustit jakékoliv černé svědomí, že jejich kandidatura ANO oslabila. Není to pravda. ANO se oslabilo samo a nikoho k tomu nepotřebovalo. Třeba na Znojemsku jsme podpořili Jiřího Kyněru. Vzniklo společné video s Petrou Rédovou. Pusťte si ho. Aniž bych ho jakkoliv více komentoval, uvidíte, jak si připraveného kandidáta představuje hnutí ANO a jak si připraveného kandidáta představujeme my…

Zcela bez ironie a smrtelně vážně si teď dovolím učinit tři závěry:

Zaprvé, je na čase se zamyslet, jestli vůbec nějací přelétaví voliči existují. Jestli to není takový Yetti. Všichni o něm mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl. V roce 2021 nevyhrál Fiala, protože měl víc hlasů, ale protože dvacet procent hlasů propadlo. Poměr 45% libtardů vs. 55% konzervativců se podle mě v čase prakticky nemění, jen umírají nostalgici, co volili KSČM a dorůstají ti, kteří k předchozímu režimu mají stejný vztah jako k husitské revoluci. Je to prostě dávno a dneska se žije jinak.

Zadruhé, je zapotřebí začít Andreje bedlivě sledovat, jestli se nenakazil Dienstbierismem. To je prosím smrtelná politická nemoc, která se projevuje postupnou zradou voličů z řad obyčejných lidí a podbízením se pražské kavárně a Jindvuichu Šídvuovi. Symtomy dlouho zůstávají skryté, projevují se stále větší nasraností voličů a vyhřeznou ve chvíli, kdy se objeví jiná politická strana, která uprazdňující se místo převezme. Následuje terminální fáze rychlého úpadku, který je provázen neschopností zpětné vazby a dlouhými prázdnými diskusemi v pražských kuloárech. Dokud je politická strana zdravá, je majnstrýmovými presstitutkami označována za extrémistickou, ale jakmile se Dienstbierismus pevně uchytí, začne být partaj novináři chválena, poplácávána po zádech lepšími lidmi, dokonce začne dostávat peníze od Barty a Šenkypla, ale nikdo ji nevolí.

V terminální fázi už choroba není léčitelná ani drastickou a brutální metodou Vidlák, která ze zbytkové Sociální demokracie dokázala Dienstbierismus vypudit, ale pacient bohužel stejně zemřel na přílišné oslabení organismu. Dienstbierismus ovšem přežil, protože tenhle svinskej bacil přežije všechno.

V případě hnutí ANO mám podezření na tři mutace této nemoci. Dienstbiertismus – Plagismus, Dienstbierismus – Taťánismus a Dienstbierismus – Metnarismus. Všechny tyto podvarianty jsou provázeny širokým bagatelizováním symptomů, osočováním Vidláka ze zhrzelosti a požadováním více času na splnění předvolebních slibů.

V této chvíli je ještě léčba možná, byť předpokládá chirurgický zásah. Jako anestézie se doporučují volební lískance, jejichž zpokorňovací účinek je ovšem krátkodobý. Navíc, teď dva roky žádné volby nebudou, což umožňuje jen preventivní (a nepopulární) zásahy. Je ovšem nutno sledovat i nejmenší projevy nemoci a zasahovat ihned.

Teď si uvědomuju, že jsem už zase stejně ironický jako vždycky…, inu, zvyk je železná košile.

A zatřetí. Je třeba, čistě pro jistotu, počítat s tím, že to nedopadne. Že si z toho v ANO vezmou stejné poučení jako kdysi v Sociální demokracii. Je třeba počítat s tím, že Dienstbierismus v této chvíli už v hnutí ANO metastázuje. Proto jsme vám k dispozici na Vidlákovně. Ukážeme vám, jak se zakládají místní buňky, jak se dělá koordinace s minimem zdrojů a jak se připravovat na chvíli, kdy se Diebstbierismus v ANO plně projeví. Pokud se neprojeví, nevadí, budeme alespoň koordinovaní a propojení.

A abych i dnes skončil něčím pozitivním (vidíte, jak si vaše přání beru k srdci)… do senátu se nedostala ani Dagmar Pecková, ani slizký Martin Dvořák, ani Adéla Šípová, ba dokonce ani Čižinský. Nalil jsem si pořádný stakan portského a dal zabrat svým játrům. A na Vidlákovně vás v neděli 18.10. od 14.00 do 18.00 bude hostit Petra Rédová. Máme už elektriku, tak prý bere kávovar.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz